Odvrácená tvář “ekonomické diplomacie”

O čínských taktikách, které Pekingu pomáhají prosadit se nejen na německém ale i evropském trhu, informují dva významné think-tanky: MERICS (Mercator Institute for Chine Studies) a GPPi (Global Public Policy Institute). Podle nich se řada evropských států Číně nebezpečně zavazuje. Pokud chce Evropa tento sílící vliv zastavit, musí jednat rychle a rozhodně:

Politické špičky v Evropské unii a sousedních státech začaly přejímat čínskou rétoriku a čínské zájmy, a to i tam, kde jsou v rozporu se zájmy národními nebo evropskými.

Studie s názvem Authoritarian advance: Responding to China’s growing political influence in Europe / Autoritářský nástup: reakce na rostoucí politický vliv Číny v Evropě konstatuje, že Peking sleduje řadu cílů, chce například vykreslit autoritářskou ČLR jako vzorový model státního zřízení a alternativu k liberálním demokraciím:

Čína není před bránami Evropy – teď už je zde dokonce dobře usazená. Vzrůstající, Čínou vytvářená podpora (vlastních) autoritářských ideálů není jen přímou výzvou pro liberální demokracii a evropské hodnoty a zájmy; také ale zpochybňuje klíčové předpoklady, které mnozí měli v případě role Evropy.

Studie také poukazuje na to, jak si Čína vytváří aktivní podporu svých zájmů ve světě. Takto by Evropu podle expertů mohl Peking postavit proti Spojeným státům, a to nejen pokud jde o nárokování sporných území v Jihočínském moři nebo ochlazování vztahů s nejvyšším tibetským duchovním vůdcem dalajlámou.

Čína si uvědomuje, že teď má jedinečnou příležitost prosazovat své cíle poté, co vláda prezidenta Trumpa opustila pozici ochránce liberálního světového řádu, jakým dlouho Spojené státy byly.

Analytici z GPPI a MERICS zkoumali také postupy, které komunistická strana Číny používá k ovlivňování evropské politiky. Patří mezi ně například (slibované) investice do infrastruktury ve východní a jižní Evropě. Těmito projekty si státy, jako je třeba Řecko, pevně zavazuje:

Další “aktéři” (podílejících se na posilování čínského vlivu) patří do skupiny tzv. čínských investorů, a to včetně lidí z ministerstev, státních podniků (SOE) a soukromých společností. Zatímco státní podniky mohou mít také obchodními zájmy, hlavní je u nich politický motiv. Netransparentní struktury vlastnictví činí jejich investice v zahraničí citlivější než investice soukromých společností (i když většina z privátních firem má také vazby se stranickými subjekty).

Zpráva detailně popisuje metody, které Čína používá k vytvoření a upevnění svého vlivu. Rozděluje je na tři fáze postupného pronikání a působení:

1. Vytvoření vlivu na tamní politickou a obchodní elitu;

2. Působení na média a veřejné mínění a manipulace s nimi;

3. Ovlivňování občanské společnosti.

Austrálie, Nový Zéland, v Afrika i EU

Berlínská studie také čerpá a poukazuje na paralely s Austrálií a Novým Zélandem. Tam čínský vliv dosáhl podle některých kritického stavu.

Experti z evropského think-tanku European Council on Foreign Relations (ECFR) – François Godement a Abigaël Vasselier uvádějí v práci s názvem China at the Gates, že prostředky, které ČLR využívá k posilování vlivu na země EU nejsou odlišné od těch, které nabízení africkým a jiným rozvojovým zemím:

Vypadá to, že stejně jako africké tak i evropské státy, zejména ty na východě a jihu kontinentu, byly tzv. lapeny do pasti – do projektů, které vytváří konkurenci mezi příjemci, půjček s komerčními sazbami a hlavně pod tlak, aby podepisovaly a uskutečňovaly prefabrikovaná prohlášení a dohody. Z toho všeho pak profituje ponejvíce Čína.

MERICS a GPPI přichází ve své studii i s řešením, jak nebezpečný čínský vliv zastavit či alespoň omezit:

Je potřeba větší spolupráce a využití vlivu a sil členských států EU. Musí se také investovat do nezávislých expertíz zaměřujících se na Čínu a najít alternativy k čínským investicím v Evropě.

Autoři vyzývají Evropu, aby vyvinula soubor nástrojů na kontrolu čínských investic (tzv. Mechanismus na screening přímých zahraničních investic), posílila národní a evropské bezpečnostní systémy; zahrnující kybernetickou bezpečnost a kontrarozvědku (bezpečnostní informační služby).

Pomýlení akademici

Na studii už reagoval Peking prostřednictvím polooficiálního čínského deníku Global Times. Autoři jsou prý pomýlení vědci, kteří se snaží vyvolat konflikt mezi Čínou a unijními státy. Osmdesát procent všech článků think tanku MERICS hodnotí podle Global Times asijskou velmoc negativně.

MERICS se stal terčem útoků čínského tisku již v minulosti. Čínská média, jež se mají dle direktivy generálního tajemníka Si Ťin-pchinga “jmenovat Strana”, pravidelně obviňují nezávislý německý think tank z “politizace”.

Nedávná studie českého ÚMV/IIR  prezentuje oproti tomu MERICS poněkud překvapivě jako příklad konstruktivního přístupu k ČLR v protikladu k českému ”negativně podjatému diskurzu o Číně”: “Země EU vnímají i přes řadu kritických výhrad čínský projekt OBOR podrobněji a spíše pozitivně,” píše autor referátu s přímým odkazem na studii MERICS. Na rozdíl od vědeckých pracovníků ÚMV novináři v Global Times výstupy MERICSu alespoň doopravdy sledují.