V USA vzniká návrh zákona, který požaduje, aby se čínské Konfuciovy instituty (KI) musely registrovat jako zahraniční agenti. Člen Sněmovny reprezentantů, republikán Joe Wilson, který návrh připravuje, k tomu řekl: “Cílem je průhlednost ze strany zahraničních agentů, ale také ze strany univerzit. … Američtí občané potřebují vědět, že se jim dostává propagandy.”
Radikálnější opatření, která by poskytla nástroj pro kontrolu činnosti čínských KI při univerzitách, vládě doporučil prezident americké Národní asociace akademických pracovníků (National Association of Scholars, zkráceně NAS) Peter Wood ve svém komentáři zveřejněném na stránkách online magazínu terciárního vzdělávání. Bylo to v reakci na nedávné varování FBI: ředitel americké federální bezpečnostní služby Christopher Wray během slyšení u bezpečnostní komise amerického senátu připustil, že FBI působení KI na americké půdě již „nějakou dobu sleduje“.
Neprůhledně, ale jistě
V posledních letech se v západních zemích (kromě USA zejména v Austrálii) diskutuje o tom, že Konfuciovy instituty představují ohrožení akademických svobod a bezpečnosti jako takové. K podobným závěrům došla již dříve studie, kterou NAS zveřejnila zhruba před rokem (viz Sinopsis). Podle ní KI vytvářejí přímý či nepřímý tlak na omezování akademické svobody, cenzurují učitele a jejich výuku i výzkum, dopouštějí se náboženské diskriminace, otevřeně šíří propagandu a v neposlední řadě obcházejí zásady transparentnosti. Smlouvy, které KI s univerzitami uzavírají, jsou tajné, stejně jako veškeré finanční záležitosti. To se týká především finančních příjmů, které univerzitám hostícím KI plynou, a různých „darů“ či „pracovních cest“ do Číny nabízených akademikům apod. Slovy Petera Wooda:
Za relativně rozumnou cenu tak čínská vláda získává ohromný vliv nad klíčovými americkými univerzitami. Jedná se o privilegovaný přístup do amerických kampusů, odkud pak svůj vliv šíří dále.
Od roku 2005 bylo na amerických univerzitách a dalších institucích vyššího vzdělávání založeno přes sto KI. Původně se zdálo, že jejich působení se bude odehrávat čistě v kulturní rovině, prostřednictvím kurzů jazyka a kultury či propagace umění apod., podobně jako po světě působí např. Francouzské kulturní instituty nebo německé Goetheho instituty.
Autocenzura jako předpoklad i důsledek
Brzy se však začalo ukazovat, že jejich prostřednictvím, respektive prostřednictvím orgánu pověřeného jejich správou, tzv. Hanbanu, šíří svou ideologii a vliv čínská vláda a komunistická strana.
Jak dokládá výše zmíněná loňská zpráva NAS i nedávný komentář jejího prezidenta, američtí akademici a další zaměstnanci Konfuciových institutů se zjevně bojí o jejich netransparentním fungování veřejně vyjadřovat. To samo o sobě vypovídá o tlaku, jaký tyto instituty na amerických univerzitách obecně vytvářejí. V krajních případech se jedná se o atmosféru strachu vedoucí k autocenzuře, podobně jako v samotné ČLR – kde jsou však samozřejmě k prosazování politicky správných stanovisek k dispozici i přímočařejší mechanismy. Autocenzura tvoří základ, na němž čínská akademická obec ve veřejném prostoru funguje. Wood píše:
Američtí akademici, kteří říkají nebo píší cokoli kritického vůči čínskému politickému režimu, by se neměli neustále ohlížet přes rameno, co na to Konfuciův institut a jeho čínští zaměstnanci, ani se obávat, že jejich vlastní instituce bude zasahovat do jejich výzkumu, aby se udržely dobré vztahy s Hanbanem.
Zrušit nebo oddělit
Některé americké univerzity se již na základě zkušeností rozhodly smlouvu o fungování KI pod jejich záštitou neprodloužit. První z nich byla v roce 2014 univerzita v Chicagu, krátce nato ji následovala Pennsylvánská univerzita, nově se o ukončení smluv hovoří na čtyřech univerzitách na Floridě, kde k tomuto kroku vedení univerzit nedávno vyzval senátor Marco Rubio. Pokud však americké univerzity chtějí KI zachovat, měly by se snažit jejich fungování co nejvíce oddělit od vlastní činnosti (např. nevyužívat jimi nabízené kurzy v rámci univerzitní výuky) a zveřejnit veškeré smlouvy a podklady. Peter Wood proto americké federální vládě doporučuje, aby přistoupila ke třem základním opatřením, která by univerzity přiměla k větší opatrnosti.
Za prvé požaduje, aby ty školy, které v rámci své výuky jazyka a kultury využívají KI financované a zajišťované kurzy, nedostávaly již žádnou finanční podporu z amerických vládních zdrojů. Za druhé požaduje, aby do zákona o terciárním vzdělávání byl zapracován požadavek na zvýšení transparentnosti, pokud jde o finanční příjmy a dary od zahraničních subjektů. Za třetí pak žádá, aby byla zrušena výjimka, díky níž se na KI nevztahuje americký zákon o registraci zahraničních agentů (Foreign Agents Registration Act, FARA), který vyžaduje, aby agenti (fyzické osoby) a agentury či organizace podporované ze zahraničí deklarovali skutečnosti o svém vztahu k zahraničním vládám a organizacím a informovali o svých aktivitách a finančních vazbách na zahraničí.
Global Times: Američané mají krátké dějiny a snadno zpanikaří
Čína na americké obavy z KI a navrhovaná opatření reagovala prostřednictvím úvodníku ve stranických Global Times, v němž Spojené státy nazvala „úzkoprsou zemí“ a reakce označila za projev „hysterického nacionalismu“. S nepřehlédnutelnou ironií pak autor úvodníku „zátah na KI“ ze strany vedení FBI a mainstreamových médií přirovnává k čínské „kulturní revoluci“ (1966-76), během níž ČLR upadla do chaosu, který vedl k mučení a zabíjení příslušníků vzdělané elity i stranických funkcionářů při veřejných shromážděních organizovaných studenty a k ničení kulturních památek. Ona americkou stranou proklamovaná „sabotáž akademické svobody“ je poté vysvětlena „kulturními rozdíly“. Celá záležitost je interpretována jako „americký extremismus a nedostatek sebevědomí“. Poslední věta je však naopak důkazem narůstajícího sebevědomí čínského:
Spojené státy mají krátkou národní historii. Coby národ Američané zažili převážně dobré časy a jen málo pádů. Proto snadno zpanikaří tváří v tvář výzvám. Nechme je tedy, ať se ukáží v rámci převládajících globalizačních trendů.