Nedávná ruská invaze na Ukrajinu s sebou přinesla mimo jiné i obavy o budoucnost Tchaj-wanu, jenž čelí stále se stupňujícím hrozbám ze strany Čínské lidové republiky. Ta všemi dostupnými prostředky konsistentně vyjadřuje svůj záměr Tchaj-wan připojit a navrátit jej do „lůna vlasti“.
Jen pár hodin po vypuknutí války na Ukrajině se internetem začaly šířit obavy, že se Čína rozhodne využít chvíle nepozornosti Západu, jehož zrak se v tu chvíli plně upínal k Ukrajině, a souběžně s ruským útokem podnikne invazi na Tchaj-wan. Tyto teorie byly podpořeny poplašnými zprávami, že se čínské námořnictvo přibližuje k ostrovu a čínské stíhačky opakovaně pronikají do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ).
Tyto operace však pro Tchajwance dnes již představují spíše rutinní záležitost než hrozbu. Intenzivní narušování ADIZ zažívá Tchaj-wan průběžně již od roku 2020 a jen v minulém roce bylo v blízkosti ostrova zaznamenáno více než šest stovek čínských válečných letounů. Peking tímto způsobem demonstruje svou sílu a zároveň se pokouší Tchaj-wan ekonomicky vyčerpat tlakem na zvyšování nákladů na obranu ostrova. I když k „dvojité invazi“, jak již víme, nedošlo, poslední události nejen v médiích, ale především mezi odborníky, rozpoutaly debatu na téma, zda by se ruský vpád na Ukrajinu mohl do budoucna stát předobrazem čínské invaze na Tchaj-wan.
Napjatá situace pochopitelně vzbuzuje mnoho otázek napříč tchajwanskou společností. Rozhodně proto stojí za pozornost podívat se blíže, jak hrozbu čínské invaze vnímají sami Tchajwanci a jaká ve společnosti nyní vládne atmosféra. V této souvislosti je zajímavé srovnání výsledků nejnovějších průzkumů veřejného mínění s průzkumy provedenými ještě v době před vypuknutím války na Ukrajině, které ukazuje, zda a jak tento nový faktor ovlivnil tchajwanské veřejné mínění.
Na koho spoléhá Tchaj-wan
V současné době patří mezi nejčastěji diskutované otázky vojenská pomoc ze strany USA, ochota Tchajwanců vstoupit do armády a bojovat za vlast a také schopnost ostrova ubránit se bez intervence spojeneckých vojsk. Hovoří se také o prodloužení povinné vojenské služby z nynějších čtyř měsíců na minimálně jeden rok.
Podle posledního průzkumu z 22. března letošního roku, který ve spolupráci s agenturou Focus Survey Research (山水民意研究公司) zpracovala nadace Taiwan Public Opinion Foundation (TPOF, 台灣民意基金會), se 59,7 % Tchajwanců domnívá, že pokud by z druhé strany Tchajwanské úžiny byla vyslána vojska Čínské lidově osvobozenecké armády (ČLOA), bude Tchaj-wan nucen čínské invazi čelit sám. Zároveň více než tři čtvrtiny respondentů (78 %) nevěří, že by byl ostrov schopen se vlastními silami ubránit. Na otázku, zda mají dotazovaní důvěru v pomoc ze strany USA, odpovědělo 55,9 % respondentů, že dle jejich názoru americká armáda obranu ostrova aktivně nepodpoří. Důvěru v pomoc USA má naopak 37,5 % dotazovaných.
Pro srovnání, v průzkumu zveřejněném na stránkách CommonWealth Magazine v první polovině ledna roku 2022, tedy necelý měsíc a půl před tím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu, naopak stejné množství účastníků (58,8 %) věřilo, že by se americké ozbrojené síly za Tchaj-wan postavily.
Mezi ruským útokem na Ukrajinu a čínskou invazí na Tchaj-wan lze sledovat jisté paralely, a je tudíž na místě se domnívat, že v důsledku americké reakce na ruskou invazi na Ukrajinu tchajwanská veřejnost částečně ztrácí důvěru v pomoc ze strany Spojených států. Na druhou stranu má USA vůči Tchaj-wanu větší spojenecké závazky než vůči Ukrajině.
