Přestaňte s Tibeťany jednat jako se separatisty

Armádní zpěvačka a členka Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS) tibetské národnosti Gowa Gjamokji (čínsky Kuo-wa Ťia-mao-ťi) na začátku března ve svém projevu (v rámci jednání celonárodního ČLPPS) prohlásila, že „diskriminace úřadů proti lidu jejího etnika podkopává jednotu národa“ a dodala: „Nemyslím si, že by opatření pro boj se separatismem měla být aplikována na celou tibetskou rasu.“ Její slova citoval server South China Morning Post.

Gowa Gjamokji se narodila v roce 1963 tibetské oblasti Amdo, která administrativně spadá pod čínskou provincii Čching-chaj. Od dětství byla vzdělávaná v čínském vnitrozemí v rámci internátních škol určených pro děti tibetské národnosti a je absolventkou pekingské Čínské hudební akademie, kde vystudovala obor „hudba menšinových národností“. Nyní již více než dvacet let působí jako zpěvačka v armádním souboru Čínské lidově osvobozenecké armády. V letech 2003-2008 byla členkou Všečínského shromáždění lidových zástupců a již mnoho let je také členkou ČLPPS, které je hlavním orgánem Sjednocené fronty čínského lidu v čele s komunistickou stranou.

Zpěvačka ve svém proslovu zmínila, že tato diskriminace je patrná zejména v posledních deseti letech, kdy v březnu 2008 ve Lhase a dalších tibetských oblastech vypukly násilné nepokoje, které byly brutálně potlačeny čínskou armádou 14. března 2008. Nepokoje tehdy vypukly v období kolem 10. března, kdy si Tibeťané připomínají výročí tibetského povstání proti čínské okupaci, jež vypuklo ve Lhase v roce 1959 a skončilo krvavým masakrem a odchodem tibetského nejvyššího představitele dalajlamy do exilu. V roce 2008, v době příprav na konání Olympijských her v Pekingu, došlo ve Lhase i dalších tibetských městech k nepokojům a násilnostem zaměřeným proti etnickým Číňanům, včetně např. případů rabování. Tibeťané tak dali průchod své frustraci pramenící z diskriminace ze strany majoritního etnika vedoucí mimo jiné k ekonomické nerovnováze v tibetských oblastech.

Po nepokojích z roku 2008 se však situace ještě mnohonásobně zhoršila, k čemuž dále přispěly případy sebeupalování na znamení protestu. Jak potvrzuje i prominentní tibetská zpěvačka, která celý život slouží čínskému režimu, s Tibeťany je nyní plošně nakládáno jako se „separatisty“. Každým rokem narůstají opatření zaměřená na stále dokonalejší kontrolu obyvatelstva v etnicky neklidných oblastech, hlavně Tibetu a Sin-ťiangu. Např. Tibeťané se nemohou volně pohybovat a pokud chtějí navštívit oblast mimo své bydliště, musí žádat o povolení. Na každém kroku jsou check-pointy, na kterých osoby tibetské národnosti prochází osobní kontrolou, a všude jsou kamery a policejní a vojenské hlídky. Pro Tibeťany je také mnohem obtížnější získat pas. S nepříjemnostmi se pak očividně potýkají i prominentní Tibeťané, pro něž často platí zvláštní režim tam, kde etničtí Číňané nic podobného řešit nemusí.

Gowa Gjamokji sama zmínila případ, kdy krátce po nepokojích v roce 2008 cestovala se svým souborem do Pekingu a v hotelu ji nechtěli ubytovat, protože měli zákaz ubytovávat Tibeťany. Nepomohly jí ani doklady o členství v ČLPPS a armádě a musela údajně přespat u známých. Tento incident prý nebyl ojedinělý, na dotaz SCMP však už zpěvačka odmítla další případy specifikovat.

V posledních letech se jedná o druhý případ, kdy tibetský funkcionář otevřeně vystoupil s kritikou čínské politiky v Tibetu. V prosinci 2015 prominentní člen komunistické strany, který od útlého věku sloužil v čínské armádě, člen Čínské akademie společenských věd a spisovatel Džampäl Gjamco (čínsky Ťiang-pien Ťia-cchuo) publikoval na internetu kritickou analýzu čínské náboženské politiky v Tibetu, text byl však vzápětí zcenzurován.