Evropský parlament velmi otevřeně o Číně

Evropský parlament si připomíná patnácté výročí navázání strategického partnerství mezi EU a ČLR. V roce 2003 v Číně vládl sotva rok prezident Chu Ťin-tchao, z dnešního pohledu ještě relativně liberální lídr, který navíc působil v rámci kolektivního vedení. Proměn vztahů EU a Číny od té doby si všímá usnesení, které Evropský parlament v první polovině září projednal a schválil, a to velkou většinou napříč stranami.

Text usnesení Parlamentu je komplexní. Zabývá se mnoha oblastmi spolupráce i vnitřního čínského vývoje: od investic, obchodu, přes životní prostředí až po spory v Jihočínském moři, otázku lidských práv, Tibet, Tchaj-wan i Hongkong. Usnesení je na diplomatické poměry důrazné a pevně hodnotově zakotvené.

Pás a stezka, 16 + 1

Zvláštní pozornost pochopitelně zaujímá čínský projekt „Pás a stezka“ (OBOR, BRI), který je považován za zatím nejambicióznější čínskou iniciativu vůbec. Podle některých odhadů by rozpočet OBOR měl být až šedesátkrát větší, než byl objem prostředků v rámci Marshallova plánu – a to při dnešních cenách. (Marshallův plán ovšem sestával převážně z grantů a investic; OBOR je proti tomu koncipován jako program půjček, které je třeba vrátit i s úrokem.)

EU nechce stát ve vztahu k Pásu a stezce stranou. Kontrolovat iniciativu chce i prostřednictvím platformy nazvané „EU-China Connectivity Platform“ (zal. roku 2015), která je fórem pro úředníky z obou stran a má zajistit, aby OBOR byl “otevřenou platformou, kde platí pravidla trhu a mezinárodní normy”. Zároveň není postoj EU vůči Pásu a stezce naivní.

Všímá si razantnosti, s jakou Čína využívá prostředky k šíření svého politického a ekonomického vlivu, a netransparentnosti celého procesu. To se týká i čínské iniciativy 16+1, tedy spolupráce 16 zemí střední a východní Evropy (včetně ČR) s Čínskou lidovou republikou. EU v této souvislosti vyzývá k jednotnému postupu a ochraně citlivých strategických odvětví před rizikovými čínskými investicemi (zatím formou tzv. screeningu rizikovosti). Zpráva uvádí, že od roku 2008 Čína nakoupila v Evropě aktiva za 318 miliard dolarů, přičemž toto číslo nezahrnuje fúze a společné podniky (joint ventures). (Naprostá většina těchto obchodů se realizovala v západní části EU).

Diplomaticky upřímně k vnitřní politice

Pokud jde o postoj EU vůči vnitřnímu vývoji v Číně, užívá usnesení relativně jasné a přímé formulace:

Bere na vědomí, že přestavba politického systému v Čínské lidové republice je provázena dalším posunem politického důrazu na politiku založenou na přísném dohledu ve všech oblastech.

Mnozí poslanci převážně z evropské pravice konstatovali, že postavení a počínání současného čínského prezidenta vnímají jako návrat do éry Mao Ce-tunga. Usnesení si všímá i takových věcí, jako je budování systému „společenského kreditu“ občanů (lustrování a černá listina problematických jedinců) nebo založení Státní kontrolní / dozorčí komise (National Supervisory Body), jejíž právní postavení je stejné jako postavení soudů a státního zástupce, přestože se jedná o stranický orgán.

Usnesení také připomíná, že v Číně je blokováno osm z 25 celosvětově nejoblíbenějších webových stránek, včetně webových stránek některých velkých podniků.

ČLR je druhým největším obchodním partnerem EU. Přesto Evropský parlament nezavírá oči před složitostmi vzájemných vztahů a volí explicitní dikci, včetně nepřímé kritiky vlivové taktiky čínské “Jednotné fronty”:

upozorňuje na potřebu větší podpory studentů a vědců z Číny, kteří se nacházejí v Evropě, tak aby byli méně zranitelní vůči nátlaku ze strany čínských orgánů, jehož cílem je přimět je, aby se vzájemně kontrolovali a aby se stali nástrojem čínského státu, a dále upozorňuje na potřebu podrobně zkoumat významné financování akademických institucí v celé Evropě ze strany pevninské Číny;

Neváhá kriticky nazírat na vývoj uvnitř Číny. Evropský parlament např. „doufá, že Čína oddělí hospodářský růst od ničení životního prostředí“.

Za Tibet i Tchaj-wan

Evropští poslanci se v tomto usnesení rovněž nebývale razantně postavili za Tibet a Tchaj-wan. V případě Tibetu vyzývají ČLR, aby obnovila jednání s tibetskou exilovou vládou a umožnila přístup do Tibetské autonomní oblasti mezinárodním pozorovatelům. Pokud jde o Tchaj-wan, Evropský parlament vyzývá k uzavření dohody o investicích mezi EU a Tchaj-wanem a naléhá na Čínu, aby přestala s vojenskými a politickými provokacemi vůči této ostrovní zemi. Agresivní kroky zahrnovaly čínská námořní cvičení v úžině, pokračující diplomatickou ofenzívu a izolaci Tchaj-wanu nebo vyvíjení nátlaku na aerolinky, aby při letech na Tchaj-wan uváděly jako destinaci Čínu.

Debata v Evropském parlamentu a přijaté usnesení se tak velmi realisticky, přímo a se zřetelem na univerzální hodnoty staví ke složitým vztahům s Čínou, a činí tak při vědomí všech rizik, která z těchto vztahů a samotného chování Číny dovnitř i navenek vyplývají.