Spojené státy americké jsou k pomoci při obraně ostrova vázány Zákonem o vztazích USA k Tchaj-wanu (Taiwan Relations Act) z roku 1979. Na oficiálních webových stránkách ministerstva zahraničí stojí:
Ačkoli Spojené státy nemají s Tchaj-wanem diplomatické styky, mají s ním robustní neoficiální vztahy a mají trvalý zájem na zachování míru a stability v Tchajwanské úžině. V souladu se Zákonem o vztazích s Tchaj-wanem zpřístupní Spojené státy podle potřeby obranné prostředky a služby tak, aby si Tchaj-wan mohl udržet dostatečnou schopnost sebeobrany.
Z tohoto prohlášení vyplývá, že v případě napadení ostrova jsou USA Tchaj-wanu připraveny poskytnout vojenský materiál a asistenci, nicméně Tchaj-wan se musí spoléhat především na vlastní obranyschopnost, a s přímou vojenskou intervencí nelze jednoznačně počítat. Zákon o vztazích USA k Tchaj-wanu však označuje “jakýkoliv pokus určit budoucnost Tchaj-wanu jinými než mírovými prostředky” za “hrozbu pro mír a bezpečnost v západním Pacifiku, a tudíž za důvod k vážnému znepokojení USA.” Zavazuje proto k povinnosti
zachovat schopnost Spojených států bránit jakémukoli použití síly nebo jiných forem nátlaku, které by ohrozily bezpečnost nebo sociální či hospodářský systém obyvatel Tchaj-wanu.
V posledních dnech navíc došlo v americko-tchajwanských vztazích k jistému obratu, když ze stránek amerického ministerstva zahraničí zmizelo oficiální prohlášení, že USA uznávají politiku „jedné Číny“, a nepodporují tudíž nezávislost Tchaj-wanu, a nahradilo je prohlášení nové, které označuje Tchaj-wan za „klíčového partnera USA“. Konkrétně se na webových stránkách lze nyní dočíst:
Jakožto významná demokracie a technologická velmoc je Tchaj-wan klíčovým partnerem USA v oblasti Indo-Pacifiku. Spojené státy a Tchaj-wan sdílejí podobné hodnoty, hluboké obchodní a ekonomické vztahy a silné mezilidské vazby, které tvoří základ našeho přátelství a slouží jako impuls pro rozšiřování spolupráce mezi USA a Tchaj-wanem.
Ačkoliv to nic nemění na tom, že vztahy mezi USA a Tchaj-wanem zůstávají i nadále neoficiální, ze strany USA se rozhodně jedná o vstřícný diplomatický krok vůči Tchaj-wanu, který zároveň svědčí i o zvýšeném zájmu USA o mírové řešení sporů mezi Tchaj-pejí a Pekingem.
Je tudíž zřejmé, že důsledky případné čínské invaze na Tchaj-wan by byly dalekosáhlejší než v případě Ukrajiny.
Dalším potenciálním spojencem Tchaj-wanu v boji proti čínské invazi je Japonsko. Ačkoli 48,6 % dotazovaných Tchajwanců se nedomnívá, že by se Japonsko po boku Tchaj-wanu zapojilo do boje proti jednotkám ČLOA, 43,1 % v jejich účast věří, což poukazuje na překvapivě větší důvěru veřejnosti v pomoc Japonců než v pomoc nejsilnějšího tchajwanského spojence, Spojených států.
Pod vlivem rostoucí hrozby čínské invaze roste i podpora prodloužení povinné vojenské služby. S prodloužením ze současných čtyř měsíců minimálně na jeden rok souhlasí 75,9 % dotazovaných. Vzrostla i dlouhodobě deklarovaná ochota běžných tchajwanských občanů zapojit se do obrany ostrova. Tchajpejský think-tank Taiwan International Strategic Study Society (台灣國際戰略學會) publikoval 15. března výsledky telefonického průzkumu, podle nějž je 70,2 % respondentů v případě čínského útoku ochotno vstoupit do armády. V posledním průzkumu, který byl na toto téma proveden 28. prosince 2021 prokázalo ochotu bojovat pouze 40,3 % procent dotazovaných občanů. Nárůst o celých 30 % tak ukazuje jasnou souvislost mezi vypuknutím konfliktu na Ukrajině a tchajwanským vnímáním čínské hrozby, ale také možnosti obrany proti mnohem většímu protivníkovi.
