Odpor proti cenzuře v postech na čínském internetu
New York Times informují o otevřeném dopisu redaktora oficiální čínské agentury Sin Chua (Nová Čína) Čou Fanga, zveřejněném – a témeř okamžitě odstraněném tiskovým dohledem – na Internetu. Čou Fang odsoudil utužování cenzury v čínských médiích, která dostala v poslední době oficiální výraz v podobě nové Si Ťin-pchingovy kampaně požadující, aby se média “jmenovala Strana”. Utužování kontroly médií podle Čoua “vyvolalo obrovský strach a znepokojení veřejnosti, jež se začíná obávat další Kulturní revoluce.” (Letos uplyne 50 let od oficiálního zahájení Kulturní revoluce Oběžníkem 16.5. v roce 1966.)
Čou Fang připojil k dopisu své jméno, pracovní zařazení a telefonní číslo. NYT se mu na dané číslo skutečně dovolaly a Čou potvrdil, že je autorem dopisu. “Nic víc vám říci nemohu, protože jste zahraniční média,” dodal zřejmě v narážce na oficiální zákazy kontaktů s cizími novináři.
Čou v dopise kritizoval také mediální útoky na Žen Č‘-čchianga, realitního magnáta a člena KS Číny, známého v Číně svými otevřenými výroky na sociálních sítích. Žen v reakci na novou Siovu mediální politiku argumentoval, že čínská média nemají sloužit Straně, ale lidu, který si je platí. V oficiálním tisku si tím vysloužil obvinění z “proti stranické činnosti“ a výzvy k vyloučení ze Strany. “Tato masová kritika ve stylu Kulturní revoluce dovádí zneužívání moci orgány tiskového dohledu do krajnosti“, píše Čou.
V jiném článku píše Wall Street Journal o výzvě šéfredaktora Global Times Chu Si-ťina k větší otevřenosti k odlišným názorům. Global Times je známo spíše svým nacionalismem a nesmlouvavostí ke kritice režimu, takže Chuův post na mikroblogu Wej-po vyvolal překvapení a rozruch. Je vidět, že extrémní nová Siova mediální politika naráží na odpor i ve vlastních řadách oficiálních médií.
Minulý týden upozornil jeden z otevřenějších čínských časopisů Cchaj-sin na případy cenzury ve svém anglickém vydání, což je v čínské kontextu bezprecedentní. Článek byl rychle smazán z Internetu, ale pozoruhodné je, že se tam vůbec objevil. V anglickém Guardianu vyšel při té příležitosti profil zakladatelky Cchaj-sinu, prominentní novinářky Chu Šu-li, pověstné svojí schopností navigovat systém čínské cenzury.
Zahraniční média dávají novou restriktivní mediální politiku do souvislosti s celým systémem nových opatření k zajištění “ideologické bezpečnosti“. Ta nabývá na významu spolu s tím, jak se zpomaluje čínská ekonomika a hrozí sociální neklid. New York Times informují a odložení nového zákona na kontrolu zahraničních NGO, o němž se mluví již více než rok. Podle předběžných verzí, které pronikly na veřejnost, by zahraniční neziskovky mohly operovat v Číně, pouze pokud by si zřídily oficiální sídlo v ČLR a pravidelně předběžně úřady informovaly o veškeré své činnosti. Technické části zákona by prakticky znemožnily působení cizích NGO v Číně.