Maledivy: čínské půjčky, ústavní krize a válečné loďstvo

Maledivy, strategický region a jeden z citlivých bodů ve vztazích Indie a Číny, se ocitá v ústavní krizi. Soupeření obou asijských mocností se naplno projevilo poté, co se pročínský maledivský prezident Yameen Abdul Gayoom přidal k čínské iniciativě Pásu a stezky. Začátkem února Yameen vyhlásil výjimečný stav v reakci na to, že Nejvyšší soud zrušil politicky motivované rozsudky nad členy opozice. Během února potom vyplula do vod východoindického oceánu čínská vojenská plavidla. Nikdo oficiálně neuvedl, z jakého důvodu byly lodě vyslány, agentura Nová Čína zato neopomněla podotknout, že

Když se podíváte na válečné lodě a další vybavení, propast mezi indickým a čínským námořnictvem není tak velká.

Mezi dvěma mlýnskými kameny

Současná ústavní krize na Maledivách vypukla poté, co tamní Nejvyšší soud rozhodl o propuštění devíti vězněných opozičních poslanců a bývalého prezidenta Mohameda Nasheeda, jenž je momentálně v exilu. Čínu tato krize staví do nelehké pozice. Klíčový čínský spojenec v oblasti Indického oceánu, maledivský prezident Yameen Abdul Gayoom, který se dostal k moci převratem v roce 2013 a nasměroval ostrovní zemi k partnerství s ČLR v rámci projektu Pás a stezka, očekává od spojenecké mocnosti podporu. Do toho se však Číně zatím příliš nechce. Jak napsal Manaj Kewalramani ve svém komentáři pro anglický web Aljazeery, Čína se momentálně zmítá mezi dvěma “krajními volbami”: “Buď podpoří svého spojence, jehož špatná pověst na domácí politické scéně automaticky (v očích nejen místních obyvatel) ulpí na čínském renomé, nebo se přikloní na stranu demokracie” (tj. opozice). Druhá volba by byla vzhledem k čínskému partnerství s dalšími diktátorskými režimy velmi riskantní. V sázce jsou přitom nejen čínské investice, ale také, a to především, strategické zájmy.

“ČLR skupuje Maledivy”

Bývalý maledivský prezident Nasheed, který byl v roce 2013 uvězněn a později byl ze zdravotních důvodů propuštěn na léčení do zahraničí, 7. února v reakci na dosud poslední politickou krizi na ostrovech v indickém listu The Indian Express obvinil Čínu ze „skupování Malediv“ a vyzval Indii coby tradičního spojence k intervenci. Čínské ministerstvo zahraničí na toto obvinění promptně zareagovalo a označilo je za „zcela nepodložené“. Mluvčí ministerstva ujistil, že

čínská pomoc Maledivám nemá žádný politický podtext a ani v nejmenším nenarušuje suverenitu ani nezávislost Malediv. Ještě méně je pak ohrožením pro bezpečnost v oblasti Indického oceánu.

Ostrovní ráj se již několik let zmítá v politických nepokojích a bojuje s ekonomickou nestabilitou. Po odlivu západních investorů přistupují Maledivy, podobně jako některé další státy v obdobné situaci  (například nedaleká Srí Lanka či jihoamerická Venezuela), na „partnerství“ s Čínou,které otevírá dveře čínským investicím a projektům plně zajišťovaným čínskými firmami a financovaným čínskými vysokoúrokovými půjčkami. Bývalý prezident Nasheed, velký kritik Pásu a stezky, viní Čínu ze zodpovědnosti za 80 % maledivského dluhu – téměř tolik totiž obnáší čínské půjčky na tři projekty v zemi. Ostatně

Nová zpráva Mezinárodního měnového fondu předvídá, že v důsledku čínských projektů vnější dluh Malediv dosáhne roku 2021 51,2 % HDP, oproti 34,7 % v roce 2016.

