Od ruského vpádu na Ukrajinu dávají představitelé ČLR ostentativně najevo, že Čína zachovává objektivní a neutrální postoj. Za neutralitu vydávají, když na půdě OSN nehlasují proti ruské agresi, když kritizují „nelegální“ sankce proti Rusku a zdůrazňují „oprávněné ruské obavy o vlastní bezpečnost“. Čínská média od počátku konzistentně přebírají stanoviska ruské strany a více než aby informovala o dění na Ukrajině, zaplavují své čtenáře články o hrozbách ze strany vojenského paktu NATO a o Spojených státech rozdmychávajících konflikty a profitujících na úkor Evropy.
A navíc, generální tajemník ÚV KS Číny Si Ťin-pching osobně udržuje srdečné vztahy s ruským prezidentem Putinem, které slavnostně stvrdili v předvečer války ve společném prohlášení o přátelství, které nezná hranic. Za minulý rok se nejvyšší představitelé Ruska a Číny několikrát setkali a telefonovali. Na konci března pak Si Ťin-pching vykonal oficiální přátelskou návštěvu v Moskvě. Návštěva se uskutečnila krátce poté, co Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal na Putina zatykač. O tom samozřejmě oba státníci pomlčeli, zato na závěrečné tiskové konferenci deklarovali odhodlání společně přispět „k pokroku lidstva“.
V příkrém rozporu se srdečnými vztahy k Putinovi Si Ťin-pching od počátku války nebyl v kontaktu s prezidentem Zelenským, přestože Ukrajina byla významným obchodním partnerem Číny a ukrajinský prezident opakovaně zval svůj čínský protějšek k návštěvě Kyjeva. Teprve na konci dubna Si Ťin-pching na Zelenského výzvy zareagoval a zatelefonoval mu. Avšak dříve, než tak učinil, na domácí půdě přijal Emmanuela Macrona. Těžko si představit, že se jedná o náhodu, posloupnost návštěv má jistě své politické důvody.
Macron v čínské pohádce
Macronovo přijetí bylo připraveno spektakulárním způsobem: procházka se Si Ťin-pchingem po dlouhém rudém koberci, vojenská přehlídka, nastoupení ministři rituálně podepisující memoranda o spolupráci, projevy k představitelům byznysu i čínským studentům a nakonec v Kantonu „neformální“ setkání v Borovém háji, proslulé historické zahradě.
Kantonské setkání v dlouhé reportáži zachytila čínská státní televize. Ukazuje Macrona v pohádkovém světě staré Číny, jak si jej představovali evropští cestovatelé minulých staletí: na břehu jezera pod košatými stromy, obklopen květinami a štěbetajícími ptáky. Posléze za zvuků meditativní hudby citery čchin francouzský prezident vstoupil do pavilónu, kde nechyběly vzácné starožitnosti ani čaj, který do jemných porcelánových šálků servírovaly půvabné dívky v kvazihistorických bleděmodrých řízách.
V těchto kulisách Si Ťin-pching nejprve Macronovi představil „teorii a praxi socialistické modernizace čínského typu“, a pak pozval francouzské firmy, aby se zúčastnily obchodních veletrhů chystaných v Číně v nejbližší době. Macron opáčil, že je třeba „Čínu pochopit a respektovat“, ocenil, „že Čína podporuje nezávislost a jednotu Evropy“ a neopomněl ani zmínit respekt k suverenitě a územní celistvosti Číny a k jejím „fundamentálním zájmům“, aby nakonec také vyjádřil podporu obchodní a vědecko-technické spolupráci, včetně té v oblasti umělé inteligence.
Ve druhé části přátelského rozhovoru nakonec jako první promluvil Si Ťin-pching o „ukrajinské krizi“. Poukázal na „složitost a komplexnost problému“ a zdůraznil nutnost co nejdříve s ním skoncovat, přičemž jediným východiskem může být politické řešení. Zdůraznil, že Čína nemá v této věci žádný sobecký zájem, „od počátku stojí na pozicích spravedlnosti a férovosti“ a také prohlásil, že „svůj díl zodpovědnosti musí přijmout všechny zainteresované strany“. Nakonec povzbudil Macrona, aby Francie předložila vlastní způsob řešení krize mírovou cestou, přičemž Čína je připravená takový plán podpořit a „sehrát v něm vlastní konstruktivní roli“.
Macron sekundoval poněkud překvapivě, uvážíme-li evropský postoj k ruské agresi, že Francie „sdílí názor, že politické řešení ukrajinské krize vyžaduje zohlednit legitimní zájmy všech zainteresovaných stran“. Si Ťin-pchingovi pak řekl, že si „váží čínského vlivu v mezinárodním společenství a přeje si úzce spolupracovat s Čínou ve společném úsilí co nejrychleji vyřešit krizi politickými prostředky“.
