Si Ťin-pching za budování společenských věd s čínskými rysy

V březnu tohoto roku zahájil Si Ťin-pching osobně návštěvou agentury Nová Čína (Sin-chua, Xinhua) kampaň za ideologickou čistotu čínských médií; ta se podle něj musí napříště “jmenovat Strana” (sing Tang). Nyní spouští další podobnou kampaň, tentokrát za “vybudování filozofických a společenských věd s čínskými rysy” (构建中国特色哲学社会科学). Čínská akademie společenských věd (CASS, 中国社会科学院) vzápětí reagovala oznámením, že napříště se budou všechny dizertace a vědecké práce nutné k udělení vědeckých titulů “posuzovat z ideologického hlediska”.

Podle čínského tisku vystoupil 17. května 2016 prezident a generální tajemník Strany Si Ťin-pching s významným projevem na pracovní konferenci k otázkám filozofie a společenských věd konané v Pekingu. Zdůraznil zde, že filozofie a společenské vědy se musí propojit s velkolepou praxí socialismu s čínskými specifickými rysy a urychleně vybudovat filozofii a společenské vědy s čínskými rysy. Média z jeho projevu zdůrazňují především následující Si Ťin-pchingův názor:

„Země, která nemá rozvinuté přírodní vědy, nemůže stanout v přední linii světa, a stejně tak v přední linii nemůže stát, který nemá bohatě rozvinutou filozofii a společenské vědy. Filozofie a společenské vědy mají důležité a nezastupitelné místo v procesu upevňování a rozvoje socialismu s čínskými specifickými rysy a hrají důležitou a nezastupitelnou roli a za tím účelem musí urychlit vybudování společenských věd s čínskými specifickými rysy.“

Součástí projevu, jehož shrnutí, včetně videozáznamu bylo zveřejněno stránkách agentury Sin-chua, byl také požadavek „posílit a zlepšit řídící práci Strany v oblasti filozofie a společenských věd“.

Téma „národní vědy“, podle vyjádření účastníků konference založené na principech marxismu-leninismu propojených s blíže neurčenými čínskými tradicemi, diskutovali přítomní zástupci řady prestižních univerzit a výzkumných ústavů. Podle agentury Sin-chua hovořili o tom, jak specifickou národní vědu co nejlépe rozvinout nejen na poli filozofie, ale i v ekonomii, teorii vědeckého socialismu, historie, politologie, literárních studií, práva, marxistické teorie a „vojenské teorie“.

O čtyři dny později  uveřejnil časopis Čchiou-š´ (teoretická platforma KS Číny) článek, který rozvíjí Si Ťin-pchingův projev a volá po tom, aby se „vedoucí funkcionáři stali realizátory filozofie a společenských věd“.  Zprávu následně převzaly stránky Čínské akademie společenských věd a dalších institucí, které se zároveň přihlásili k této nové iniciativě směřující k ideologické jednotě v čínském akademickém prostředí.

Konkrétní náplň dodala Si Ťin-pchingově požadavku na “společenské vědy s čínskými rysy” hned druhý den po jeho projevu (18.5.2016) Čínská akademie společenských věd vyhláškou, že napříště se budou všechny vědecké práce pro udělení vědeckého titulu posuzovat z ideologického hlediska. Vyhláška, původně citovaná v čínském vysílání Radio France Internationale,  koluje po čínských sociálních sítích. Ze čtyř formálních kritérií připojených k vyhlášce vyplývá, že ideologická způsobilost vědeckých prací bude posuzována hlavně podle míry podpory oficiální stranické politice.

Kampaň za zglajchšaltování společenských věd je jen poslední v dlouhé řadě Si Ťin-pchingových opatření k přísnější a důslednější kontrole nejrůznějších aspektů života čínské společnosti. Představuje také další přitvrzení v dříve relativně svobodnějším akademickém prostředí. Zhoršující se poměry v čínském akademickém prostředí, a zejména ve společenských vědách vedou podle zpráv v zahraničním tisku k rostoucí emigraci čínských vědců do zahraničí.

V článku s výmluvným názvem “No country for academics: Chinese crackdown forces intellectuals abroad” popisuje britský Guardian tuto vlnu akademické emigrace:

Jerry Cohen, dlouholetý expert na Čínu, který pomáhá některým z těchto nově příchozích čínských učenců, zaznamenal v podlením roce výrazný nárůst těchto případů.

“Ještě před dvanácti měsíci představovaly čínské univerzity relativní ostrovy svobody”, říká (Jerry) Cohen, který se věnuje studiu Číny po víc jak šest desetiletí.

Teď se věnuje mnohem větší pozornost tomu, co člověk učí, jaké materiály používá, co říká ve třídě, co píše a co publikuje, s kým vším je v kontaktu, odkud mu chodí podpora. Myslím, že mnoho lidí propadá deziluzi a říkají si, že pro ně bude lepší přečkat aspoň na pár let Si Ťin-pchingovu bouři v zahraničí.

Cohenova slova dokládá příklad profesora marxismu-leninismu Čang Jing-kchaje z Wuchanské univerzity, který v posledních dnech koluje po čínské blogosféře. Profesor Čang charakterizoval v přednášce o marxistické teorii nadhodnoty současný čínský systém jako “papalášský kapitalismus” (贵权资本主义; tento termín se někdy rovněž požívá jako čínský ekvivalent pro anglický výraz „crony capitalism“), načež byl okamžitě suspendován; nakonec vyvázl po sebekritice s důtkou.

Jiní akademici dopadli hůře. Guardian cituje prominentními právníka a bývalého profesora na pekingské Univerzitě politických a právních věd Teng Piaa, který se nakonec musel i s rodinou uchýlit do emigrace:

“Situace se začala rychle zhoršovat po nástupu Si Ťin-pchinga”, říká ve své kanceláři na Newyorské univerzitě, kde nyní působí jako vědecký pracovník. “Prezident Si snížil práh pro posílání lidí do vězení, a zavedl politiku nulové tolerance k lidským právům.”

Přitom by se mohlo zdát, že čínský akademický svět má před sebou zásadnější problémy než budování čínských rysů a idelogickou čistotu. Podle zajímavého článku na uznávaném serveru The Diplomat stoupá v Číně počet falešných a podvodných univerzit:

Ve společném projektu s vyhledávačem Paj-tu publikoval čínský server pro vysoké školství sdaxue.com “Pátý seznam falešných univerzit v čínském vysokoškolském systému“, na němž odhaluje továrny na akademické tituly z celé Číny. Seznam se pravidelně updatuje od roku 2013; letos na něm přibylo 73 podvodných institucí, čímž stoupl jejich celkový počet na 401.

V této souvislosti je třeba připomenout skutečnost, že v záplavě dokumentů podpesaných kolem Si Ťin-pchingovy návštěvy v Praze figuruje také „projekt“ vzájemného uznávání vysokoškolských titulů.