Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization; ILO) při OSN, jejímž cílem je prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv, zveřejnila začátkem roku 2022 pravidelnou výroční zprávu o uplatňování mezinárodních pracovních standardů ve světě. Zprávu připravuje expertní komise na základě informací od hlavního orgánu ILO, Mezinárodní konference práce a jejího výboru. Rozsáhlý dokument obsahuje celkem tři sekce věnované ČLR a dvě věnované Zvláštní administrativní oblasti Hongkong.
K ČLR se vztahuje kratší podkapitola zaměřená na nedostatečné regulační a kontrolní legislativní mechanismy v oblasti zaměstnávání nezletilých, především však dvě rozsáhlé pasáže na téma diskriminace a nucené práce, primárně v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. V případě práce nezletilých se komise zabývala hlavně podmínkami nasazení nezletilých na práci v textilním a oděvním průmyslu v rámci studijně-pracovních programů a žákovských praxí. Druhým problémem je uplatnění dětí a nezletilých v uměleckých a sportovních odvětvích, kde nejen nejsou dodržovány některé mezinárodní standardy zajišťující zdraví a správný rozvoj dětí, ale navíc v rozporu s mezinárodně uznávanou legislativou není vyžadován individuální souhlas jejich zákonných zástupců.
Sin-ťiang
Nejzávažnější zjištění v rámci zprávy se týkají nucené práce Ujgurů a dalších turkických muslimských menšin v Sin-ťiangu. Mezinárodní organizace práce tak opětovně potvrzuje čínskou vládou zpochybňované závažné porušování lidských práv této oblasti, jež některé vlády a organizace označily přímo za genocidu. ILO a její orgány vycházejí ze zpráv Mezinárodní odborové konfederace (International Trade Union Confederation; ITUC) a dalších orgánů OSN zabývajících se ochranou lidských práv. Ve svých závěrech zohledňuje platnou legislativu a oficiální stanovisko vlád jednotlivých zemí a poté vydává doporučení k úpravě legislativy či politických opatření.
Konfederace ITUC již v předchozích dvou letech předložila znepokojivé zprávy o čínské politice a vládních programech v Sin-ťiangu, v nichž upozorňuje na plošné a systematické zneužívání nucené práce Ujgurů a dalších turkických muslimských menšin v zemědělství a průmyslu. Podle ITUC se na 13 milionů příslušníků etnických a náboženských menšin v Sin-ťiangu stalo terčem vládní politiky usilující o společenskou kontrolu a asimilaci jejich kultury a identity. Čínská vláda tuto politiku ospravedlňuje odkazem na celostátní kampaň za „pozdvižení z chudoby“ (fu pchin 扶贫) a nucenou práci označuje za „odborné školení“ či rekvalifikaci, případně ji hájí coby „převýchovu prací“ v rámci boje proti (islámskému) extremismu. V přímém rozporu s touto obhajobou však Peking popřel jakoukoli diskriminaci na základě etnické či náboženské příslušnosti.
Expertní komise ILO nicméně vyjádřila obavy ohledně deklarovaných cílů, adekvátnosti uplatňovaných metod a jejich vlivu na pracovní příležitosti příslušníků menšin v ČLR. V této souvislosti Výbor pro odstranění rasové diskriminace (Committee for Elimination of Racial Discrimination; CERD) při OSN opakovaně upozorňoval na zprávy o zadržování velkého množství Ujgurů v detenčních zařízeních, často bez jakéhokoli spojení s vnějším světem a rodinnými příslušníky, a to bez řádného obvinění a soudu, jen na základě obavy z náboženského extremismu. Alarmující je z pohledu Výboru CERD také míra masového dohledu nad obyvatelstvem či zabavování cestovních dokladů Ujgurům a nutnost žádat o zvláštní povolení pro vycestování ze země, které v mnoha případech není úřady uděleno.