Kromě oficiálních průzkumů či diskusí na sociálních sítích může jako vhled do veřejného mínění na Tchaj-wanu posloužit například video z populárního youtube kanálu Asian Boss, v němž se autoři v ulicích Tchaj-pej dotazovali náhodných kolemjdoucích, jak pravděpodobný se jim jeví scénář čínského útoku na Tchaj-wan. Ve videu z počátku letošního roku, tedy ještě před ruským vpádem na Ukrajinu, nevnímala většina dotazovaných čínský útok jako bezprostřední bezpečnostní hrozbu a téměř polovina z nich počítala s pomocí ze strany spojenců. V novějším videu již většina respondentů připouští, že invaze je možná, a doufá, že se Čína Ruskem neinspiruje a žádné zásadní kroky v tchajwanské otázce nepodnikne.
Tchajwanci za Ukrajinu
Bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině bylo možné na Tchaj-wanu pozorovat obrovskou vlnu solidarity s napadenými Ukrajinci a zvýšený zájem o dění ve východní Evropě. Stejně jako v jiných koutech světa i v Tchaj-peji vyšly do ulic stovky demonstrantů, aby v několika vlnách vyjádřily svůj nesouhlas s ruskou agresí. Zájem tchajwanské veřejnosti o osud Ukrajinců dokládají i četné fundraisingové kampaně, v rámci nichž bylo na pomoc Ukrajincům prchajícím z válkou zasažených oblastí doposud shromážděno přes 930 milionů TWD (32,45 milionu USD). Část těchto peněz navíc poputuje i do České republiky, kde budou využity na pomoc uprchlíkům, kteří našli azyl na českém území. Kromě peněz navíc Tchajwanci posílají i humanitární pomoc ve formě předmětů denní spotřeby, například dětské příkrmy či spací pytle.
Pocit sounáležitosti Tchajwanců s napadenými Ukrajinci pramení především z jejich vlastní zkušenosti s autoritářským režimem, který si dělá neoprávněné nároky na sousední suverénní stát. Tchajwanci navíc velmi obdivují odvahu a bojovného ducha Ukrajinců, kteří s nasazením vlastních životů brání svou vlast. Rezistence Ukrajinců se jim stává inspirací a není divu, že průzkumy zaznamenávají dramatický nárůst ochoty Tchajwanců vstoupit do boje, pokud by se ČLR pokusila ostrov násilím připojit k pevnině.
Další na řadě
Za povšimnutí stojí také to, že i přes vzrůstající odhodlání Tchajwanců zapojit se do obrany země pouze 26 % účastníků průzkumu souhlasí s výrokem „Dnes Ukrajina, zítra Tchaj-wan“ (61,6 % nesouhlasí) a 25,5 % si nemyslí (42,7 % myslí), že by ruský útok na Ukrajinu urychlil čínské přípravy na anexi Tchaj-wanu. Výzkum však byl proveden těsně před tím, než z ruské Federální bezpečnostní služby unikla informace, že Si Ťin-pching plánoval invazi zahájit již na podzim letošního roku. Ředitel Národního bezpečnostního úřadu na Tchaj-wanu Čchen Ming-tchung (陳明通) únik dokumentu okomentoval slovy „Věřím, že tento takzvaný uniklý dokument je součástí ‚kognitivní války‘ vedené proti Tchaj-wanu“. V této souvislosti lze s jistotou říci, že demonstrace vojenské síly a snaha o ekonomické vyčerpání ostrova nejsou jediné způsoby, kterými se Čína snaží na Tchaj-wan působit. ČLR na Tchaj-wan aplikuje i taktiku záměrného šíření dezinformací, kterým se tchajwanskou společnost pokouší destabilizovat zevnitř. Čchen dodává:
Ruská invaze na Ukrajinu byla probuzením pro demokratický svět, který by měl být ostražitější vůči hrozbám, jež představují autoritářské země jako Rusko a Čína.
Jak a jestli vůbec tento faktor spolu s dalším vývojem války na Ukrajině tchajwanské veřejné mínění ovlivní, se ukáže až v dalších průzkumech.
