V polovině října přinesl projekt Sinopsis ve spolupráci s Deníkem N zjištění, že orgány veřejné bezpečnosti Čínské lidové republiky provozují v Praze takzvané čínské zahraniční policejní stanice. Tyto „stanice“ pod vedením čínských policejních sborů zřizují osoby známé svým působením v jednotné frontě daných zemí a zajišťují jejich chod v souladu s pokyny příslušných orgánů v ČLR, čímž zajišťují přímé propojení mezi nimi a čínskou komunitou v zahraničí.
Tato centra zajišťují pro čínské občany různé úkony konzulárního charakteru a umožňují jim ohlašovat některé trestné činy. Zároveň je však podle čínského tisku jejich úkolem i sběr informací týkajících se místních Číňanů i informací zpravodajského charakteru. V krajním případě se mohou podílet i na vydírání občanů čínské národnosti nebo na jejich nuceném návratu do vlasti, kde mohou čelit pronásledování. Čínská strana se směrem ke své vlastní veřejnosti existencí těchto policejních stanic nikterak netají, informuje o jejich činnosti prostřednictvím vládních i nevládních médií a jejich činnost propaguje i informačními kanály zahraničních čínských komunit.
Reakce cílových zemí a čínská odezva
Zprávy o existenci čínských policejních stanic v zahraničí celkem přirozeně mnohé šokovala. Představitelé zemí, kde se tato centra nacházejí, nyní vyjadřují obavy a zahájili vyšetřování. Ve Spojených státech existenci policejních center komentoval například šéf FBI Christopher Wray s tím, že porušují suverenitu USA a zároveň obcházejí standardní právní postupy. Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra nařídil jejich okamžité uzavření a prošetřuje, co vše bylo předmětem jejich činnosti. Uzavřít je nařídilo i irské ministerstvo zahraničí. Vyšetřování se rozběhlo také v Kanadě, Španělsku či Portugalsku. V Česku jejich činnost monitoruje BIS a ministr zahraničí Jan Lipavský vyzval čínskou stranu k vysvětlení jejich existence. Pro Deník N ministr Lipavský uvedl:
„Česká diplomacie zvedala téma ‚policejních stanic‘ s čínskou stranou opakovaně. Tento týden jsem o tom jednal také s čínským velvyslancem, který mě ujistil, že v Česku došlo k jejich uzavření.“
ČLR se obviněním z provozování nelegálních policejních stanic snaží čelit různými způsoby. Šíření obsáhlé studie renomované lidskoprávní organizace Safeguard Defenders, která o existenci policejních stanic v zahraničí informovala jako jedna z prvních, čínská strana bránila zahlcováním sociálních sítí nesouvisejícím obsahem, jehož popis se shodoval s názvem dotčené zprávy. Informace o policejních stanicích v čínském zpravodajství, které novináři a lidskoprávní aktivisté citují, začaly hromadně mizet a dostupné jsou nyní pouze přes služby archivující internetový obsah, pokud je někdo včas uložil.
Nové rámování policejních stanic
Články o policejních stanicích v zahraničí však z čínského internetu nezmizely docela. Poté, co se činnost policejních stanic dostala do hledáčku médií v zahraničí, začala čínská média publikovat nové texty, v nichž stále mluví o týchž institucích, ovšem důsledně při jejich popisu vynechávají slovo „policie“, „policejní“ (ťing 警). Zároveň tyto články zdůrazňují, že centra (popisovaná jako právní poradny provozované dobrovolníky) jsou pouhé videokonferenční místnosti, v nichž se Číňané žijící v zahraničí mohou spojit s čínskými státními orgány, jejichž veškerá činnost bude probíhat na čínském území a týkat se pouze Číňanů, nikoli zahraničních občanů.
Zprávy o policejních stanicích ČLR bagatelizuje a zároveň se snaží ukázat, že jsou zkreslené a nepřesné. U zprávy Safeguard Defenders například některé čínské články poukazují na špatný překlad čínských zdrojů. V jiných článcích zase ČLR zdůrazňuje, že veškerá činnost těchto center se týkala pouze čínských občanů a policejní práce se odehrávala na čínském území. Stanice tudíž nezajišťovaly žádné služby, k nimž by se čínští občané sami nemohli dostat pomocí svého chytrého telefonu. Činnost policejních stanic je též dle některých tvrzení mylně přisuzovaná centrální vládě, přestože se o jejich provoz starají orgány veřejné bezpečnosti na provinční či místní úrovni. Média též argumentují, že za těmito podezřeními stojí sinofobie, konkrétně představa, že každý čínský občan je potenciálním agentem čínského režimu (jakkoliv studie Safeguard Defenders naznačovala, že jde spíše o jeho oběti).
Rozejděte se, tady není nic k vidění
Nepřesný překlad některých citovaných zdrojů ve zprávě Safeguard Defenders nemění nic na podstatě celého problému. Tím je samotná existence zahraničních policejních stanic, jimiž se ostatně Čína prostřednictvím svých médií sama chlubila. Pokud by Čínská lidová republika citované zdroje nepovažovala minimálně za problematické, jistě by nepřikročila k jejich hromadnému odstraňování z čínského internetu.
