Pád vycházející hvězdy a staronový ministr zahraničí

Situaci kolem zmizení a odvolání čínského ministra zahraničí Čchin Kanga přibližuje sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jak si odvolání ministra Čchin Kanga poté, co se po něm na měsíc slehla zem, vysvětlujete? Jak by ho měl běžný člověk chápat?

Čchin Kang z očí veřejnosti náhle zmizel 25. června během příprav na setkání zemí jihovýchodní Asie. Na začátku měsíce byla dále zrušena návštěva šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella, údajně s odůvodněním, že Čchin byl „pozitivně testován“ na koronavirus. Vláda jeho pokračující nepřítomnost blíže nevysvětlila a pouze uvedla, že to souvisí se „zdravotními důvody“.

V Číně jsou nicméně zmizení vysokých úředníků, celebrit a podnikatelů poměrně běžnou záležitostí. V minulosti se již stalo, že se po vysokých úřednících na dlouhou dobu slehla zem, aby o několik měsíců později disciplinární komise vládnoucí komunistické strany zveřejnila, že byli zadrženi kvůli vyšetřování. Mezi nejznámější případy posledních let patří zmizení bývalého čínského šéfa Interpolu Meng Chung-weje, když v roce 2018 cestoval po Číně. V roce 2020 pak byl odsouzen k 13 a půl letům vězení za přijetí úplatku.

Není ovšem jasné, zda i proti Čchinovi bylo nebo bude zahájeno disciplinární řízení. Současné informace naznačují, že mu prozatím zůstává post státního rady, který je v mocenské hierarchii nad úrovní ministrů. V případě dokonané „čistky“ je však setrvání na tomto postu spíše nepravděpodobné. Podobné informační mezery nejsou v čínském politickém systému ničím neobvyklým, jelikož vnitřní fungování strany ze své podstaty postrádá transparentnost a k rozhodování dochází za zavřenými dveřmi.

Jak moc velkou roli v jeho odvolání podle Vás sehrál údajný románek s televizní moderátorkou? A jak se vůbec lidé v Číně na tyto skandály dívají?

Několikatýdenní absence takto vysoce postaveného politika pochopitelně vyvolává řadu spekulací a hypotéz. Vedle již zmíněných zdravotních problémů a vyšetřování disciplinární komisí se přetřásala i Čchinova údajná aféra s Fu Siao-tchien, moderátorkou čínské Phoenix TV, která se podle některých médií také již nějakou dobu neobjevila na veřejnosti.

Skandály podobného typu mohou být citlivou záležitostí, jelikož politické a stranické elity mají de facto sloužit za morální vzor občanům a podobných přešlapů by se tak měli vystříhat. Celosvětově známým případem v tomto duchu je nařčení čínské tenisové hvězdy Pcheng Šuaj, která se v roce 2021 také ztratila z očí veřejnosti poté, co obvinila bývalého čínského vicepremiéra Čang Kao-liho ze sexuálního nátlaku. Své tvrzení tehdy uvedla v příspěvku na sociálních sítích, který byl cenzurou smazán během několika minut po zveřejnění.

Bude jeho odvolání něco znamenat pro čínskou zahraniční politiku?

Z krátkodobého hlediska mohou mít peripetie kolem Čchinova zmizení jisté dopady. Přišly totiž v době, kdy se čínská vláda po několika letech stále napjatějších vztahů snažila obnovit dialog s Washingtonem a napravit pošramocené vztahy s evropskými zeměmi. Čchin Kang v nedávné době přijal své protějšky ze Spojených států, Německa či Nizozemska, a očekávala se jeho reciproční návštěva v těchto zemích. Podle agentury Reuters také kvůli této aféře Velká Británie nebyla schopna stanovit datum návštěvy svého ministra zahraničí v Číně. Ta se měla uskutečnit již tento měsíc a je považována za klíčovou pro urovnání napjatých vztahů. Zmizení vedoucího představitele na úrovni místopředsedy vlády tedy vnáší nejistotu a zmatek do konzistentnosti a důvěryhodnosti rozhodování Pekingu a stejně tak i do budování komunikačních kanálů s Čínou.

Objevily se také spekulace, že Čchin Kangovo zmizení může souviset s čínskou politikou vůči Rusku po Prigožinově nezdařeném puči. Ostatně Čchinovým posledním vystoupením ve státních médiích bylo setkání s náměstkem ruského ministra zahraničí Andrejem Ruděnkem, který navštívil Peking necelých 48 hodin po neúspěšné vzpouře Wagnerovy skupiny.