Čínská státní rada v letech 2019-2021 vydala v reakci na mezinárodní kritiku politiky v Sin-ťiangu několik tzv. „bílých knih“ specificky věnovaných ujgurské oblasti. V srpnu 2019 vyšla „Bílá kniha o odborném vzdělávání a výcviku v Sin-ťiangu“, v září 2020 pak následoval dokument přímo věnovaný zaměstnanosti a pracovnímu právu v oblasti. V roce 2021 byly zveřejněny další dvě bílé knihy: o „respektování a ochraně práv všech národnostních skupin v Sin-ťiangu“ a o „populační dynamice“ v oblasti v souvislosti s obviněním z nucených sterilizací ujgurských žen. S ohledem na tyto dokumenty a čínskou legislativu přijatou od roku 2016 expertní komise ILO potvrdila, že čínské orgány usilují o vytvoření právního rámce pro administrativní zadržování osob za účelem ideologické převýchovy bez obvinění a řádného soudu na základě jejich „ochoty“ podřídit se převýchově, jejíž součástí je i nucená práce. To je čínskými úřady vykládáno nikoli jako omezování osobní svobody, ale jako důležitý nástroj k „osvobození“ jedince od náboženského extremismu a potenciální hrozby terorismu.
Expertní komise ILO dále poukázala na komentáře zvláštních zpravodajů Komise pro lidská práva OSN k čínskému protiteroristickému zákonu z roku 2015 a jeho uplatňování v Sin-ťiangu od roku 2016 a potvrdila, že profilování potenciálních teroristů je založené na etnické příslušnosti, původu nebo náboženství. To vytváří atmosféru netolerance a vede kromě dalšího porušování základních lidských práv k diskriminaci na pracovním trhu nebo přímo zapojení do systému nucené práce. V závěru podkapitoly komise vyjádřila „hluboké obavy“ ohledně celkové vládní politiky a konstatuje mimo jiné, že:
Reedukační zařízení, do nichž jsou umísťováni Ujguři a další příslušníci turkických a muslimských menšin, je vydělují z běžného procesu vzdělávání a odborného tréninku, odborného vedení a [pracovního] zařazení dostupného pro jiné skupiny obyvatelstva v oblasti i celostátně. Taková separace aktivně přispívá k formování pracovního trhu umožňujícího uplatnění nucené volby zaměstnání a má diskriminační účinky na etnické a náboženské menšiny.
Komise naproti tomu zdůrazňuje, že za účelem odstranění chudoby je nutné „aktivně posilovat individuální a kolektivní schopnosti a [ponechat menšinám] autonomii a svobodnou možnost najít vlastní způsob vyjádření a uznání jejich identity“, stejně jako jim „bez jakýchkoli hrozeb a zastrašování umožnit svobodnou volbu života a práce na venkově nebo ve městě.“ Cílem by neměla být státem zajištěná stoprocentní zaměstnanost (díky vládním programům nucené práce), ale „vytvoření rámcových podmínek pro vznik vhodných pracovních míst a udržitelného podnikání.“
Komise vzala na vědomí výtky čínské vlády, která zmiňuje existenci „sil, které bezohledně skandalizují tzv. ‚nucenou práci‘ v Sin-ťiangu“ a šíří „naprosté lži a házejí špínu s těmi nejpodlejšími motivy.“ Ve svém vyjádření však konstatuje, že „situace ohledně zaměstnanosti Ujgurů a dalších muslimských menšin v Číně poskytuje řadu vodítek svědčících o užívání donucovacích prostředků, z nichž mnohé jsou podloženy regulačními a politickými dokumenty.“
Kritizována je především vládní mobilizace venkovského obyvatelstva a organizované transfery za účelem pracovního nasazení mimo bydliště, bezpečnostní dohled nad těmito „zaměstnanci“, hrozby internací nebo převýchovou v případě nepodrobení se „státní administrativě“ a v neposlední řadě také omezování volného pohybu zaměstnanců. Hlavním požadavkem komise směrem k nápravě je zpřístupnění vzdělávacích a odborných programů určených k pozdvižení z chudoby pro všechny bez rozdílu etnické či rasové příslušnosti nebo náboženského vyznání, ve veřejně dostupných institucích tak, aby je mohly rovnou měrou a svobodně využívat všechny segmenty místní populace.
