Konec cizích neziskovek v Číně

Začátkem roku vešel v platnost zákon o fungování nevládních organizací v ČLR, další projev boje proti západním hodnotám. Hodnocení jeho dopadů se různí i mezi zahraničními pozorovateli.

Podle zprávy zveřejněné 10. února v čínském deníku China Daily jsou zahraniční neziskové organizace v Číně vítány „v rámci přátelské výměny a spolupráce“. Noviny citují prohlášení úřadu pro řízení činnosti zahraničních neziskových organizací v ČLR, který příznačně podléhá čínskému Ministerstvu veřejné bezpečnosti a jehož cílem je „poskytovat zahraničním neziskovým organizacím efektivní a praktické služby a ochraňovat jejich práva a zájmy v souladu s legislativou.“ Tato zpráva se snaží zmírnit znepokojení, jež projevují zahraniční pozorovatelé i zástupci zahraničních neziskových organizací v reakci na schválení zákona o fungování zahraničních neziskových organizací v ČLR, který vstoupil v platnost 1. ledna 2017.

Zákon o NGO prošel čínským parlamentem již v dubnu loňského roku, kdy vzbudil značný rozruch. Zahraniční tisk už tehdy přinesl informace o tom, že některé neziskové organizace se již z Číny stahují, přerušují plánování na příští rok či dokonce zavírají své místní kanceláře. Důvodem nejistoty je zákonem nově stanovená povinnost registrace všech zahraničních neziskových organizací působících v Číně na Ministerstvu veřejné bezpečnosti. Všechny organizace tohoto typu jsou zároveň povinné svou činnost vykonávat pouze prostřednictvím oficiálních čínských institucí a státních orgánů.

Do poslední chvíle před uvedením zákona v platnost navíc nebyl čínskými orgány zveřejněn seznam institucí, jež by měly sloužit jako prostředníci mezi zahraničními neziskovkami a čínským ministerstvem. Ani jeho zveřejnění v úterý 20. prosince 2016 však mnoho jistoty nepřineslo; jak se ukázalo, neziskové organizace budou spadat pod konkrétní státní orgány podle oblasti, na něž je zaměřená jejich činnost. Jak uvedla agentura Reuters, některé typy činností spadají hned pod několik různých státních orgánů, což celý proces schvalování pro potřeby zákonné registrace silně komplikuje. Ty neziskové organizace, kterým se podaří úspěšně svou činnost zaregistrovat a legalizovat tak své působení v Číně, však navíc budou povinny pravidelně podávat podrobné zprávy o svých aktivitách.

Organizace, které působí v politicky citlivých oblastech, jako jsou lidská práva nebo menšiny, budou čelit mnohem silnějším tlakům než dosud, nebo budou nuceny svou činnost v Číně zcela přerušit. Podle listu China Daily dosud bylo uděleno 32 registrací, přičemž dle odhadu zveřejněného New York Times v Číně v loňském roce působilo asi 7000 zahraničních neziskových organizací. Mezi těmi dosud registrovanými zatím převažují obchodní komory různých zemí.

Ředitel hongkongské neziskové organizace China Labour Bulletin hájící práva čínských dělníků Shaw Shieh, který se dlouhodobě zabývá vývojem občanské společnosti v Číně, ve svém blogu uvádí, že se čínská vláda evidentně poučila ze série „barevných revolucí“, které v posledních dekádách proběhly v bývalém „východním bloku“ a na Blízkém východě a významně změnily globální mocenské rozložení. V zahraničních neziskových organizacích čínské orgány spatřují destabilizační hrozbu, jež potenciálně může „metastázovat do organizované opozice“. Zákon se tudíž jeví jako součást Si Ťin-pchingova úsilí o posílení „správy státu pomocí zákonů“ (i-fa č´-kuo 以法治国), dlouhodobé kampaně sloužící k upevnění stranické disciplíny a umožňující vedení komunistické strany pevně držet v rukou vládu nad státem i společností. Podle Shaw Shieha není smyslem nového zákona o neziskových organizacích vypudit všechny tyto organizace z Číny, ale spíše „nahnat je do státem posvěcených oblastí a zabránit jim v přístupu k citlivým tématům, jako je ochrana lidských práv, prosazování práva nebo náboženství“.

Mnozí odborníci přirozeně upozorňují na riziko, že zákon bude uplatňován „netransparentně a nekonzistentně“ (zejména s ohledem na výše zmíněné citlivé oblasti). Podle Andrease Fuldy z Nottinghamské univerzity například nedávno zveřejněný seznam státních institucí, jež mají sloužit jako prostředníci pro zahraniční neziskové organizace, vůbec nezohledňuje některé oblasti působení, zejména oblast lidských práv a vymahatelnosti práva. Jednou z možností, jak udržet své působení v Číně, tak pro zahraniční neziskové organizace pravděpodobně do budoucna bude zapojení čínských partnerů, skrze něž bude možné alespoň na některých projektech pracovat dál.

Je tedy zřejmé, že zákon je dalším z kroků Si Ťin-pchingovy administrativy, který má posílit pozici čínské vlády a Komunistické strany a zabránit pronikání zahraničních vlivů a posilování občanské společnosti v Číně.