Reakce ze světa
V kontextu celé situace je třeba zmínit také názory odborníků a postoj samotných spojenců. Jak již bylo řečeno, na první pohled lze mezi ruským útokem na Ukrajinu a případnou čínskou invazí na Tchaj-wan pozorovat jisté analogie. Okamžité odsouzení ruské agrese ze strany západu a s ním spojené uvalení tvrdých sankcí však Číně jasně ukázalo, že západní země jsou ochotny se důrazně postavit za demokratické státy, které samy čelí hrozbě silnějšího agresora.
Ačkoliv prezident Biden prohlásil, že američtí vojáci na Ukrajině bojovat nebudou, vůči Tchaj-wanu v rámci politiky strategické nejednoznačnosti stále zachovává záměrně neurčitý postoj. Zato bývalý ministr zahraničí sloužící za Trumpovy administrativy Mike Pompeo se svými sympatiemi k Tchaj-wanu netají a podporu mu vyjádřil otevřeně. Během svého březnového projevu v Tchaj-pej se nechal slyšet, že „vláda US by měla okamžitě uznat Tchaj-wan jako svobodnou a suverénní zemi.“ Od konce února, tedy po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině, navíc Tchaj-wan navštívilo několik významných amerických státních činitelů. Kromě Mike Pompea to 1. března byla delegace vedená bývalými vysoce postavenými představiteli bezpečnostních složek. Návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi plánovaná na neděli 10. dubna se poněkud zkomplikovala, když po údajném varování čínské strany před možnými následky takové návštěvy Pelosiová cestu do Asie odložila s odvoláním na pozitivní covidový test. Vzniklou situaci považovanou některými za diplomatický úkrok stranou se pokusila napravit delegace šesti kongresmanů, která dorazila do Tchaj-peje 14. dubna.
Tyto významné státní návštěvy jsou především symbolickým aktem podpory ze strany USA a jejich hlavním cílem je Číně i celému světu ukázat, že Spojené státy za Tchaj-wanem pevně stojí. Tento postoj potvrdila ostatně již 6. března ve Sněmovně reprezentantů náměstkyně ministra zahraničí Wendy Sherman, když prohlásila:
Pokud by se Čína rozhodla proti Tchaj-wanu použít sílu, jakákoli taková akce by se setkala s odezvou celého mezinárodního společenství, nejen USA.
Průzkum zpracovaný americkými odborníky v oblasti mezinárodních vztahů, vypracovaný mezi 10. a 14. březnem projektem Teaching, Research & International Policy (TRIP) při William & Mary’s Global Research Institute ukázal, že ruská invaze na Ukrajinu zvýšila pravděpodobnost případné podpory USA v případě čínského útoku na Tchaj-wan. Průzkum potvrdil konstantně vysokou podporu uvalení sankcí na čínské vedoucí představitele (94 % souhlasí) a také souhlas s dodávkou zbraní na Tchaj-wan (87 %). Pouze 18 % dotazovaných by souhlasilo se „zahájením přímé vojenské operace proti čínským vojenským silám“. Podle posledních průzkumů amerického veřejného mínění však s vojenskou obranou Tchaj-wanu poprvé v historii souhlasí polovina Američanů.
Místo inspirace tak může být pro Čínu dění ve východní Evropě spíše odstrašujícím příkladem. Pokud bude Čína na připojení Tchaj-wanu nahlížet prizmatem posledních událostí na Ukrajině, s největší pravděpodobností k němu v blízké době nepřistoupí. Případný útok na Tchaj-wan by jí mohl způsobit především významné ekonomické ztráty a zároveň i oslabit její pozici na mezinárodním poli. Dle publikovaných průzkumů se zdá, že podobný názor sdílí rovněž tchajwanská veřejnost i odborníci, kteří invazi v nejbližších měsících neočekávají. Vývoj událostí na Ukrajině však bedlivě sledují a snaží se z nich poučit pro případ, kdyby k invazi v budoucnu přece jen došlo a stejně jako Ukrajinci by jí, za předpokladu naplnění toho nejhoršího možného scénáře, museli čelit sami. Tchaj-wanu tak nezbývá než doufat, že ekonomická stabilita a silné mezinárodní postavení bude pro čínské vedení i nadále přednější než, jak říká samotný vůdce ČLR Si Ťin-pching, „historický úkol úplného znovusjednocení vlasti“.