Diplomacie po čínsku

Čína využívá výhrůžky k dosažení svých politických zájmů. Ustupovat jim není prozíravé.

Po Pražské komorní filharmonii dopadl zákaz koncertního turné v Číně také na Pražákovo komorní kvarteto. Také PKK měl domluvené turné a řádně podepsanou smlouvu, avšak jeho čínský partner musel turné zrušit na přání úřadů, které se hněvají na pražského primátora Hřiba za to, že chce z partnerské smlouvy s Pekingem vyjmout článek, který Pražanům předepisuje, co si mají myslet o politice Čínské lidové republiky.

Pro orchestr to samozřejmě znamená komplikace a finanční ztrátu, koncerty špičkových těles se domlouvají s předstihem, zrušené turné nelze ze dne na den nahradit. Čínští soudruzi si myslí, že ve strachu z ekonomických důsledků primátor Hřib změní názor a absurdní politické požadavky Pekingu nakonec splní.

V jistém smyslu se to může zdát komické. Každopádně Peking zde uplatnil svoji svéráznou „ekonomickou diplomacii“, kterou rutinně aplikuje na všechny, kdo chtějí podnikat v Číně – zahraničním subjektům dává příležitost vydělat peníze, pokud plní politické zadání.

Zkroušení velikáni světové módy

České orchestry nejsou v potížích samy. Jak ukazuje probíhající reorganizace a výpovědi v britské letecké společnosti Cathay Pacific, které se pod tlakem z Pekingu zbavují „politicky nespolehlivých“ zaměstnanců.

V letošním roce se do problémů ohledně politiky jedné Číny dostaly také slavné módní značky. Givenchy, Versace a Coach „podkopávaly suverenitu“ ČLR, když prodávaly trička, na nichž byl vytištěný abecedně seřazený seznam států a měst, kde firmy mají své obchody. Na těchto seznamech se Hongkong a Taipei (a v jednom případě také Macao) ocitly v souladu s tím, jak světová veřejnost vnímá status těchto měst, samostatně, nikoliv zařazené pod Čínskou lidovou republikou.

Čínští vlastenci rozpoutali na sociálních sítích bojkot těchto značek, které se „dotkly cítění čínského lidu“. Je těžké soudit, jaký podíl na rozdmýchání šikany proti provinilým módním značkám měl Svaz komunistické mládeže a „růžové slečny“, každopádně do kampaně na čínských sociálních sítích se zapojily stovky milionů uživatelů.

Čínské modelky, filmové hvězdy a populární zpěváci vzápětí začali vypovídat smlouvy s módními domy, které dodaly na trh „chybně označená“ trička. Supermodelka Liou Wen při té příležitosti napsala na čínskou sociální síť Weibo: „Čínskou suverenitu a územní celistvost nelze za žádných okolností narušovat! Moje neopatrnost při výběru značky, pro kterou jsem pracovala, všem moc ublížila. Všem se omlouvám! Miluji svou vlast a rozhodně bráním čínskou suverenitu.“ Ekonomická motivace v pozadí podobně absurdních výlevů vlastenectví je zřejmá, čínské celebrity vědí, co se od nich očekává, pokud nechtějí přijít o příležitost vydělávat na čínském trhu.

Reakce módních domů byla jednoznačná. Okamžitě stáhly „závadné“ zboží a jejich představitelé se jeden po druhém omlouvali. Dávali si záležet, aby se vyjádřili v patřičném stylu. Donatella Versace ujistila Čínskou lidovou republiku, jak moc lituje „nešťastné chyby, které se dopustila její firma“ a že „nikdy neměla v úmyslu znevažovat čínskou státní suverenitu“. Společnost Givenchy vydala prohlášení, že „naprosto respektuje čínskou státní suverenitu a územní celistvost“ a americká firma Coach ujistila čínské zákazníky, že si uvědomuje závažnost svého pochybení a plně „respektuje a podporuje suverenitu a územní celistvost Číny“.

Rakouská firma vyrábějící luxusní bižuterii Swarowski se dopustila jiné chyby. Na webové stránce u adres svých obchodů sídlících v Hongkongu neuvedla výslovně, že Hongkong je součástí Číny. Poté, co se tento zločin proti čínské územní celistvosti začal probírat na internetu, představitelé firmy se omluvili. Bez ostychu použili prefabrikovanou frázi o dotčeném cítění čínského lidu, převzatou z čínské propagandy.

Když jde důstojnost stranou

Zmíněné kauzy módního průmyslu navazují na případ kontroverzní reklamy Dolce & Gabbana z loňského roku. D&G se také dotkli cítění čínského lidu, byť tentokráte ne kvůli „územní celistvosti“, ale reklamním klipem, kde čínská modelka hůlkami neobratně zápolí s pizzou a špagetami. Videoklip míněný jako žert na téma různosti kulturních tradic rozzuření vlastenci pochopili jak urážku čínského národa („copak Číňanka neumí používat hůlky?“). Když se pak Stefano Gabbana v soukromé korespondenci na Instagramu vyjádřil o Číňanech jako o “blbé a smradlavé mafii”, nastala mela. Business D&G v Číně se zhroutil (bojkot celebrit, úředně zrušená módní přehlídka, bojkot zboží a zákaz internetového prodeje značky), a tak majitelé firmy zveřejnili omluvu ve formě videa, které stojí za to na Youtube shlédnout. Pohled na zkroušené velikány světové módy zakládající si na originalitě a nezávislosti, jak nás s výrazem provinilých školáčků ujišťují, že Čínu milují a moc se jí omlouvají, je prostě ohromující.

Video lépe než všechny komentáře ukazuje, jak pro peníze jsou (někteří) lidé schopni zapřít důstojnost, bez ostychu sami sebe ponižovat a říkat, čemu evidentně nevěří. Není divu, že si čínská vláda zvykla používat hrozbu ekonomickými ztrátami jako nástroj, jak prosazovat svoje politické zájmy. Je na čase, aby nadšenci pro nové příležitosti, které má přinést „Pás a stezka“, začali přemýšlet.

Publikace tohoto článku: Lidové noviny, 23.8.2019