Po návratu do vlasti Macron vyvolal pobouření svým interview, v němž vznesl požadavek strategické autonomie Francie a Evropy na USA, a distancoval se od Tchaj-wanu jako věci, která se Evropy netýká. Oba výroky můžeme číst jako konkretizaci frází o jednotné a nezávislé Evropě a respektu k fundamentálním zájmům ČLR z rozhovoru se Si Ťin-pchingem.
Co Evropa snese?
Ještě než 26. dubna Si Ťin-pching zatelefonoval Zelenskému, stihla ČLR otestovat, co si může dovolit vůči Evropě. Čínská lidová osvobozenecká armáda spustila další masivní manévry v bezprostřední blízkosti Tchaj-wanu, aby opět procvičila, jak izolovat veškeré spojení ostrova s vnějším světem. Krátce na to pak čínský velvyslanec ve Francii Lu Ša-jie poskytl francouzské televizi LCI rozhovor, v němž ocenil názory prezidenta Macrona na strategickou autonomii a vztahy s Čínou. Následně prohlásil, že pobaltské státy, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu, postrádají legitimitu ukotvenou v mezinárodních smlouvách, jinými slovy vlastně stále patří Rusku. Také o Krymu velvyslanec Lu mluvil jako o odvěkém ruském území. Jeho výroky vzbudily v Evropě značné rozhořčení a mluvčí čínského ministerstva zahraničí je pak na pravidelné tiskové konferenci označila za „soukromý názor“ – něco v případě čínského diplomata těžko představitelného.
Nakonec přece jen telefonát na Ukrajinu
Si Ťin-pchingův telefonní rozhovor se Zelenským trval zhruba hodinu. Čínská média o něm informovala prostřednictvím oficiálního komuniké ministerstva zahraničí a za hlavní téma rozhovoru označila „tradiční přátelství“ obou zemí a rozvoj bilaterálních vztahů. Došlo však i na „ukrajinskou krizi“ a potřebu míru dosaženého v dialogu a diplomatickými prostředky. Si Ťin-pching znovu rozvedl podobná slova, jaká od něj vyslechl Macron o dva týdny dříve. Slovo válka z jeho úst nezaznělo, dokonce ani jméno Ruska, což přirozeně umožnilo zcela zatemnit podstatu věci. V jednu chvíli dokonce apeloval, aby „ve věci nukleární bezpečnosti všechny strany zachovaly chladnou hlavu a zdrženlivost“.
Si Ťin-pching nakonec řekl, že nazrává čas pro „politické řešení krize a nalezení cesty k trvalému míru v Evropě skrze dialog“ a Čína k tomu hodlá přispět tak, že vyšle delegaci čínské vlády vedenou zvláštním vyslancem pro Eurasii, který bude podrobně jednat o politickém řešení ukrajinské krize „se všemi“.
Zelenskyj ve svém tweetu označil rozhovor za „dlouhý a smysluplný“. Vedle bilaterálních vztahů zmínil také, že „pozornost se zaměřila na možnou spolupráci ve věci nastolení spravedlivého a udržitelného míru na Ukrajině“. Další dostupné informace o telefonátu z ukrajinské perspektivy zdůrazňují Zelenského slova, že Ukrajina brání vlastní zemi a míru musí být dosaženo v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem, nikoliv za cenu územních ústupků. To znamená včetně obnovy hranic Ukrajiny z roku 1991.
Po telefonním rozhovoru následoval z ukrajinské strany první praktický krok, když Zelenskyj okamžitě jmenoval nového ukrajinského velvyslance v Pekingu, jehož post zůstával několik měsíců neobsazený.
Pozitivní obrat?
Může snad telefonát se Zelenským naznačovat, že Čína se chystá použít svůj vliv na Rusko a přispět k zastavení ruské agrese? Přispělo k tomu snad vstřícné jednání Macrona, případně jednání dalších evropských politiků na různé úrovni? Zatím tomu nic nenasvědčuje a spíš se zdá, že Čína doufá v rozkol mezi Evropou a USA, v oslabení vojenské podpory Ukrajině, v omezení sankcí, případně příměří, které Rusku umožní nabrat síly.
Skepticismu nahrávají i přípravy cesty delegace pro mírová jednání, kterou Zelenskému slíbil vyslat Si Ťin-pching. Podle informací, které nejprve zveřejnila ruská tisková kancelář TASS a teprve s odstupem i čínské ministerstvo zahraničních věcí, by měl v čele delegace stanout Li Chuej, bývalý velvyslanec Číny v Rusku. Ten před skončením desetileté mise v Moskvě získal čestný doktorát na ruské diplomatické škole MGIMO a z rukou prezidenta Putina převzal řád přátelství. Macron tak nejspíše nadarmo plýtval šarmem a servilností a Si Ťin-pching i nadále hodlá spolupracovat především s Putinem.