V zajímavém článku publikovaném ve Financial Times ve středu 13. září se uvádí:
Neznámá čínská společnost napojená na Čínskou lidově osvobozeneckou armádu se stala hlavním investorem mezi čínskými privátními firmami v bývalém sovětském bloku, čímž upevňuje vazby mezi Pekingem a Moskvou.
Vzestup šanghajské CEFC se odvíjel v souladu s čínským ekonomickým postupem do střední Asie a východní Evropy, za vzrůstající spolupráce s Ruskem v nejrůznějších záležitostech od sporných asijských ostrovů po konflikt v Sýrii.
Minulý týden oznámila CEFC nákup podílu v ruské ropné společnosti Rosněfť ve výši osmi miliard dolarů, což je dosud její nejvyšší akvizice.
CEFC se tak stala jedinou soukromou skupinou v Číně, která uzavřela v zahraničí obchod za více než miliardu dolarů poté, co letos v létě regulátoři v Číně přistoupili k omezení velkých zahraničních obchodů svých privátních subjektů.
Konglomerát s podíly ve finančních i energetických odvětvích koupil podíl 14,16 % v Rosněfťi vlastněný švýcarským Glencore a Katarskými investičním fondy jen pár dní poté, co ruský prezident Vladimir Putin navštívil Peking.
Podpora Rosněfťi přišla ve chvíli, kdy americké sankce snižují schopnost ruských firem zajistit si jiné mezinárodní investice.
CEFC není jen tak nějaká soukromá společnost. Její předseda Jie Ťien-Ming sponzoruje pro-vládní think tank s vazbami na vysloužilé důstojníky vojenské rozvědky, a věnuje se obchodům s elitními “princátky” [potomky vysokých stranických funkcionářů] v armádě.
Vzestup CEFC pocházející z Fu-ťienu zhruba kopíruje politický vzestup prezidenta Si Ťin-pchinga. Navzdory tomu, že coby soukromá společnost je CEFC v uzavřeném čínském ropném sektoru naprostou výjimkou, korespondují její globální obchody se státními návštěvami prezidenta Si.
Letos kupříkladu CEFC koupila 20 % newyorské Cowen Group těsně předtím, než prezident Trump hostil pana Si v letovisku Mar-a-lago.
Největší zájem má ale (CEFC) o bývalý sovětský blok. Před návštěvou prezidenta Si v České republice v roce 2016 – první návštěvou vůdce komunistické Číny – nakoupila CEFC aktiva ve výši 1,5 mld dolarů…
Toto utrácení pomohlo Číně obrátit pozornost východní Evropy od Bruselu směrem na východ. Na summitu v Pekingu letos český prezident Miloš Zeman nazval Siovu iniciativu Pás a stezka nejvíce fascinující projektem v celé moderní historii.
CEFC plánuje koupit polovinu v největší rumunské rafinerii. Vlastní ropný terminál v Kazachstánu a finanční společnost na Slovensku. Zvažuje založení garanční banky v Gruzii, kde plánuje rovněž průmyslový park. V Číně samotné vybudovala rozsáhlá ropná zařízení na ostrově Chaj-nanu, což je byznys, který je normálně privátním firmám uzavřen.
…
Firemní záznamy ukazují, že jako u mnoha čínských soukromých firem, i u CEFC je patrné křížové vlastnictví mezi skupinami jednotlivců a řadou dceřiných společností.
Její hlavní mateřská společnost v Šanghaji měla podle zprávy ratingové agentury United Credit ke konci března majetek ve výši 160 miliard jüanů (v přepočtu asi 25 miliard dolarů) a relativně vysoký dluh – 112 miliard jüanů. I přesto jí ale United Credit zvedla rating z AA plus na AAA.
Tajemnost společnosti podtrhuje také to, že nikdo, s kým FT hovořily, nechtěl být citován pod svým jménem. Jeden z poradců think-tanku CEFC zavěsil hned poté, co novinářka zmínila jméno společnosti.
Přitom se think-tank CEFC známý jako China Energy Fund Committee zapojuje i do zahraniční politiky, když na sebe strhnul v roce 2010 pozornost mezinárodního společenství prohlášením, vybízejícím k válce s Vietnamem a Filipínami na podporu čínských nároků v Jihočínském moři. Nyní financuje konference v Šanghaji, New Yorku a Hongkongu na méně konfrontační témata.
Jeho vedoucí představitelé zahrnují podle jednoho účastníka zpravodajské důstojníky ve výslužbě. “V Číně to není nic neobvyklého, různé zpravodajské agentury podporují různá “okna” do zahraničí, jako jsou konference a výzkumná centra. Ale tohle je jediné, která navíc vlastní ropnou společnost.”