Spor o to, kdo je skutečnou nejvyšší autoritou řídící policejní stanice, též nehraje významnější roli. Před nástupem Si Ťin-pchinga k moci byla čínská vláda skutečně do značné míry decentralizovaná a při provádění direktiv z nejvyššího vedení měly místní samosprávy určitý prostor k jejich interpretaci. Současný generální tajemník však čím dál více usiluje o ovládání veškerých aspektů života v Číně a státní moc důsledně centralizuje. Jakkoli mohlo být zřízení policejních stanic v zahraničí iniciativou veřejné bezpečnosti provincie Fu-ťien a okresu Čching-tchien, není pochyb o tom, že centrální vláda o tomto fenoménu od začátku věděla, sledovala jej a v případě potřeby by jej mohla kdykoli využít ke svým cílům.
Navíc z dotčených oblastí pochází naprostá většina Číňanů žijících v Evropě. Například podle odhadu až 60 % z přibližně 7 500 Číňanů žijících v Česku pochází právě z okresu Čching-tchien, jehož oddělení veřejné bezpečnosti v Praze provozovalo jednu ze dvou policejních stanic. Kromě toho čínská média zhusta vyzývala krajany, aby se nebáli na čínskou policii obrátit bez ohledu na místo původu s tím, že čínské policejní orgány zajistí jejich propojení s místně příslušnými složkami.
I obvinění z rasismu a sinofobie je obrácené naruby. Šok z existence čínských policejních stanic v zahraničí a následná snaha o jejich prošetření a uzavření není projevem obav, že každý čínský občan v zahraničí je tajný agent, ale naopak (mezi mnoha jinými závažnými důvody) spíše snahou ochránit zájmy čínských občanů žijících na území cizích států i občanů čínského původu žijících v zahraničí, pro něž i jejich blízké včetně těch, kteří žijí v Číně, existence policejních stanic představuje bezprostřední hrozbu.
Policejní práce na území EU
Argument, že policejní práce probíhá na čínském území a týká se pouze čínských občanů, by snad mohl být brán v potaz, pokud by se ovšem zakládal na skutečnosti. Existují články popisující čínskou policejní činnost na zahraničním území a vůči zahraničním občanům. Kupříkladu noviny Čching-tchien Čchiao Pao (Krajanské noviny okresu Čching-tchien) v říjnu roku 2019 přinesly zprávu o paní Ceng, které byla v Budapešti odcizena vysoká suma peněz, ale s pomocí čínských policistů se jí ztracená a odcizená hotovost opět navrátila:
Druhý den ráno si paní Ceng náhle uvědomila, že jí zmizela tržba ve výši 3 000 000 forintů a v tu ránu ji samou hrůzou polil studený pot; vždyť to byly její těžce vydělané peníze. Důkladně se rozpomínala, až si byla jistá, že peníze nechala na pultu v samoobsluze. Následně se paní Ceng neprodleně obrátila na maďarské Centrum policejních služeb pro krajany okresu Čching-tchien, kde její žádost o pomoc přijali pan Liou Kuo-jung a Ťi Kao-ťun. Ti bez meškání vyrazili ohledat místo činu, vyžádali si bezpečnostní záznamy a zjistili, že si paní Ceng plastovou tašku s vydělanými penězi zapomněla na pultě. Nedlouho poté přišel jeden Rumun, který po chvilce váhání plastovou tašku s penězi sebral a odešel. Mezitím paní Ceng strachy tuhla krev v žilách, nevěřila, že se jí zapomenutá tržba kdy vrátí zpět. Poté, co Liou Kuo-jung a Ťi Kao-ťun věc vyšetřili, identifikovali osobu, která tržbu sebrala a odešla s ní. Zjistili, že pracuje ve stejné tržnici, a prostřednictvím několika dotazů se jim onoho rumunského muže podařilo navečer zkontaktovat. Po překonání mnoha překážek se ztracená naděje, že se peníze do rána navrátí, znovu rozhořela. Přestože zprvu onen rumunský muž odmítal přiznat, že tržbu odnesl, po důkladném nabádání a přesvědčování nakonec souhlasil s navrácením sebrané tržby.
Čínská strana může existenci policejních stanic v zahraničí jen těžko popřít. Snaží se proto tento problém bagatelizovat a diskreditovat zjištění vědců, novinářů i aktivistů. Nic z toho by ale nemělo zastřít podstatu problému, a sice, že policejní orgány Čínské lidové republiky si na území cizích států včetně České republiky založily síť center, která mají dle vyjádření představitelů orgánů veřejné bezpečnosti ČLR za cíl monitoring čínské menšiny žijící v cizích zemích, prosazování čínské politiky a ideologie i sběr zpravodajských informací. Taková činnost představuje závažné porušení suverenity cílových zemí i obcházení standardních právních postupů, což nemůže zůstat bez odezvy ze strany místních úřadů.