Sinolog a ředitel projektu Sinopsis Martin Hála dlouhodobě poukazuje na problematické česko-čínské vztahy a přístup českých politiků k Číně. Prezident Miloš Zeman svou účastí na veletrhu v Šanghaji podporuje čínské zájmy ve světě, příliš z jeho stínu nevystoupil ani ministr zahraničí Tomáš Petříček, hodnotí aktuální cestu českých politiků Hála.
Jak vnímáte výpravu prezidenta Zemana a českých podnikatelů do Číny na dovozní veletrh CIIE?
Zemanova účast na expu v Šanghaji je dalším z jeho kroků na podporu čínských zájmů v ČR i světě.
Je správné, že Miloš Zeman v Číně zkritizoval americký protekcionismus?
Touto kritikou výslovně podpořil oficiální čínskou pozici ve sporu se Spojenými státy. Ty naopak prohlašují, že současnou tarifní politikou reagují na dlouhodobě uzavřené čínské trhy. Ať už si o politice prezidenta Trumpa vůči Čínské lidové republice myslíme cokoliv, americká ekonomika je i za jeho éry daleko otevřenější, než je ekonomika čínská. Ta využívá po desetiletí, zejména od vstupu do WTO v roce 2001, otevřeného přístupu na světové trhy, a současně omezuje přístup zahraničních společností na svůj vlastní trh. Je zajímavé, že český prezident kritizuje údajný americký protekcionismus, ale nevadí mu protekcionismus čínský. Jeho výrazem je i obrovský schodek v české obchodní bilanci s Čínou v řádu 1 ku 10.
Česká delegace je v Číně kvůli dovoznímu veletrhu China International Import Expo „Nová éra, společná budoucnost“. Co může tento veletrh Česku přinést?
Motto veletrhu “Nová éra, společná budoucnost” je složeno ze dvou ideologických sloganů generálního tajemníka Číny Si Ťin-pchinga. “Nová éra” je jeho vlastní epocha, a “společná budoucnost” odkazuje k jeho zahraničně-politickému konceptu nového uspořádání mezinárodních vztahů. Šanghajské expo je jen jednou součástí komplexní strategie komunistické strany Číny. Čeští politici se na šanghajském expu, ať už vědomě či nevědomě, do této strategie zapojují.
Zeman také řekl, že je jeho cílem, aby jedna větev ambiciózní nové Hedvábné stezky ústila v Česku. Jak je ten projekt vlastně daleko?
Hedvábná stezka jako model budování infrastruktury podle čínského vzoru je v regulovaném prostředí Evropské unie irelevantní. Skutečně se implementuje v některých zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Nejvíce infrastrukturních investic se realizovalo v Pákistánu, na Srí Lance a ve Venezuele. Zkušenosti z těchto zemí nejsou povzbudivé.
V OSN se bude projednávat zpráva o lidských právech v Číně, od níž se očekává, že se zaměří na etnické menšiny v Pekingu, zadržování protivládních aktivistů a porušování občanských svobod. Podle prezidenta Světového ujgurského kongresu Dolkuna Isy se situace v oblasti lidských práv v Číně zhoršuje. Souhlasíte s tím?
Situace se dramaticky zhoršuje zejména v Ujgurské Autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je zhruba desetina původních místních obyvatel, tedy Ujgurů, internována v převýchovných táborech.
Otázku lidských práv v Číně otevřel ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, podle nějž je možné držet si jasná hodnotová stanoviska a přitom pomáhat obchodu. Reaguje ještě někdo jiný z české delegace na porušování lidských práv v Číně, nebo v rámci ekonomických zájmů raději mlčí?
I ministr Petříček vznesl otázku lidských práv jen na obecné rovině a v mlhavých narážkách. Takový způsob „dialogu“ o lidských právech čínské straně vyhovuje.