Hongkong
Stav lidských práv v Hongkongu se výrazně zhoršil zejména po přijetí zákona o státní bezpečnosti 30. června 2020. V oblasti pracovního práva byl dopad patrný hlavně ve dvou oblastech – ve fungování odborových organizací a využívání nucené práce coby trestu v rámci „převýchovy“. V souvislosti s veřejnými protesty z let 2018-2019 a nárůstem policejní represe expertní komise ILO již dříve požadovala, aby místní vláda zajistila svobodné fungování odborových organizací bez hrozby násilí či zastrašování a v rámci systému garantujícího respektování občanských svobod.
Apel však nebyl vyslyšen a od roku 2020 začalo docházet k rozsáhlému zatýkání, o němž informovala i Mezinárodní odborová konfederace. Zatčen byl dokonce i generální tajemník hongkongské odborové konfederace Lee Cheuk Yan, který byl obviněn za účast na demonstracích. Později byli zatčeni další odboroví vůdci, kteří byli mezi 55 aktivisty a politiky zadrženými kvůli primárkám konaným na konci roku 2019. V červenci 2021 bylo následně zatčeno pět členů vedení Hongkongského logopedického svazu kvůli publikaci materiálů s „protistátním obsahem“.
Hongkongská vláda hájila tyto represivní kroky snahou o potlačení podněcování k násilí a odmítla, že by se jednalo o zákonné aktivity příslušející odborovým organizacím. Zpráva ILO k tomu konstatuje, že zákon o státní bezpečnosti je systematicky využíván k zastrašování a narušování činnosti odborových organizací a jeho uplatnění vedlo k ukončení činnosti a rozpadu mnoha z nich. ITUC uvádí celou řadu konkrétních příkladů. Například v prosinci 2020 bylo 180 tisíc vládních úředníků donuceno složit přísahu a podepsat prohlášení o loajalitě ČLR a vládnoucí komunistické straně (podle článku 6 zákona o státní bezpečnosti), což jim fakticky znemožňuje svobodné vyjadřování názorů, členství v organizacích a účast na aktivitách, jež úřady vyhodnotí jako podněcující nepokoje, ohrožující pro společenskou stabilitu nebo podvracející činnost vlády. Svaz nových státních zaměstnanců proti této přísaze vyjádřil výhrady a hned nato byl v lednu 2021 rozpuštěn. Všichni zaměstnanci, kteří odmítli přísahu složit, byli propuštěni.
Druhá část zprávy týkající se Hongkongu se věnuje otázce nucené práce na základě úmluvy č. 105 o zrušení nucené práce. Expertní komise ILO již dříve upozorňovala na skutečnost, že v rámci hongkongského právního systému lze za některá provinění uložit jako součást trestu nucenou práci. Konkrétně je to např. za tisk, publikaci, prodej a distribuci pobuřujícího obsahu nebo za nedovolené shromažďování a jeho organizaci. Rada pro lidská práva OSN rovněž dlouhodobě poukazovala na konkrétní formulace v nařízení o veřejné bezpečnosti, jako například „porušování veřejného pořádku“ nebo „nezákonné shromažďování“, které mohou usnadnit nepřiměřené omezování občanských a politických práv. Mezi lety 2017-2020 bylo několik lidí na základě tohoto nařízení odsouzeno za organizaci protestních akcí a ničení veřejného majetku. Po zavedení zákona o státní bezpečnosti je nyní ještě snadnější zadržet jedince jen na základě toho, že uplatňuje své legitimní právo podílet se na politickém a veřejném životě.
Přestože mezinárodně platná úmluva č. 105 zakazuje jakoukoli formu nucené práce včetně povinné práce vězňů či převýchovy prací, v Hongkongu, podobně jako v ČLR, jsou takové tresty zakotveny v legislativě. Expertní komise ILO tedy ve zprávě vyzývá hongkongskou vládu, aby žádná forma nucené práce nebyla zneužívána jako trest za pokojné vyjadřování politických názorů.