Konflikt v Hongkongu: odlišnost jako systémová chyba

Rozdíl mezi odlišným a chybným názorem je pro čínské komunisty příliš jemný, aby jej zaznamenali.

Památný 21. srpen vyvolává u pamětníků traumatické vzpomínky. Letos je dokonce někteří z nich ventilovali do otevřených dopisů, které varují před opakováním tragédie z roku 1968, tentokrát v Hongkongu. Na jeho hranicích s ČLR se již šikují vojska Čínské lidově osvobozenecké armády, dříve známé též jako armáda Rudá.

Proti takovým “chybným názorům“ se obratem důrazně ohradilo čínské velvyslanectví v Praze. Taková reakce však nejspíš traumatické pocity pouze prohloubí, v dotyčných politicích i u širší veřejnosti. Potvrzuje totiž obavy, že v Hongkongu se skutečně tak trochu opakuje historie z temných hlubin studené války.

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám na českém ministerstvu vnitra upozornilo čínské velvyslanectví, že česká ústava zaručuje svobodu projevu, a tedy i pluralitu názorů. Tu ostatně zaručuje formálně i současná ústava čínská. Názory českých politiků se mohou různit, ale čínskému velvyslanectví rozhodně nepřísluší hodnotit, zda jsou “chybné”.

Veřejné projevy politiků čínských se oproti tomu přes ústavní záruky obvykle neliší. To nemusí nutně odrážet jejich osobní názory, ty si však moudře nechávají pro sebe. Současný generální tajemník Si Ťin-pching prosazuje od svého nástupu v roce 2012 názorovou jednotu v míře nebývalé i pro leninský systém, jakým ČLR přese všechny reformy dodnes zůstává. Pro nositele odlišných názorů je připravena Disciplinární komise ÚV KS Číny, která se zdaleka nezabývá pouze korupcí mezi stranickými funkcionáři.

Je vcelku pochopitelné, že v takovém prostředí je odlišný názor chápán jako “chybný”. Čínští diplomaté působící v zahraničí by měli nicméně pochopit, že v demokratických systémech, kde se berou ústavní záruky svobody projevu s větší vážností, vyvolává směšování “odlišných” a “chybných” názorů negativní reakce. V zemích, které přešly před třiceti lety od leninského pojetí kontroly společnosti k demokratickému systému vládnutí pak mohou vyvolat i nepříjemné reminiscence na doby dávno minulé. Kolem citlivých výročí tím spíše.

Čínské velvyslanectví v Praze se v tomto směru již jednou spálilo, když po vydání varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost před společností Huawei koncem minulého roku požadovalo po české vládě, aby napravila svou “chybu”. Hned také oznámilo, že premiér Babiš v rozhovoru s čínským velvyslancem “chybu” uznal a přislíbil napravit. Babiš vzápětí nazval čínského velvyslance “lhářem”.

Člověk by po takovém incidentu očekával větší obezřetnost čínských diplomatů při vydávání podobně razantních prohlášení. Teď se ale zdá, že rozdíl mezi “odlišným” a “chybným” názorem je pro ně příliš jemná nuance.

Pro pravověrné komunisty existuje totiž jenom jeden “správný” názor, a ten formuluje KS Číny, respektive její “jádro” v čele s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem. Vše ostatní je “chyba”, a za politické chyby se v leninských systémech draze platí. Čeští bojovníci proti “politické korektnosti” na liberálním Západě by si měli připomenout, že etymologie výrazu vychází z termínu “správná politická linie” v čínském politickém slovníku.

Směšování odlišných a “chybných” názorů je konečně také hlubší příčinou současného konfliktu v Hongkongu. Teng Siao-pchingův princip “jedna země, dva systémy” explicitně uznával odlišnost místního systému od vlády jedné strany v pevninské Číně. Dnešní “jádro” KS Číny ovšem pokládá odlišnost za systémovou chybu. A tu je třeba napravit, po dobrém či po zlém.

Publikace tohoto článku: Aktuálně, 22.8.2019