Peking přenáší atmosféru strachu i do OSN

Perzekuce aktivistů a právníků zabývajících se ochranou lidských práv je v ČLR v posledních třech letech na denním pořádku, a to nejen v Číně samotné. O šikaně bojovníků za lidská práva ze strany ČLR a Ruska na půdě OSN jsme již psali. Zářijová zpráva mezinárodní nevládní organizace zabývající se stavem a ochranou lidských práv ve světě Human Rights Watch ale poměrně detailně popisuje, jak přesně ČLR využívá svého nově nabytého mocenského a ekonomického postavení ve světě k narušování fungování Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Tato instituce je přes svou těžkopádnost stále jedním z nejdůležitějších garantů lidských práv na světě. I proto ČLR tak usilovně pracuje na omezení její akceschopnosti.

Čínská organizace spojených národů?

Když letos v lednu přijel prezident ČLR Si Ťin-pching do Ženevy do Paláce OSN přednést svůj projev, bylo domů posláno na 3000 zaměstnanců a nevládní organizace měly vstup do budovy raději rovnou  zakázaný předem. Tato fraška celkem dobře vystihuje nátlakové postupy čínských delegací na různých zasedáních OSN, především těch souvisejících s lidskými právy.

Zářijová zpráva Human Rights Watch vznikla na základě rozhovorů s 55 zaměstnanci OSN a experty pohybujícími se na půdě organizace. Podrobně dokumentuje, jak Čína jako jeden z pěti stálých členů Rady bezpečnosti pravidelně zneužívá svého vlivu. Členství v Radě bezpečnosti zaručuje ČLR poměrně rozsáhlé pravomoci, například vetování rezolucí v samotné Radě bezpečnosti. Když k tomu připočteme ekonomický a geopolitický vliv vyplývající ze současného postavení Číny ve světě, je celkem jasné, proč se ČLR nechce nikdo stavět na odpor.

Čínští úředníci na zasedáních institucí OSN pravidelně filmují a fotí aktivisty a odborníky, ačkoliv je to proti pravidlům organizace. Na neoficiální černou listinu OSN zanáší nepohodlné jedince a nevládní organizace. Čína tak na neutrální půdu mezinárodní organizace přenáší ze své země atmosféru strachu.

Minutu ticha za utýranou aktivistku? Ani náhodou!

Čína důsledně perzekvuje vlastní aktivisty, kteří by snad chtěli hledat u OSN oporu. Mezi nejznámější případy patří právnička Cchao Šun-li (Cao Shunli曹顺利). Ta bojovala za možnost čínských aktivistů podílet se na kompilaci domácích a zahraničních (především OSN) zpráv o stavu lidských práv v ČLR. Když pak v září 2013 vyrazila do Ženevy na výcvikový program OSN zaměřený na problematiku lidských práv, byla zadržena policií. Měsíc na to byla oficiálně obviněna z provokatérství. O pět měsíců později, v únoru 2014, skončila v nemocnici. To již byla po neléčené tuberkulóze v kómatu. V březnu pak na následky špatného zacházení zemřela. V témže měsíci se za ní měla v Radě pro lidská práva držet minuta ticha, čínská delegace však zablokovala i toto skromné, symbolické gesto.

Začátkem září se Experti OSN pro lidská práva ohradili proti zadržení dalšího čínského právníka, Ťiang Tchien-junga (Jiang Tianyong 江天勇), a požádali ČLR o jeho okamžité propuštění. Ťiang bránil práva etnických menšin, vyznavačů Fa-lun-kungu, ale osudným se mu zjevně stalo setkání se zvláštním zpravodajem OSN Philipem Alstonem loni v listopadu. Následně byl totiž zadržen a obviněn z podvracení režimu. Letos 22. srpna vysílala čínská televize jeho veřejné doznání, primitivní nástroj zastrašování obyvatelstva recyklovaný z dob Kulturní revoluce.

Znevažování a podkopávání aktivit OSN bychom neměli brát na lehkou váhu, a to nejen z etických důvodů. Ostentativní a systematické porušování lidských práv může mít závažné důsledky na “společenskou stabilitu” i v jiných zemích. Krátkozrakost delegací při OSN, s níž si nechají od ČLR diktovat podmínky své práce, je nebezpečná pro nás pro všechny.