S blížící se zimní olympiádou v Pekingu řada zemí zvažuje bojkot her, minimálně diplomatický, což by znamenalo, že se her zúčastní jen sportovci, a nikoli politici či diplomaté. Kanadský parlament dokonce navrhuje OH 2022 odložit o rok. Důvodem jsou pokračující zločiny proti lidskosti Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Kanadský parlament navrhuje, aby během ročního odkladu mohli mezinárodní pozorovatelé oblast navštívit a situaci vyhodnotit, což dnes není možné. Proti jakýmkoli omezením her se samozřejmě staví Peking, ale také předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach (o jejich spolupráci jsme psali mj. v komentáři Olympiáda pod taktovkou Bacha a Si Ťin-pchinga.) Jejich vzájemné vztahy ilustruje i dění na nedávné akci OSN v Ženevě.
Letos v létě (7. července 2021) uspořádala Rada pro lidská práva OSN panelovou diskuzi na téma „Prosazování lidských práv prostřednictvím sportu a olympijského ideálu.“ Organizační výbor ZOH v Pekingu 2022 nebyl mezi panelisty, ale plně ho zastoupil předseda MOV Thomas Bach, jehož proslov byl zcela v souladu s intencemi čínské komunistické strany. A. Worden k tomu dodává, že země, jimž záleží na otázce lidských práv, se musejí mít na pozoru a nenechat se ukolébat vznešenou rétorikou Thomase Bacha a MOV o olympijských ideálech, hodnotách a duchu OH, olympijském příměří a strategii udržitelnosti.
Debatní panel a lidská práva v sázce
V souvislosti s červencovou panelovou diskuzí RLP OSN si autorka klade dvě otázky, týkající se nejen ZOH 2022 v Pekingu, ale i tématu sportu v OSN obecně: 1) jak může vést „vzájemně prospěšná“ spolupráce mezi Thomasem Bachem a Si Ťin-pchingem k podpoře lidských práv, ať už v rámci olympijského ideálu nebo jinak? 2) Jak to, že se červencového panelu nezúčastnil Úřad OSN pro Sport pro rozvoj a mír (UNOSPD)? (Spoiler: protože tento úřad již neexistuje.)
UNOSPD byl příhodně zrušen v roce 2017 po několika osobních schůzkách mezi Thomasem Bachem, Si Ťin-pchingem a nově zvoleným generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, což de facto zamezilo přístupu zástupců občanské společnosti, neziskovek, médií a soukromého sektoru k rozhodování v otázkách sportu v rámci OSN.
Vzájemně prospěšné partnerství předsedy MOV Bacha a Si Ťin-pchinga
Spolupráce mezi Si Ťin-pchingem a Thomasem Bachem se odvíjí od jejich společného zájmu získat co největší moc na mezinárodní scéně a vzájemnou podporou posilovat vliv, legitimitu a stabilitu svých organizací. Oboustranný entuziasmus obou partnerů vskutku překračuje běžné normy. U příležitosti Bachova jednoznačného znovuzvolení do čela výboru v roce 2021 čínská vláda uvedla:
Během osmi let svého předsednictví Bach dovedl MOV k mimořádným úspěchům díky plodným reformám a inovacím. Od vypuknutí pandemie MOV pod vedením předsedy Bacha a díky jeho hojným zkušenostem a bezprecedentní odvaze výrazně přispíval k boji proti epidemii a ke zdravému rozvoji olympijského hnutí.
Bach se zas několikrát pochvalně vyjádřil o čínské vládě a o Siovi osobně, zejména v období po vypuknutí pandemie Covid-19. Čínské ministerstvo zahraničí například citovalo jeho telefonát s generálním tajemníkem z ledna tohoto roku:
Thomas Bach uvedl, že pod silným vedením prezidenta Si Ťin-pchinga dosáhla Čína mimořádných úspěchů v boji proti pandemii Covid-19, ujala se vedení v obnově ekonomiky a stala se významným motorem světového ekonomického oživení. K těmto úspěchům Číně upřímně poblahopřál.
