Přesně měsíc před stranickým sjezdem agentura Nová Čína informovala o závěrech zasedání Politbyra z 18. září. Politbyro se na zasedání mimo jiné usneslo, že „Si Ťin-pchingovo myšlení“ (Si Ťin-pching s‘-siang 习近平思想), tedy Si Ťin-pchingova politická filozofie, by mělo být zaneseno do stanov komunistické strany. Willy Wo-Lap Lam z Chinese Universtiy of Hong Kong ve své analýze pro Jamestown Foundation píše, že tento krok „bude mít ohromný vliv na politický vývoj Strany i celé Číny“.
Moc do jedněch rukou
Pozorovatelé a analytici již delší dobu sledují rostoucí snahy čínského prezidenta, který je zároveň generálním tajemníkem ÚV KS Číny a nejvyšším velitelem ozbrojených sil, o posílení vlastní pozice. Kumulace moci v rukou jednoho vůdce je výraznou odchylkou od “kolektivního” vedení strany, prosazovaného od nástupu Teng Siao-pchinga po konci Kulturní revoluce. Jak uvádí Lam, ke kolektivnímu vedení se přikláněli i Teng Siao-pchingovi nástupci Ťiang Ce-min a Chu Ťin-tchao. Podle jeho slov je z formulací obsažených v usnesení Politbyra patrné, že mezi stávajícími členy nepanuje shoda ohledně povýšení „Si Ťin-pchingova myšlení“ na stranické a státní dogma, a zatím se zde projevují snahy udržet alespoň zdání kolektivního rozhodování. Politbyro ve svém usnesení uvádí, že se „Strana bude držet podstaty souboru důležitých projevů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga [jedné ze součástí Siho “myšlení”], jakož i nových konceptů, myšlenek a strategií vlády vypracovaných ústředím Strany (čung-jang tang 中央党).“
Lam se však domnívá, že změny jsou možné prakticky do poslední chvíle před začátkem sjezdu, a upozorňuje, že výraz „Si Ťin-pchingovo myšlení“ se objevuje stále častěji v oficiálních i neoficiálních prohlášeních předních stranických funkcionářů z řad prezidentových chráněnců, jako je např. člen Politbyra a ředitel kanceláře Ústředního výboru Strany Li Čan-šu nebo nově jmenovaný pekingský tajemník Strany Cchaj Čchi. Termín byl zmíněn i ve vlivném stranickém periodiku Bádání o budování Strany (Tang ťien jen-ťiou 党建研究). O Si Ťin-pchinových ambicích dále vypovídají i personální změny v rámci Čínské lidově osvobozenecké armády, které prezident provedl v srpnu po předchozích “protikorupčních” čistkách v armádním velení.
Jako Velký kormidelník
Lam zmiňuje, že dosud pouze Mao Ce-tungovy výroky byly zastřešeny termínem „myšlení“ (s‘-siang 思想), který se blíží ucelené politické filozofii („-ismus“) a je jen o stupínek níže než marxismus-leninismus. Zatímco tvůrci čínského ekonomického boomu Teng Siao-pchinovi je věnován termín „teorie“ (li-lun 理论), jeho dva následovníci už se mohou chlubit pouze „důležitými myšlenkami“ či „náhledy“ (viz tabulka). Navíc v případě Ťiang Ce-mina a Chu Ťin-tchaa je jejich přínos ke stranické ideologii ve stanovách zmíněn jako kolektivní počin bez uvedení jejich jmen. Důležitým faktem také je, že v případě všech uvedených vůdců byla jejich dogmata zanesena do stranických stanov až po skončení jejich mandátu, zatímco u Si Ťin-pchinga k tomu pravděpodobně dojde už na konci jeho prvního volebního období, kdy se počítá s jeho znovuzvolením.
