Namísto stovky miliard, kterou vítězoslavně ohlašoval během návštěvy svého mladého přítele generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2016, tentokrát hlásí jen dvacet. Z té stovky v roce 2016 se podle statistik realizovaly miliardy dvě. Kolik to bude z těch dvaceti?
I kdyby se nakrásně realizovaly všechny, a byly to skutečně investice a ne jen nákupy historických budov a médií Jaromíra Soukupa, bude to pořád jen nepatrný zlomek z celkových přímých zahraničních investic v ČR. Na rozdíl od těch skutečně podstatných investic z jiných zemí, včetně například Tchaj-wanu, o nich ale určitě hodně uslyšíme, ať už skutečně dorazí či nikoliv.
Rozpor mezi ohlašovaným přívalem čínských investic a tristní realitou je natolik křiklavý, že ho po pěti letech zaznamenal i Miloš Zeman sám. V rozhovoru pro čínskou státní televizi v předvečer své návštěvy si postesknul, že tyto investice „zůstávají stále velmi, velmi nízké“.
„A to mne pochopitelně mrzí,“ pokračuje Zeman. „Nejsou mi přitom jasné konkrétní důvody. Vím, že CEFC měla v Číně problémy, za které však rozhodně nejsem zodpovědný.“
Neexistující investice lepší než hladomor
Kdo je a není za fiasko společnosti CEFC v ČR i jinde ve světě zodpovědný, je samozřejmě zajímavá otázka. Sluší se připomenout, že Zeman společnost podporoval se vskutku nevšedním nasazením jakožto „vlajkovou loď čínských investic“ a zcela ignoroval varování z různých stran, že CEFC možná není tak úplně seriózní podnik. Jejího předsedu Jie Ťien-minga dokonce jmenoval svým čestným poradcem.
Čestný poradce před rokem zmizel krátce poté, co byl v USA zatčen jeho přímý podřízený Patrick Ho, který byl nakonec v listopadu usvědčen z rozsáhlé politické korupce v OSN a v několika zemích v Africe, s plným vědomím předsedy Jie a ve prospěch společnosti CEFC.
Předseda Jie přesto zůstává i po svém zmizení Zemanovým poradcem – ten se však za něj ani jeho společnost necítí zodpovědný. A nakonec proč ne? Podle ústavy není prezident zodpovědný nikomu za nic. Klidně si může zmizelého předsedu Jie třeba jmenovat premiérem.
Žalostné výsledky Zemanovy „ekonomické diplomacie“ mají zřejmě hlubší kořeny. V témže rozhovoru pro čínskou televizi vyjádřil český prezident pozoruhodnou myšlenku: „Jsem hluboce přesvědčen, že ekonomika totiž není nic jiného než konsekvence a efekty politických rozhodnutí.“
Miloš Zeman je držitelem titulu inženýra ekonomie, ale takové pojetí hospodářství jako přímého výstupu politických rozhodnutí se snad nevyučovalo ani v normalizačním školství. Není divu, že je zaskočen absencí čínských investic – prezident Zeman učinil politické rozhodnutí, že budou investice, a ony prosím pěkně nejsou! Co je to za šlendrián? Kdo je za to zodpovědný?
Současně je zřejmé, co ho tak přitahuje na čínských revolučních tradicích. Předseda Mao zastával podobné pojetí ekonomiky jako služky politiky. Takže nakonec můžeme být rádi, že český prezident nevyhlásil po jeho vzoru Velký skok a stavění malých vysokých pecí. Ty neexistující investice jsou nakonec pořád lepší než hladomor.