Nadcházející ZOH v Pekingu jsou jedním z ožehavých bodů současných mezinárodních vztahů. Vláda Spojených států a po ní i řada západních zemí vyhlásily „diplomatický bojkot“ her na protest proti masivnímu porušování lidských práv a zločinům proti lidskosti, kterých se čínské úřady podle věrohodných zpráv dopouštějí v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Diplomatický bojkot povoluje účast sportovců, ale nikoliv politiků či diplomatů.
K „politickému“ bojkotu her vyzval již v červnu mj. i český Senát, ale nová vláda se k tématu dosud nevyjádřila. Vzhledem k jejímu složení a předchozím postojům je pravděpodobné, že se česká vláda podobně jako řada dalších členských zemí EU k bojkotu oficiálně možná nepřipojí, ale žádné vysoké představitele do Pekingu nepošle, čímž ho de facto podpoří.
S takovým postojem vlády ostře kontrastuje aktivní podpora českého prezidenta. Tu nyní široce využívají čínská média jako protiváhu k negativní publicitě, kterou diplomatický bojkot vyvolal. Český velvyslanec v ČLR Vladimír Tomšík poskytl obsáhlý rozhovor listu Pekingský deník (北京日报), kde tlumočí osobní pokyny, které obdržel od prezidenta Zemana během jejich setkání v létě v Praze, aby hry podpořil:
Prezident [Zeman] mi řekl, že pokud se nebude moci zúčastnit zimních olympijských her, tak mě prosí, abych z pozice velvyslance vynaložil všechny své síly na podporu zimních olympijských her.
Tomšíkův rozhovor přetiskují i další čínská média, např. nacionalistky laděný portál Guancha (观察). Většinou publikují i facsimile jeho osobní zdravice, v níž se český velvyslanec „těší na tento svátek sportu a lidstva“.
Investice do poněkud dysfunkčního manželství
Velvyslanec Tomšík plní Zemanovo zadání svědomitě. Jako bývalý viceguvernér ČNB se o nadcházející olympiádě vyjadřuje jako o „investici“, což má v kontextu česko-čínských vztahů v pojetí prezidenta Zemana dost specifické konotace. Zemana samotného charakterizuje jako neochvějného „přítele Číny“:
Není nejmenších pochyb o tom, že [Zeman] je přítelem Číny.
Tomšík vnáší do charakterizace česko-čínských vztahů specifický slovník i na jiném místě, když prohlašuje, že „vztahy mezi státy se podobají manželství“:
Pokud jste ženatí teprve rok, je všechno krásné; když je to už 72 let [od navázání diplomatických styků s ČLR v roce 1949], prožili jste si už lepší i horší časy.
Tomšík připomíná rovněž českou (a osobně Zemanovu) podporu pro čínský sport angažováním různých „sportovních ambasadorů“, jako měl být např. Jaromír Jágr pro čínský hokej. Zeman prý Tomšíka požádal, aby jako velvyslanec „ze všech sil podpořil ZOH v Pekingu“, pokud by se jich český prezident nemohl sám ze zdravotních důvodů účastnit. Velvyslanci přitom obvykle při pořádání olympijských her žádnou ceremoniální roli nehrají.
O Tomšíkově rozhovoru pro Pekingský deník ani o Zemanových pokynech ohledně podpory kontroverzních ZOH zatím neinformuje ani KPR, ani velvyslanectví obou zemí v Pekingu a v Praze. Vedle čínskojazyčného tisku je už nicméně vyzdvihuje čínská anglojazyčná propagandistická platforma Global Times, zatím pouze v krátkém tweetu.
Opačné postoje českého prezidenta a kabinetu k ZOH v Pekingu nejspíš předjímají napjatou koexistenci nové vlády se Zemanem v oblasti zahraniční politiky, především ve vztazích s ČLR a Ruskem, na něž mají obě strany velmi odlišný pohled. Vzájemná koordinace v této oblasti, o níž vzletně hovořily při jmenování nové vlády, nebude zjevně bez problémů.