Přesto je třeba mít na paměti, že v čínském politickém systému ministr zahraničí vykonává, nikoli definuje zahraniční politiku. V tomto ohledu je nejdůležitějším orgánem Komise pro zahraniční záležitosti ÚV KS Číny. Té předsedá Si Ťin-pching osobně a její současný ředitel Wang I, který v posledních týdnech zastupoval Čchina na schůzkách se zahraničními delegacemi, bude zjevně paralelně jmenován na pozici ministra.

Ministra nahradí jeho předchůdce, což web CNN označil za neobvyklé. Je tomu tak? Jak bychom se měli dívat na tento krok?

Je to tak, Wang I se svým jmenováním skutečně stává staronovým ministrem zahraničí. Tento post zastával již mezi lety 2013 a 2022, kdy se zasloužil o asertivnější zahraniční politiku v duchu takzvaných „vlčích válečníků“. Jak jsem již uvedl, přestože funkce ministra zahraničí je klíčová pro vnější angažovanost, není nejdůležitější funkcí v čínském diplomatickém systému. Tu devětašedesátiletý Wang I zastával, a pravděpodobně alespoň prozatím nadále zastávat bude, z pozice ředitele výše uvedené komise a také jako člen 24členného politbyra. Právě to z něj činilo de facto nejvýše postaveného čínského diplomata.

Nepotvrdily se tedy původní spekulace, že Čchin by mohl být nahrazen náměstkem ministra zahraničí Ma Čao-süem nebo Liou Ťien-čchaem, vedoucím Oddělení mezinárodních styků ÚV KS Číny. To jen podtrhuje, že stranické vedení dává přednost dřívější kontinuitě a současně se pravděpodobně chce vyhnout situacím, kdy se Wang I objevoval na setkáních na úrovni ministrů zahraničí, aniž by měl příslušný titul.

Média Čchin Kanga označují za věrného spojence prezidenta. Říká nám jeho odvolání něco o Si Ťin-pchingovi a jeho vedení? 

Pravdou je, že Čchin Kang byl jedním z nejmladších čínských ministrů zahraničí a jeho raketový vzestup analytici částečně přičítali blízkosti k Si Ťin-pchingovi. Před nástupem na ministerské křeslo působil od července 2021 do začátku letošního roku jako velvyslanec ČLR ve Spojených státech, tedy geopoliticky velmi citlivé a exponované pozici. V letech 2006–2014 byl dvakrát mluvčím ministerstva zahraničí a v letech 2014–2018 šéfem protokolu, který dohlížel na mnoho Siových kontaktů se zahraničními představiteli.

Čchinovo jmenování na post ministra zahraničí namísto zkušenějších kandidátů tak sice vyvolalo mezi pozorovateli určité překvapení, nicméně bylo všeobecně vnímáno jako projev Siovy důvěry v tohoto diplomata. Právě proto, že byl Čchin takto protěžován generálním tajemníkem a patřil mezi jeho loajální stoupence, se mohou jakékoli problémy s ním spjaté potenciálně špatně odrážet i na Si Ťin-pchingovi a neotřesitelnosti jeho vedení.

Jak moc tento krok zasáhne Čínu a tamní veřejnost? Většinou je tato země vnímána jako místo, kde jsou lidé u moci dlouho a vše se drží v zaběhlé rovině, čemuž odporuje ministrův krátký pobyt ve funkci.

Je třeba mít na paměti, že v Číně funguje velmi striktní kontrola toku informací a například komentáře k článkům zmiňujícím Čchin Kanga sdílené v aplikaci pro zasílání zpráv WeChat byly v posledních dnech zakázány. Podobně tak na webových stránkách ministerstva zahraničí byla vymazána nebo znepřístupněna velká část článků o Čchinovi. V současné digitální éře tak existuje paralela k období kulturní revoluce z let 1966–76. Tehdy nebylo neobvyklé, že Mao Ce-tungovi rivalové a jiní lidé, kteří upadli v politickou nemilost, jednoduše zmizeli z fotografických záznamů.

Zájem veřejnosti přesto dokazují jiné údaje z platformy Baidu — čínského ekvivalentu Googlu. Podle těch se zvýšil počet vyhledávání ministrova jména za poslední týden hned 28násobně. Celé drama se zmizením a nahrazením ministra tak i přes všudypřítomnou cenzuru vyvolává kritiku a otázky ohledně důvěryhodnosti vlády, a to nejen u zahraničních pozorovatelů. Jmenování staronového ministra, který na tomto postu již odsloužil celou dekádu, může být mnohými vnímáno jako stabilizace potenciálního vnitropolitického dramatu. Na další kroky a přijetí Wang Iho v Číně i za jejími hranicemi je však třeba si počkat.

Publikace tohoto článku: Seznam Zprávy, 26.7.2023