Čínské kybernetické válečné strategie

S probíhajícími vojenskými reformami a snahou o modernizaci Čínské lidově osvobozenecké armády (ČLOA) se neustále vyvíjejí i kybernetické možnosti Číny. S tím, jak ČLOA investuje do vývoje komplexní kybernetické kapacity, budou konflikty ve východní Asii napříště  stále více zahrnovat kyberneticko-kinetické strategické interakce.

Strategické podpůrné síly ČLOA si takové operace představují coby součást zastřešujícího konceptu Integrované sítě elektronického boje – INEW (wangdian yitizhan). INEW dle čínského strategického myšlení představuje ucelený koncept, který kombinuje koordinované použití kybernetických operací, elektronického boje, kontrolu vesmíru a kinetických útoků, které mají vytvořit „slepá místa“ v informačních systémech protivníka.

Tyto představy byly také  zaneseny do nedávných dokumentů ČLOA o “Taktice síťového rojení”, která předpokládá budoucí válečné kampaně jako „útoky z více směrů“ vedené současně ze všech sfér: ze země, ze vzduchu, z moře, z vesmíru a z kybernetického prostoru.

Konkrétní provozní aspekty a potenciál jsou drženy v tajnosti, ale dokumenty poloúředních vojenských zdrojů (jako je Univerzita národní obrany) naznačují současné zapojení několika útočných prvků, včetně malých a multifunkčních operačních sil, elektronického boje a sil pro boj ve vesmíru, kybernetických jednotek a přesných dalekonosných palebných sil.

Například při případném konfliktu s Tchaj-wanem by ČLOA mohla využít strategickou převahu k potlačení, narušení, oklamání nebo zničení tchajwanského velení, kontroly, komunikace, výpočetní techniky, výzvědné služby, sledovacích a průzkumných systémů (C4ISR), a poté by následovaly útoky balistickými raketami, nasazení tradičních leteckých jednotek a námořních sil, a to vše během prvních hodin od zahájení konfliktu.

Informační nadvláda

Hlavním cílem ČLOA by byl například velmi pokročilý UKV (ultra krátké vlny) radarový systém včasné výstrahy americké výroby, umístěný na vrcholu hory Le-šan poblíž města Sin-ču. Radar uvedený do provozu v únoru 2013 je údajně schopný detekovat letící objekty vzdálené až 5000 kilometrů a varovat před jakýmkoli překvapivým raketovým útokem z pevninské Číny s šestiminutovým předstihem. Radar především sleduje téměř všechny pohyby leteckých sil ČLOA přelétajících na protější stranu čínského pobřeží.

Radar na hoře Le-šan také dokáže elektronicky rušit signál významné čínské stanice zpravodajské služby umístěné na hoře Tung-ťing-šan. Navíc je zřejmě napojený na program pro podporu obrany Velitelství vzdušných a vesmírných sil Spojených států amerických, který provozuje průzkumné satelity amerického satelitního systému včasné výstrahy. Tento systém je údajně schopný poskytnout úplný dohled nad vypuštěnými raketami Severní Koreje.

Nedílnou součástí čínských kybernetických operací je ovládnutí informačních prostředků umístěných ve vesmíru, které zajišťují „informační nadvládu.“ Speciálně autoři ČLOA potvrzují, že převaha ve vesmíru je pro řízení smíšených kampaní a pro udržení výhody na bitevním poli nezbytná. Naopak potlačení nepřátelských vesmírných systémů vnímají jako zásadní krok pro kybernetické operace a podmínku vítězství.

Je zajímavé, jak čínské dokumenty uvádějí, že celkový vesmírný systém zahrnuje nejen satelity na oběžné dráze, ale také pozemní vysílače, centrum řízení kosmických letů a sledovací a telemetrické systémy, jako je radar na hoře Le-šan na Tchaj-wanu. Z toho plyne, že zajištění dominance ve vesmíru musí zahrnovat útočná a obranná opatření, což představuje celou škálu cílů – oběžné systémy, pozemní systémy a data.

Za tímto účelem se ČLOA výrazně soustřeďuje na možnosti boje ve vesmíru, kinetické i kybernetické. To znamená vývoj startovacích ramp; kosmických sledovacích zařízení, telemetrických a řídicích zařízení; rozvoj možností a jednotek pro boj na oběžné dráze; strategických raket; pozemních sil pro obranu vesmíru, kosmické logistiky a bezpečnostních opatření a sil.

Kybernetický průzkum i tradiční špionáž

V době míru se kybernetické jednotky ČLOA zřejmě zapojují do komplexního kybernetického průzkumu – sledují počítačové sítě zahraničních vládních agentur, stejně jako i soukromých společností. Tyto aktivity, které Čína popírá, slouží k identifikaci slabých míst v sítích, k pochopení myšlení cizích vůdčích představitelů, k odhalení vojenských komunikačních systémů a k získávání cenných technických informací uchovaných v globálních sítích.

Rozsah, zaměření a komplexnost čínské kybernetické špionáže v posledním desetiletí vážně nasvědčuje tomu, že jsou tyto operace buď sponzorované přímo státem, nebo je podporuje někdo, kdo má přístup k finančním, personálním a analytickým zdrojům, které z dlouhodobého hlediska daleko přesahují možnosti kybernetických zločinců nebo i společenství nezávisle operujících hackerských skupin.

Přitom je důležité poznamenat, že Čína se současně spoléhá na působení tradiční lidské zpravodajské služby. Například dle portálu Defense News se Číně daří využívat svoji síť zpravodajských služeb na Tchaj-wanu k získávání informací, které by vedly ke zneškodnění radaru na hoře Le-šan i dalších strategických zdrojů Tchaj-wanu, včetně zdokonalovacího programu protivzdušné obrany Anyu-4, zdokonalovacího programu Pcho Šeng C4I, plánu Šuan-Ťi (technologický projekt elektronické války), klouzavé munice Wan Čch‘-en (Deset tisíc mečů) a stíhacího letounu Mirage 2000.

Progresivní komplexnost strategických interakcí a vzájemných závislostí mezi kybernetickými, informačními, rozpoznávacími a fyzickými doménami nejspíš změní charakter budoucích konfliktů ve Východní Asii. Zvláště s tím, jak se budou konflikty přesouvat do kybernetické a informační domény, budou se posouvat i těžiště. Hodnota a především přesnost a spolehlivost strategických informací relevantních pro zhodnocení situace a funkce národního státu jako systému bude s rostoucí závislostí na kyberprostoru ještě důležitější.

Zároveň se kybernetické konflikty budou rozvíjet souběžně s technologickými změnami; např. uvedení nové generace robotů, umělé inteligence a na dálku ovládaných systémů bude i nadále měnit charakter budoucího boje. Nakonec se ale kybernetická i informační doména, ať už civilní nebo vojenská, mohou stát jak cílem, tak i zbraní, pro ozbrojené síly i obranné strategie Číny, Ruska i Spojených států.