Sportovní svět v současnosti upírá zrak na japonské Tokio, kde v těchto dnech po ročním odkladu a za výrazných protiepidemických opatření začínají dvaatřicáté Letní olympijské hry. Místní obyvatelé již od jara protestují proti konání her s poukazem na nepříznivou pandemickou situaci a tvrdě kritizují předsedu Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha, že na jejich námitky nebere zřetel. Paralelně s tím se na mezinárodní scéně čím dál více diskutuje o následující zimní olympiádě v Pekingu, jejíž zahájení je plánováno na únor příštího roku. Nejistý pandemický vývoj však v případě Pekingu zastiňuje problematika lidských práv a s tím nevyhnutelně spjatý politický rozměr celé události. V této souvislosti vyjádřila své znepokojení ohledně konání her v Číně a možnost potenciálního politického bojkotu řada zemí.
Již minulý měsíc, 10. června, český Senát schválil usnesení apelující na vládu ČR a další politické představitele, aby odmítli svou účast na hrách v Pekingu kvůli možnému zneužití pro legitimizaci další diskriminace, násilí a potlačování základních práv místních obyvatel. V podobném duchu se nesla i červnová diskuze amerických zákonodárců, podpořená ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, kteří zvažují „společný postup“ se spojenci při úplném, nebo alespoň diplomatickém bojkotu her.
7. července Evropský parlament drtivou většinou přijal rezoluci vyzývající diplomaty členských zemí k bojkotu ZOH v Pekingu v roce 2022, pokud Čína neprokáže „prokazatelné zlepšení situace v oblasti lidských práv v Hongkongu, Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, Tibetu, Vnitřním Mongolsku a jinde v Číně.“ Nezávazná rezoluce reaguje především na zhoršující se lidskoprávní situaci v Hongkongu a mimo jiné rovněž vyzývá jednotlivé vlády, aby poskytly nouzová víza hongkongským novinářům, podpořily tamní občany při přesunu do Evropy, případně zavedly dodatečné sankce vůči osobám spjatým s kontroverzním zákonem o státní bezpečnosti.
Podobné stanovisko nově zastává i britský parlament, který 15. července jednomyslně podpořil politický bojkot her v Pekingu a vyzval britskou vládu, aby na hry nevysílala žádného zástupce, včetně členů královské rodiny. Někteří poslanci se v návaznosti na dřívější usnesení britského parlamentu z dubna tohoto roku o probíhající genocidě v Sin-ťiangu nezdráhají plánovanou olympiádu označit za „Genocidní hry“. Poslanec Tim Loughton navíc ve svém projevu poukázal na nekritickou adoraci generálního tajemníka ÚV KSČ Si Ťin-pchinga ze strany prezidenta Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha. Prohlubování jejich „vzájemně prospěšné“ spolupráce na úkor původních olympijských ideálů nedávno pro anglickou sekci portálu Sinopsis detailně zanalyzovala Andréa Worden, jejíž argumenty zazněly i v projevu britského poslance.