Ve vlně procesů s nezávislými právníky zadrženými během rozsáhlé kampaně rozpoutané loni v červenci (většina z nich o tzv. černém pátku 10. července 2015) byl u soudu v Tiencinu odsouzen čtvrtý obviněný: pětapadesátiletý aktivista Kou Chung-kuo dostal na současné čínské poměry nápadně „lehký“ tříletý podmíněný trest. Stejně jako tři předchozí odsouzení v této první vlně Čaj Jen-min, Chu Š´-ken a Čou Š´-feng (první s trestem shodný jako Kou; druzí dva sedm a půl, resp. sedm let odnětí svobody) patří i Kou Chung-kuo k pekingské právnické firmě Feng-žuej (Fengrui 锋锐). Její advokáti jsou spojováni s politicky citlivými případy: obhajovali členy hnutí Falun Gong, umělce a disidenta Aj Wej-weje nebo oběti skandálu s kontaminovaným kojeneckým mlékem. Všechna obvinění jsou formulována v podobném duchu:
Všichni čtyři byli obviněni z organizování protestů před budovami soudů, ze zveličování případů prostřednictvím zahraničních a sociálních médií a z toho, že byli školeni a financováni zahraničními neziskovými organizacemi.
Jak upozorňuje agentura AP, celá tato velká kauza je dalším z projevů dlouholeté čínské kampaně proti aktivistickým právníkům, obohacené v posledních letech o paranoidní obavy Si Ťin-pchingova režimu, který sám sebe i ostatní utvrzuje v tom, že Čína neustále čelí cíleným nepřátelským útokům z řad mezinárodního společenství:
Povědomý narativ o zemi obležené cizími nepřáteli – implicitně v čele se Spojenými státy – je klíčovým prvkem letité čínské kampaně na vymýcení vzrůstajícího aktivismu právníků v Číně. Toto úsilí přitáhlo pozornost znovu tento týden, kdy proběhly přísně zinscenované soudní procesy s jedním právníkem a třemi aktivisty obviněnými z podvracení . Taktika to není nová, ale pozorovatelé označují soudy za další připomínku toho, jak se Si Ťin-pchingova vláda stále více a důrazněji ohání celou škálou zahraničních hrozeb. Odráží to hlubokou víru čínského vedení, že Čína se ocitla ve strategické a ideologické válce proti Západu.
Kou Chung-kuo byl odsouzen za podvracení státní moci, jež mělo spočívat v nepatřičném probírání politických témat během oběda v pekingské restauraci a účast na náboženské konferenci na Taiwanu. Podle sdělení oficiálních čínských médií se Kou cítí vinen a byl k podvracení čínského režimu školen v zahraničí. Reuters cituje Agenturu Nová Čína, že „Kou Chung-kuo byl Chu Š´-kenem [odsouzeným o pár dní dřívě] vyslán za čínské hranice, aby byl školen v souvislosti s podvracením vlády“. Agentura Nová Čína popisuje celý případ jazykem stalinských monstr-procesů:
Od roku 2014 se Kou spolčil se skupinkou podobně smýšlejících věřících, žadatelů a nápravu křivd, právníků a soudních úředníků, aby agitoval a podněcoval nenávist vůči státu v kontroverzních soudních případech.
Podle vyjádření soudu také oganizoval schůzky a aktivně se zapojil do kriminálních aktivit na podrývání vlády a socialistického systému, jakož i na poškozování národní bezpečnosti a společenské stability.
Ve svém závěrečném prohlášení řekl Kou: „Dnešní soud mi dal možnost rozpoznat škodu, kterou jsem způsobil své zemi, společnosti a rodině.“
I ostatní tři právníci se během svých procesů jako o překot přiznávali ke svým zločinům:
Chu přiznal, že byl „dlouho pod vlivem buržoazního liberalismu“ a způsobil zemi „obrovské škody“, Čaj vyznal, že podněcoval „barevné revoluce“ a Kou řekl, že byl využit „cizími silami a silami s nekalými záměry“, k velké škodě společenské stability.
Důraz na „společenskou stabilitu“ během vykonstrouvaných procesů jistě potěší českého prezidenta Zemana, který se podle svých slov jezdí tomuto konceptu učit od čínských soudruhů.
Mehcaniská doznání během procesů budí podezření mezinárodních organizací i pozorovatelů, že byla vynucena hrozbami či mučením. Podobně jako v předchozích případech, neměla ani nyní manželka obžalovaného Kou Chung-kuo přístup do soudní síně. Čínské úřady nicméně trvají na tom, že se jedná o veřejný proces. Britský Guardian líčí scénu před soudní budovou:
Kouova manželka Fan Li-li přišla před budovu soudu, padla plačící na zem a říkala, že neměla předem informace ani o datu manželova soudu, ani nebyla vpuštěna dovnitř. Za přihlížení policistů a agentů v civilu naléhala na manžela, ať přijde domů a podívá se prvně v životě na svého šestnáctiměsíčního syna.
Probíhající soudy sice nebyly přístupné příbuzným souzených, zato však byly masivně medializovány, jak o tom informují New York Times, které označují doprovodnou mediální kampaň za novou, veřejnější fázi Si Ťin-pchingova boje za očištění země od liberálních myšlenek a aktivismu. Dřívější procesy s „podvraceči“ byly totiž v čínských médiích pokrývány zdrženlivě – to se nyní mění:
Čínské státní noviny, televizní programy a weby použily tyto procesy, aby zajistily denní příval odsuzování západního vlivu a liberálních politických myšlenek. Právní řízení a propaganda do sebe zapadaly lépe než kdykoli jindy, řekla Eva Pils, odbornice na právo na King´s College London, která studovala čínské právníky zabývající se případy porušování lidskýchpráv. „Vypadá to spíš jako jako připravený program“, řekla. „Je to soudní proces, který má za účel představit obhájce lidských práv jako nepřátele.
…
Soudní procesy tnto týden nesly všechny známky komunistické propagandy ze staré školy. Obžalovaní, kteří předtím odvážně vzdorovali vládě ve snaze o dodržování lidských práv najednou drmolili předem naučená doznání plná oficiáního žargonu komunistické strany.
Se sklopenými hlavami odsuzovali své přátele i sami sebe jako nástroje cizího anti-komunismu a děkovali Straně, že je zachránila před zhoubnými myšlenkami demokracie a liberalismu.
New York Times uvádějí zhoršující se lidskoprávní situaci za Si Ťin-pchinga do souvislosti s problémy, jimž musí čelit čínská garnitura: ekonomický růst zpomaluje, yadluženost roste, mezinárodní třenice nad čínskými územními nároky zesilují a hněv veřejnosti nad zkorumpovanými úředníky je čím dál znatelnější. Fóbie z převratu podporovaného ze zahraničí má potom v totalitní zemi jediný logický důsledek: posílení represí.
Další podrobnosti o zátahu na obhájce lidským práv z loňského roku zde.