Tento týden přinesla online média zprávy o chystaném zásahu čínských úřadů proti neautorizovaným poskytovatelům internetu, včetně kabelových služeb a VPN (z anglického „virtual private network“, tj. virtuální soukromá síť) neboli proxy serverů. Většina poskytovatelů se po zásahu ocitne za hranicí zákona a jejich služby mohou být pozastaveny. O záležitosti referovaly i přední světové zpravodajské servery, jako např. BBC nebo The Telegraph. Zpřísnění pravidel pro VPN by výrazně ztížilo možnost obcházet internetovou cenzuru a připojovat se na zakázané weby.
Podle hongkongského zpravodajského severu China Morning Post čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií v neděli 22. ledna oznámilo, že poskytovatelé kabelových služeb a VPN mohou nadále svoje služby nabízet pouze na základě oficiálního povolení. Zároveň oznámili spuštění kampaně na potírání „nelegálních“ poskytovatelů, která má trvat 14 měsíců, tj. do března 2018 (zde).
Někteří analytici toto opatření dávají do souvislosti s konáním 19. sjezdu Komunistické strany Číny, který má proběhnout na podzim letošního roku a mělo by na něm dojít k významným změnám ve složení politbyra.
Poté co zpráva rozvířila čínský internet, vydalo ministerstvo v úterý uklidňující prohlášení, že „zátah se nebude vztahovat na nadnárodní subjekty, které získají vládní povolení k využívání kabelových služeb pro komunikaci se zahraničím“. Poskytovatelé internetových služeb bez platné autorizace však podle ministerstva „narušují normální řád na trhu, poškozují oprávněné uživatele a ohrožují národní kybernetickou a zpravodajskou bezpečnost“ (zde).
ČLR je zemí s největším počtem uživatelů internetu na světě, jejich počet v loňském roce přesáhl 720 milionů. Zároveň je však Čína zemí s celosvětově největším rozsahem omezení normálního fungování internetu a navíc je proslulá přísnou a v posledních letech ještě se zpřísňující cenzurou, která se samozřejmě projevuje zejména ve virtuálním světě a na sociálních sítích.
Podle projektu Greatfire.org, který se zabývá problematikou cenzury na čínském internetu a nabízí služby umožňující ji obejít, Čína zcela blokuje přístup ke 135 z tisíce celkově nejoblíbenějších internetových stránek a aplikací na světovém trhu, mezi něž patří především vyhledávač Google a veškeré jeho služby, sociální média jako je Facebook, YouTube, Twitter, Instagram či Vimeo a významné zpravodajské servery a periodika jako The New York Times, The Independent nebo Le Monde.
Mnozí čínští uživatelé internetu (včetně mnoha firem a cizinců žijících v Číně) toto opatření známé jako „Great Firewall“ obcházejí právě využíváním speciálních kabelových služeb a VPN, které umožňují připojit se přes servery mimo ČLR a vytvořit tak bezpečný kanál, jímž mohou proudit informace bez omezení platných na čínském území. Čínské úřady takto připojené uživatele a jejich online aktivity navíc prakticky nemohou monitorovat. Podle statistik se v Číně přes VPN připojuje kolem 30% uživatelů internetu.
Podle deníku The Telegraph „se zdá, že hlavním cílem zátahu jsou domácí poskytovatelé internetu“ a „cizinci žijící v Číně, kteří využívají služby zahraničních poskytovatelů pravděpodobně novým nařízením nebudou nijak zasaženi“. Přestože mnozí poskytovatelé služeb VPN sídlí mimo Čínu, budou se s novým krokem čínské vlády muset pravděpodobně do budoucna vyrovnat i oni. Hra na kočku a na myš na čínském internetu pokračuje.