V lednu 2017 se Bach a Si sešli ve švýcarském Lausanne. Během pompézní schůzky, kterou jak MOV, tak i čínská státní média označila za „historickou“, zdůraznili oba lídři vzájemný soulad a podporu svých organizací. Si Ťin-pching v proslovu uvedl:
Mezi mnoha sny, které máme, je proměnit Čínu v prosperující společnost, šířit ideu olympijského hnutí a posilovat společenství sdíleného osudu lidstva. Všechny tyto sny jsou vzájemně provázány a tvoří jeden celek. Jsem přesvědčen, že MOV sehraje významnou roli v plnění těchto snů.
Bach se pak v rozhovoru pro čínskou agenturu Sin-chua vyjádřil následovně:
Prezident Si je skutečným borcem a zasloužil by si celou sadu medailí, neboť má zcela jasnou vizi důležitosti sportu ve společnosti a ve vzdělávání mladých lidí. V tomto ohledu je skutečným olympijským vítězem pro mladou generaci.
Splynutí myslí v Ženevě
O den později se oba předsedové nezávisle na sobě setkali v Ženevě s novým generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. V úvodu k Si Ťin-pchingovu projevu „Pracujme spolu na budování společenství sdíleného osudu lidstva“ označil Guterres Čínu za „hlavní pilíř“ multilateralismu. (Stojí za zmínku, že o několik měsíců později vystoupil Guterres v Pekingu na prvním fóru Pásu a cesty, kde hovořil o mimořádném potenciálu této iniciativy a jejím souladu s cíli udržitelnosti OSN pro rok 2030.)
Si Ťin-pching ve svém ženevském projevu pro OSN představil svoji vizi sino-centrického světového řádu, v němž mezi zeměmi panuje „vzájemně prospěšná spolupráce“, „vzájemný respekt“ a „dialog a součinnost“ namísto sporů a konfliktů a v němž jsou všichni vítězové (i když Čína tak trochu více než ostatní). Nebyly by v něm žádné diskuze o lidských právech, kromě práva na rozvoj. Práva by již nenáležela jednotlivcům, kteří dnes mohou žalovat své vlády pro jejich porušování, ale naopak vládám jednotlivých států. Nový světový řád by byl od těchto hodnot a idejí, na nichž stojí současný světový systém založený na pravidlech, zcela očištěn.
Konec UNOSDP
Švýcarské schůzky byly také počátkem konce Úřadu OSN pro sport pro rozvoj a mír (UNOSDP), který v oblasti sportu dával slovo iniciativám vycházejícím zdola, od občanské společnosti a neziskových organizací i soukromého sektoru, a hájil myšlenku „sportu pro všechny“ jako nástroje šíření míru a rozvoje oproti velkým sportovním kláním a soupeření zemí v počtu medailí. UNOSPD, ačkoli sídlil též v Ženevě, nebyl zahrnut do jednání o své existenci; o svém konci se s překvapením dozvěděl až o několik měsíců později. Jeho agendu víceméně převzal Čínou ovládaný Odbor OSN pro ekonomické a sociální otázky (DESA) a částečně též MOV. U příležitosti ZOH 2018 v Pchjongčchangu Guterres oznámil, že:
názory OSN a MOV jsou natolik shodné, že OSN již nepotřebuje v otázce sportu jiný hlas než hlas MOV, neboť MOV představuje tytéž hodnoty, na nichž byla založena i OSN.
Odborníci se domnívají, že těmito kroky utrpělo i samotné hnutí Sport pro rozvoj a mír (SDP), neboť MOV, jakkoli by mělo zastupovat hodnoty mezinárodního olympismu, klade důraz na mamutí akce typu olympijských her, které ne vždy slouží potřebám rozvoje společnosti; často naopak spíše prohlubují společenské nerovnosti.