Současná krize vypukla poté, co prezident Yameen 5. února v reakci na zmíněné rozhodnutí nejvyššího soudu vyhlásil patnáctidenní stav ohrožení (který chce nyní prodloužit na třicet dnů) a dal zatknout dva soudce. Země poté jmenovala tři zvláštní vyslance, které pověřila projednáním postupu ohledně vzniklé situace se třemi „spřátelenými mocnostmi“, Čínou, Pakistánem a Saúdskou Arábií. Pro Indii, dosud nahlíženou jako dominantní mocnost v oblasti Indického oceánu, s níž Maledivy pojí tradiční vazby, však žádný vyslanec jmenován nebyl. Indické ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení konstatovalo znepokojení, intervence však podle indických zdrojů rozhodně není na pořadu dne.

Tradiční spřátelená mocnost – už celých sedm let

Čína, která do roku 2011 neměla na Maledivách ani vlastní ambasádu, posílila svůj vliv i přítomnost na ostrovech závratnou rychlostí. Nyní údajně celá třetina všech turistů, kteří ostrovy navštíví, přijíždí z Číny, a čínské nápisy jsou již k vidění téměř všude. ČLR zde má několik významných projektů v oblasti budování infrastruktury a turistického ruchu. Rozšiřuje místní letiště, staví mosty mezi ostrovy a dokonce celé ostrovy skupuje, aby na nich budovala vlastní luxusní resorty. To umožnila právě vláda prezidenta Yameena, která v roce 2015 prosadila v parlamentu změnu ústavy, jež povoluje vlastnictví půdy zahraničním subjektům. Během prosincové návštěvy v Pekingu zde navíc Yameen podepsal dohodu o volném obchodu. Ta otevírá maledivský trh pro čínské zboží a služby v oblasti od turistického ruchu přes finančnictví až po zdravotnictví. Čínský ministr zahraničí Wang I v reakci na report maledivského zvláštního vyslance prohlásil:

Čína poskytuje Maledivám bezpodmínečnou pomoc a napomáhá jejich socio-ekonomickému rozvoji. Spolupráce mezi Čínou a Maledivami je prospěšná pro všechny obyvatele Malediv a my doufáme, že spolupráce a partnerství mezi našimi národy se budou vyvíjet zdravým způsobem.

Přitom zdůraznil, že vládní krize je “vnitřní záležitostí” Malediv, do níž se Čína – ani kdokoli jiný – nemá právo míchat.

Perlový náhrdelník, ozdoba Pekingu?

Některé státy, především Indie a také USA, však situaci vidí poněkud odlišně, stejně jako mnozí politologové, kteří upozorňují na posilování čínského vlivu ve světě. Ostatně, na 19. sjezdu Komunistické strany Číny v říjnu loňského roku prezident Si Ťin-pching formuloval krátkodobé i dlouhodobé cíle více než jasně: Čína aspiruje na “vůdčí postavení v Asii, aby se poté do roku 2050 mohla stát globálním leaderem.”

Kromě půjček na investiční projekty, jejichž objem je pro Čínu často zanedbatelný, ale pro “partnerské státy” může být potenciálně likvidační, jde především o politický vliv a strategické cíle. To je markantní právě v případě čínských snah v Indickém oceánu, kde se hovoří o vytváření tzv. „perlového náhrdelníku“ strategických přístavů v oblastech tradičně dominovaných Indií. Ovládnutí strategicky klíčových bodů Číně otevírá – a případně vojensky zajišťuje – cestu dále na západ, do Afriky či do Evropy prostřednictvím tzv. Námořní hedvábné stezky.

Maledivy jsou důležitým námořním uzlem, kolem nějž vedou důležité trasy pro transport zboží a ropy. Ujištění čínského ministra, že „Čína nebude zasahovat do vnitřních záležitostí Malediv“ pozorovatele obeznámené s čínským působením v rámci projektu Pás a stezka příliš neuklidňuje; vyznívá spíše jako gesto, kterým Čína dává volnou ruku svému spojenci, prezidentu Yameenovi, a vyhýbá se přímé konfrontaci s Indií a jejími spojenci.