Při sledování válečných hrůz na Ukrajině a nebývalého sjednocení Evropy v postupu proti Rusku nelze opomíjet přístup Čínské lidové republiky k současné válce. Peking se sice tváří šokovaně a chce navenek k válce přistupovat „neutrálně“, nicméně je zřejmé, že minimálně generální tajemník Si Ťin-pching o chystané invazi musel vědět. Putin a Si se spolu setkali jen dvacet dnů před začátkem invaze při podpisu tzv. olympijské deklarace, ve které se společně zavazují ke geopolitické alianci s cílem vytvořit „nový typ mezinárodních vztahů“. Je tedy nepravděpodobné, že by Putin Si Ťin-pchinga se svými plány neseznámil. O invazi navíc Čínu dopředu informovaly tajné služby včetně těch amerických, které údajně Čínu přemlouvaly, aby Putinovi v konfliktu zabránila.
Neutralita jen na oko
Přes spojenectví obou zemí se ze strachu z odvety západních států nechce Čína nechat do konfliktu zatáhnout a snaží se od něj dát ruce pryč, zároveň ho ale nemůže přímo odsoudit. V rámci této tzv. „proruské neutrality“ Čína sice na jedné straně mluví o respektování ukrajinské suverenity, na druhé ale zmiňuje „legitimní bezpečnostní požadavky Ruska“, které prý NATO ignorovalo. Kromě těchto protichůdných prohlášení se Čína zdržela hlasování o projednání invaze na zasedání Rady bezpečnosti OSN a během zasedání Rady lidských práv v Ženevě v podobné situaci hlasovala rovnou proti. V pátek pak generální tajemník Si telefonoval Putinovi a snažil se předvést se v roli „mírotvůrce“, když mluvil o vyřešení konfliktu pomocí dialogu.
Uvnitř ČLR je souhlasný postoj pekingského režimu s ruskou invazí jasný. Čínská média nikde nezmiňují válku či invazi, ale mluví o ní pouze jako o „situaci na Ukrajině“ a cenzoři na čínských sítích blokují příspěvky vyjadřující Ukrajině podporu. Přestože tyto příspěvky na sociálních sítích jako je Weibo nebo WeChat rychle mizí, je vidět, že hlasy nesouhlasící s ruskou agresí v Číně existují. Přidali se k nim i zástupci inteligence, například skupina pěti historiků z velkých čínských univerzit vydala společné prohlášení proti válce, které cenzoři následně smazali. Přesto ale čínským internetem dále rezonují spíše jen nacionalistické příspěvky jasně schvalující chování ruského spojence.
Čína má i své plány
Spojenectví mezi Ruskem a Čínou je dnes pravděpodobně nejsilnější od vzniku Ruské federace a je navíc posíleno i zřejmě dobrými osobními vztahy mezi vůdci obou zemí. I když Čína nemůže Rusko v jeho válce otevřeně podpořit, bude to teď ona, kdo bude zachraňovat Rusko před ekonomickým kolapsem po jeho vyřazení ze západních trhů zvýšením obchodu mezi oběma zeměmi či poskytnutím půjček. Současná situace a částečné vyřazení Ruska ze systému SWIFT navíc může posunout čínské snahy prosadit svou digitální měnu e-CNY, která by mohla sloužit například k obcházení sankcí. Přestože je Rusko pro Čínu ekonomicky důležité především v oblasti energetiky, bude se ČLR nejspíše snažit svému severnímu sousedovi pomoci bez vyvolání negativní reakce Západu, protože EU a USA jsou pro Čínu v porovnání s Ruskem stále o dost významnějšími ekonomickými partnery. Rusko by také nemělo zapomenout, že i přes jejich vzájemné partnerství sleduje Čína dlouhodobě především své zájmy, mezi něž patří i rozšiřování čínského vlivu na ruském Dálném východě a v arktických oblastech.
Zdá se, že ruská invaze na Ukrajinu poměrně zkomplikovala realizaci jednoho z hlavních Si Ťin-pchingových cílů, tedy „sjednocení“ Tchaj-wanu s ČLR. Možná anexe ostrovního státu ještě nedávno děsila svět, obzvlášť při představě koordinovaného útoku obou velmocí. Po velmi razantní odpovědi světové veřejnosti na ruskou agresi ale nejspíš tyto plány Čína alespoň dočasně nechá u ledu.