Vysoký úředník čínského Ministerstva veřejné bezpečnosti Chu Pin-čchen usiluje o zvolení do výkonného výboru Interpolu. Jeho nominace vyvolala obavy u řady lidskoprávních aktivistů a politiků. Čína by podle nich mohla jeho prostřednictvím zneužívat této mezinárodní policejní organizace ke sledování zahraničních disidentů.
Chu Pin-čchen, zástupce generálního ředitele Odboru mezinárodní spolupráce čínského Ministerstva veřejné bezpečnosti, je jedním ze tří kandidátů, kteří se ucházejí o (dvě) místa asijských delegátů ve výkonném výboru Interpolu.
Třináctičlenný výkonný výbor dohlíží na práci generálního sekretariátu Interpolu a pomáhá formulovat politiku organizace. Kontroluje také řadu databází s identifikačními údaji o osobách a jejich majetku nebo systém tzv. “red notices” – červených výstrah. Dle těch policisté na celém světě hledají a mohou i předběžně zatknout hledanou osobu. V databázi Interpolu je registrováno 7590 těchto červených výstrah, a to od lidí obviněných z krádeže až po členy teroristických organizací.
Existují však obavy, že některé vlády nebo úřady zneužívají tento systém ke sledování disidentů. A to i přesto, že existují jasná pravidla, která zakazují používání red notices v případě uprchlíků. Praxe je však jiná. Řada států v rozporu s politikou Interpolu red notices takto využívá. Například mezi lezi lety 2000 a 2020 došlo až k desetinásobnému nárůstu těchto červených výstrah, vystavených čínskými úřady.
I IPAC varuje
Námitky proti případnému zvolení Chua vzneslo i padesát členů mezinárodní skupiny zákonodárců – Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC). V otevřeném dopise upozorňují na zmíněné pokusy Číny využít systém red notices ke sledování a zatýkání ujgurských aktivistů v exilu:
Zvolením Chu Pin-čchena do výkonného výboru by Valné shromáždění dalo zelenou vládě ČLR, aby pokračovala ve zneužívání Interpolu, a vystavilo by desítky tisíc hongkongských, ujgurských, tibetských, tchajwanských a čínských disidentů žijících v zahraničí ještě většímu riziku.
Zpráva IPAC zmiňuje i další problémy:
Komunistická strana Číny posiluje svůj vliv v nejdůležitějších světových institucích – od Rady OSN pro lidská práva až po Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). V obou případech je evidentní, že zhoubný vliv KS Číny ohrožuje nás všechny. To, že Peking může rozšířit vliv i na Interpol, by mělo vyvolat poplach po celém světě. Naše vlády pak musí přesvědčit delegáty, aby se postavili proti zvolení Chu Pin-čchena.
Skupina investigativních novinářů ze Safeguard Defenders uvedla, že Oddělení mezinárodní spolupráce čínského Ministerstva veřejné bezpečnosti, v němž je Chu vysokým úředníkem, dohlíželo mimo jiné i na operace s názvem SkyNet a Fox Hunt, které pronásledují uprchlíky v zahraničí. Zpráva také dokazuje, že čínské ministerstvo vysílalo do zahraničí týmy, které zastrašovaly a obtěžovaly etnické Číňany, aby je donutily k návratu do rodné země. To potvrzuje v rezoluci čtyřicet významných aktivistů, mimo jiné i předseda Světového ujgurského kongresu (WUC) Dolkun Isa.
Samotný Dolkun Isa byl vystaven čínským červeným výstrahám téměř 20 let, než bylo oznámení z databáze v roce 2018 vymazáno. Známý je i případ ujgurského aktivisty Idrise Hasana, který byl zatčen v červenci 2018 v Maroku na základě nyní již smazané výstrahy vydané ČLR, ale i nadále mu v souvislostí s ní hrozí vydání do Číny.
K odvolání Chua se v otevřeném dopise IPACu přidali z Česka senátor Pavel Fischer nebo poslankyně Helena Langšádlová. Apel byl zaslán jmenovitě osmnácti ministrům vnitra, včetně toho českého.
Operace SkyNet a jiné kauzy
Sinopsis o posilování vlivu Číny v Interpolu informovala už před čtyřmi lety v článku Operace SkyNet: Co dělal prezident Tuhý v ČLR. Tehdy šlo o jmenování čínského náměstka ministra Meng Chung-weje na pozici ředitele celé organizace:
Rozruch také vyvolalo zvolení čínského dlouholetého zástupce ministra veřejné bezpečnosti Meng Chung-weje šéfem Interpolu v listopadu (2016). Prostřednictvím této mezinárodní policejní organizace totiž Čína příležitostně šikanuje i nepohodlné disidenty v zahraničí. Několik měsíců po Mengově nástupu protestoval v Lyonu, v centrále Interpolu, nejznámější čínský disident Wej Ťing-šeng.
Čínský režim jako “monstrum požírající vlastní děti”
Bývalý ředitel Interpolu Meng Chung-wej se však na své pozici dlouho neohřál. V roce 2018 zmizel během návštěvy Číny a později byl ve své zemi zbaven členství v KS Číny a na 13 let uvězněn kvůli obvinění z úplatkářství. Podle čínského žalobce se měl obohatit o více než 2 miliony dolarů. Jeho žena Grace Meng (původního jména Kao Ke se na protest zřekla) teď poprvé z exilu ve Francii promluvila s médii bez skrývání tváře. V rozhovoru pro AP nazvala čínský režim příšerou požírající vlastní děti a o procesu se svým mužem se vyjádřila takto:
Je to vykonstruovaný případ. A příklad toho, jak z politického sporu vytvořit kriminální kauzu. Rozsah korupce v Číně je extrémní. Je všude. Existují však dva různé názory na to, jak korupci řešit. Jedním je metoda, která se používá nyní. Druhým je směřovat k ústavní demokracii a řešit problém u jeho kořenů.
To byl údajně i názor jejího manžela, za který byl umlčen a odsouzen. Grace Meng neví, zda je ještě naživu. Poslední kontakt s ním byla sms, kterou jí poslal z Pekingu 25. září 2018. Zněla: “Počkej na můj telefonát” a byla doplněna emoji obrázkem nože.
Grace Meng od té doby žije s dětmi ve francouzském Lyonu pod policejní ochranou. Svou tvář se rozhodla ukázat veřejnosti poprvé, neboť, jak říká, doba zasedání vedení Interpolu je tím správným časem.