Západní sociální sítě, zejména Twitter, i západní média denně přinášejí další a další zprávy týkající se jeho osoby, jeho smrti a také jeho ženy Liou Sia, jež je stále v rukou čínských úřadů, které ji odmítají propustit na svobodu. Po celém světě se konají vzpomínkové akce a dokonce vznikají pamětní místa, kam lidé mohou nosit svíčky a květiny. Na sociálních sítích se také stále sdílejí různé symboly a grafiky připomínající disidentovu památku.
„Za zdí“ v ČLR jsou však jakékoli přímé i nepřímé zmínky o jeho osobě zakázané a cenzoři se svědomitě snaží odstranit jakékoli narážky, které by ho mohly jen trochu připomínat. Nejvíce práce mají přirozeně na čínských sociálních sítích, tedy především na mikroblogu Sina Weibo a na messengeru WeChat, kde lidé postují a sdílejí šifrovaná vyjádření soustrasti či podpory a sympatií k zesnulému. K blokovaným výrazům tak patří nejen Liou Siao-poovo jméno či jeho anglické iniciály LXB, ale také výraz „nemám nepřátele“ (wo mej jou ti-žen 我没有敌人), který připomíná jeho prohlášení poté, co byl v roce 2010 odsouzen k 11 letům vězení, nebo výraz RIP („rest in peace“, tedy „odpočívej v pokoji“) či emotikon svíčky. Zakázaným výrazem je údajně také Aspergillus Flavus, název plísně, která způsobuje u savců rakovinu jater (existují spekulace, podle nichž dostával Liou během vězení záměrně takto kontaminované jídlo).
Vynalézavost na sociálních sítích – prázdná židle a blesky na nočním nebi
Jako všechny národy svázané totalitním režimem, Číňané jsou nesmírně vynalézaví pokud jde o skryté vyjádření protestu. To se znovu potvrzuje právě po smrti Liou Siao-poa. Díky specifickým rysům čínského jazyka, k nimž patří takzvaná homofonie (dva různě napsané znaky se čtou stejně nebo podobně, mají však odlišný význam), Číňané na disidentovo jméno odkazují homofonními výrazy. K těm patří např. slovo „proud“, které se čte také „liou“ nebo výraz „kopeček“ („siao-po“).
Jedním ze silných symbolů, který byl však zakázán hned v zárodku, se stala prázdná židle symbolizující Liou Siao-poovu nepřítomnost na udílení Nobelových cen v roce 2010, kdy byl její laureát již rok v čínské vazbě. Větší oříšek však pro čínské cenzory představovaly nepřímé odkazy a náznaky sdílené na sociálních sítích, např. výraz „kdosi dnes zemřel“ nebo různé obrazy znázorňující utrpení Krista apod.
Cenzura postihla dokonce i čtvrteční noční bouřku nad Pekingem, protože lidé hojně sdíleli obrázky blesků protínajících temnou oblohu, což evokovalo hněv „Nebes“ nad smrtí nevinného vězně. Na sociálních sítích koloval i tweet oficiální čínské tiskové agentury Nová Čína, v němž se poněkud záhadně praví: „Zdrojem všeho utrpení je vztek nad vlastní neschopností“. Financial Times dále citovaly kusé zprávy o tom, že bezpečnostní opatření kolem nemocnice v Šen-jangu, kde Liou Siao-po zemřel, se pomalu uvolňují; personál údajně nemá záznamy o nikom toho jména, nicméně onkologie je stále přísně střežena a policisté dovnitř nepouštějí nikoho bez potřebného povolení.
Zabírá teď tři čvrtě planety, to se nebojíte?
Přátelé disidenta a jeho ženy již v pátek večer sdíleli na sociálních sítích fotografie zdrcené vdovy spolu se zprávou, že Liou Siao-poovo tělo bylo krátce po jeho smrti zpopelněno a popel vysypán do moře, údajně „podle místního zvyku“, přestože Šen-jang vůbec neleží u moře (zdroj @degewa, Tsering Woeser Twitter). Zprávu doprovází také fotografie Liou Sia s oholenou hlavou buddhistické mnišky, jak manželovu „pohřbu do vody“ přihlíží z lodi. Tato forma pohřbu je v mnoha ohledech symbolická – jedná se o zjevný pokus čínské vlády sprovodit disidenta i jeho památku definitivně ze světa, protože podle čínského zvyku by mělo být ideálně zachováno tělo v neporušené podobě (což ovšem v dnešní době není zpravidla možné kvůli nedostatku půdy, do níž by se mohlo pohřbívat), každopádně je však nutné mít hrob, kde se mají provádět tradiční obřady spojené s vyprovázením mrtvého na onen svět a každoročním uctíváním jeho památky. Proto tento akt čínských úřadů vyvolal veliké pobouření, zároveň však poskytl podporovatelům Liao Siao-poa další tvárný materiál a internet ihned zaplavily nejrůznější narážky na moře, např. vzkaz čínské vládě:
Moře a oceány zabírají 71 % zemského povrchu a tam všude je teď Liou Siao-po – to se nebojíte?
Oběť Západu, nástroj démonizace Číny
CDT upozorňují také na to, že oficiální média se i přes obecnou snahu jakékoli zmínky o Liou Siao-poovi eliminovat pustila také do vlastní protikampaně. K jejím nejvýraznějším projevům patří video zveřejněné ještě před disidentovou smrtí, na němž je pacient v laskavé péči zdravotního personálu šenjangské nemocnice, a „nekrolog“ zveřejněný ve stranickém plátku Global Times, kde je „tragický osud Liou Siao-poa“ připisován jeho umanuté „snaze stavět se proti většinové čínské společnosti v době jejího historického rozmachu“ a disident je zde označován za „oběť Západu“, který „využil jeho nemoci jako nástroje k vylepšení vlastního obrazu a démonizaci Číny“.
Hlas, co je vidět
Jednou z osob, která se již od zveřejnění Liou Siao-poovy diagnózy angažovala v rámci sociálních sítí nejvíc, byl čínský emigrant žijící v australském Melbourne, karikaturista spolupracující s CDT a známý pod jménem Badiucao (což je ID, které používá na Twitteru). Je autorem několika nyní již ikonických obrazů znázorňujících Lioua a jeho ženu. Grafiky vznikly podle fotografie ze setkání manželů v nemocnici, znázorňující disidenta v pruhovaném vězeňském pyžamu a jeho ženu v oranžovém tričku, jež svou barvou připomíná roucha čínských buddhistických mnichů a mnišek.
Na Badiucaových grafikách nemá ani jedna z postav tvář (portrét Lioua je v ČLR přirozeně zakázaný) a dvojici lze identifikovat na základě typických brýlí, které oba nosili. Kolují také pouze obrázky brýlí – symbol čínské cenzury, která „vymaže vše“.
Badiucao již před Liouvou smrtí začal v melbournské uličce Hosier Lane tvořit graffiti s motivem manželského páru a ze zdi se nyní stalo hojně navštěvované pamětní místo. Badiucao nyní svá díla dal volně ke stažení na internet a vyzývá k vytváření podobných pamětních míst po celém světě. Kuriozitou je, že již o víkendu se na internetu objevily fotografie triček s tímto motivem, které vyrábějí a prodávají tibetští emigranti v Indii (@degewa). Vlastní grafiky s motivem Liou Siao-poa dosud vytvořili i další umělci z čínského disentu, např. Aj Wej-wej či karikaturista žijící v exilu a vystupující pod přezdívkou „Zkažená paprička“ (Biantai lajiao, Twitter).