Čínský tisk o dalajlamově návštěvě

Snaha čínské propagandy líčit setkaní cizích představitelů s dalajlamou jako ojedinělé výstřelky napovídá, proč čínské velvyslanectví v Praze tolik naléhalo na oficiální prohlášení českých ústavních činitelů, jež pak dobře zapadlo do tohoto čínského narativu.

Filip Šebok z Institutu azijských studií v Bratislavě publikoval zajímavou studii o ohlasech návštěvy tibetského dalajlamy v ČR a na Slovensku v čínském tisku. Na rozdíl od mediálního poprasku zejména v ČR byly zprávy v čínském tisku celkem kusé:

V příkrém rozporu [s ČR a Slovenskem] byla čínská média k této záležitosti poměrně netečná, a jen zřídka se vydala nad rámec oficiálních reakcí čínského ministerstva zahraničí, které setkání odsoudilo a oznámilo, že podnikne odpovídající kroky. Kritice setkání ze strany českých a slovenských představitelů se naopak dostalo v čínských státních médiích prominentní pozornosti.

Jeden z mála kreativnějších článků vyšel na webové stránce Tibet.cn (西藏网), což je oficiální propagandistický web šířící vládní postoj k tibetským záležitostem. I tento článek využívá hojně vybraných citací z hongkongského a zahraničního tisku. Důvody k setkání českých politiků s dalajlamou jsou podle něj čistě pragmatické za účelem získání podpory voličů, kteří sympatizují s Tibetem (一些捷克政治人物不愿得罪同情藏人的那部分选民,会见达赖使他们能获得这些选民支持). Zdůrazňuje také, zě tito politici náleží k “pravicové” křesťanské straně.

Server Tibet.cn si v této souvislosti všímá i dalajlamova setkání s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schultzem v září ve Štrasburku. Dalajlamův vliv je podle něj na ústupu a setkání se Schultzem bylo jen “posledním záchvěvem, který nemůže odvrátit dalajlamuv tragický osud naprosté porážky” (…达赖的国际影响力也越来越小,他能到欧洲议会访问,充其量只是回光返照,但却无法挽回达赖将彻底失败的悲剧命运).

Čínská propaganda se obecně snaží líčit cizí představitele, kteří se s dalajlamou přes veškerý tlak z čínské strany sejdou, jako naprosté výjimky:

Poté co se v posledních letech několik evropských činitelů vyhnulo pod rostoucí čínským tlakem setkání s dalajlamou, může teď Peking úspěšně vykreslit ty, kdo se s ním přeci jen sejdou, jako výstřelky, které se chtějí nějak politicky odlišit a zviditelnit (展示自己的与众不同).

Mnohem barvitější jsou podle studie reakce na čínských sociálních sítích, jejichž uživatelé volají po odvetě a kritizují čínskou vládu, že není dost rozhodná; o odplatě pouze mluví, ale ve skutečnosti nic nedělá. Tyto “malé země” je třeba “vhodným způsobem potrestat, aby poznaly skutečnou sílu Číny” (适当制裁一下这些小国家,让他知道中国的实力). Neschopnost čínské vlády vede ke vzniku velkého množství “zemí se dvěma tvářemi” (中国政府的无能造就了一大批两面派国家), jež se tváří jako přátelé Číny, ale ve skutečnosti jednají za zády proti jejím zájmům.

Česká Republika je jednou z těchto zemí. Uživatelé sociálních sítí nechápou, jak se mohl Zeman, který se loni (jako jeden z malá západních představitelů) účastnil vojenské přehlídky v Pekingu, najednou  obrátit proti Číně… Mnoha uživatelům sítí unikají detaily fungování demokratických systémů a dívají se na Prahu jako jeden politický monolit.

Šebok konstatuje, že tyto hlasy nemusí nutně odrážet názor většiny čínského obyvatelstva; přísně regulovaný čínský internet zdůrazňuje v podobných případech spíše extrémní hlasy.

Snaha čínské propagandy líčit setkaní cizích představitelů s dalajlamou jako ojedinělé výstřelky napovídá, proč čínské velvyslanectví v Praze tolik naléhalo na oficiální prohlášení českých ústavních činitelů, jež pak dobře zapadlo do tohoto čínského narativu.

Kritika “neoficiálních setkání” s dalajlamou ze strany slovenské i české vlády podstatným způsobem napomohla čínským oficiálním médiím ve snaze vylíčit je jako “úchylku”.