Po velmi stručné oficiální zprávě OSN o ukončení činnosti Úřadu UNOSDP následovaly druhý den nápadně obsáhlejší zprávy MOV a čínské státní tiskové agentury Sin-chua. MOV dalo zánik úřadu do přímé souvislosti s navázáním nového „přímého partnerství“ mezi OSN a MOV, které podle něj inicioval sám generální tajemník OSN. Předseda MOV Bach v této souvislosti uvedl, že „přímé partnerství je plně v souladu s rezolucí OSN, která podporuje nezávislost a autonomii sportu i roli MOV jako vůdce olympijského hnutí.“
Ukončení činnosti menšího specializovaného úřadu OSN by, mimo sféru aktérů přímo zapojených do hnutí SDP, nevyvolalo větší mediální odezvu. Z pohledu čínské vlády, v jejímž zájmu byl jak samotný konec úřadu a přesun jeho kompetencí na Odbor DESA, tak i posílení role přátelsky nakloněného MOV, si však událost vyžádala obšírnou zprávu agentury Sin-chua. Ta mimo jiné jako jediná uvedla, že důvodem uzavření úřadu byla zřejmě i úsporná opatření. Tento důvod se ve zprávě OSN neobjevuje, neboť UNOSDP byl financován výhradně z dobrovolných příspěvků.
Příliš přesvědčivé není ani tvrzení MOV, že jeho „přímé partnerství“ s OSN vzešlo z iniciativy nově nastoupivšího generálního tajemníka, jenž měl pár týdnů po svém nástupu do funkce patrně mnohem naléhavější záležitosti (včetně vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v lednu 2017). Přesné načasování událostí, včetně zrušení úřadu UNOSPD (i rezignace posledního zvláštního poradce pro Sport pro rozvoj a mír Wilfrieda Lemkeho a nejmenování jeho zástupce), svědčí o společném postupu ČLR a MOV v zájmu získání a upevnění moci v oblasti mezinárodního sportu.
Konec lidských práv
Kdyby šlo MOV skutečně o ochranu a podporu lidských práv, zasadil by se o komplexní reformu hnutí v daleko větší míře, než předpokládá současná Olympijská strategie 2020+5 a plány MOV do roku 2025. Tím, že po lidskoprávním selhání LOH v Pekingu 2008 přiřkl zimní olympijské hry 2022 opět Pekingu, přišel MOV o veškerou důvěryhodnost a právo tvrdit, že olympijské hry a olympismus vedou k posilování lidských práv a naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN, jež jsou na lidských právech založeny. ZOH v Pekingu pouze posílí Si Ťin-pchingovu mocenskou pozici a přispějí k šíření proti-lidskoprávní agendy Komunistické strany Číny ve světě.
Vlády a ostatní aktéři, včetně médií, sportovních aktivistů a neziskových společností, kterým na lidských právech naopak záleží, by měli MOV a čínskou vládu volat k odpovědnosti, jak v OSN, tak i v Pekingu, mluvit otevřeně o lidskoprávních dopadech ZOH 2022 a snažit se je pokud možno co nejvíce zmírnit. Jak bude například v Pekingu chráněna svoboda tisku? MOV již poskytl nebezpečný precedens v podobě letošních covidových restrikcí pro média v Tokiu 2020. Jak bude při ZOH 2022 chráněna a respektována svoboda projevu sportovců, třeba těch, kteří budou chtít vyjádřit podporu Tibeťanům a Ujgurům? Jak bude vzhledem k přetrvávající hrozbě Covidu-19 a jeho variant zaručeno právo na soukromí a bezpečnost dat sportovců a ostatních účastníků pekingských (a tokijských) her?
Kdyby měla být respektována a chráněna lidská práva všech zúčastněných, MOV by býval zrušil nebo znovu posunul konání LOH 2020 v Tokiu ve chvíli, kdy bylo jasné, že pandemie není pod kontrolou a že japonská veřejnost a tokijské úřady pro veřejné zdraví jsou jednoznačně proti jejich letošnímu konání. A rozhodně by MOV nikdy nepřidělil konání ZOH 2022 Pekingu. Nestalo se, a do pohybu se dala nekontrolovatelná síla, postavená na spojenectví MOV a čínské komunistické strany.
Publikováno na anglickém webu Sinopsis, 7.7. 2021