„Si Ťin-pchinovým myšlením“ se myslí zejména ona zmíněná „podstata souboru důležitých projevů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga“, jež obsahuje „nové koncepty, nové myšlenky a nové strategie“, které se týkají prakticky všech významných oblastí vlády: od politiky přes hospodářství až k budování „ekologické civilizace.“ Agentura Nová Čína v rámci těchto projevů zdůrazňuje „jednu klíčovou myšlenku a dva základní body.“ Onou klíčovou myšlenkou je nacionalistický „čínský sen“ (Čung-kuo meng 中国梦) o „velikém obrození čínského národa“. „Dvěma základními body“ pak „prohlubování reforem a udržení masové linie.“ Podle Willyho Lama se jedná o opakování myšlenek, které se již objevily v minulosti, a Si Ťin-pching vlastně nic nového a převratného (typu Teng Siao-pchingových ekonomických reforem) nepřináší.
Po čtyřech – komplexně, ocelově a velkolepě
Dalšími složkami „Si Ťin-pchingova myšlení“ jsou tzv. „čtyři komplexnosti“ (s‘ ke čchüan-mian 四个全面), které mají být podle Lidového deníku „strategickým plánem pro šíření velikého obrození čínského národa“, tedy komplexní budování udržitelně prosperující společnosti, komplexní prohloubení reforem, komplexní řízení státu v souladu se zákony a komplexní řízení Strany prostřednictvím přísné disciplíny.
Tyto „čtyři komplexnosti“ jsou pak doplněny „čtyřmi sebedůvěrami“ (s‘ ke c‘-sin 四个自信) a „čtyřmi ocelovými vlastnostmi“ (s‘ tchie kan-pu 四铁干部) stranických kádrů. Spolu s tím Si Ťin-pching vyhlásil boj proti „čtyřem špatným způsobům“ (s‘ feng 四风), tedy formalismu, byrokratismu, hedonismu a dekadentnímu životnímu stylu.
Zatím posledním Si Ťin-pchingovým příspěvkem do série čtveřic jsou „čtyři velkoleposti“ (s‘ ke wej-ta 四个伟大) – velkolepý boj, velkolepé budovatelské projekty, velkolepé podniky a naplnění velkolepých snů. Straničtí ideologové zde přitom vyzdvihují zejména onen „velkolepý boj“, který má zahrnovat vše od boje proti korupci ve Straně až po boj proti (západnímu) kolonialismu a imperialismu. V neposlední řadě je to pak také boj proti separatismu, přičemž „separatismus“ se vztahuje nejen na autonomní oblasti Tibet a Sin-ťiang, ale také na Hongkong a Tchaj-wan, a podle Lama to může znamenat také agresivnější postoj ČLR vůči zemím, s nimiž má Čína nevyřešené některé otázky, ať už se jedná o USA, Japonsko nebo země ASEANu. Stručně řečeno slovy Willyho Lama:
Nelze očekávat, že pozdvihnutí ‚Si Ťin-pchingova myšlení‘ na oficiální státní dogma bude mít pozitivní dopad v podobě politických, ekonomických či společenských reforem. Kult osobnosti, jenž je budován kolem ‚klíčového vůdce‘, jakož i důraz na ideologickou čistotu mezi stranickými kádry jdou proti základním principům nastaveným za Teng Siao-pchinga.
Teng Siao-pching se po hrůzách Kulturní revoluce přiklonil ke kolektivnímu řízení, aby se do budoucna zabránilo podobným katastrofám. Byl to také on, kdo vyzval k ukončení ideologických půtek (jež byly příčinou rozpoutání Kulturní revoluce) a zaměření na budování zdravého a prosperujícího hospodářství. Si Ťin-pching se podle Lama naopak vrací k ideologickým kampaním a „brainwashingu“ Mao Ce-tungovy éry. V obavách před strašákem Gorbačovovy „perestrojky“, jež vedla k pádu celého východního bloku, varuje před „podvratnými omyly“ v politické i ekonomické oblasti. Zatímco Mao Ce-tungovo myšlení bylo podle Lama orientováno na budoucnost, to Si Ťin-pchingovo je posedlé snahou o udržení stranické moci a její „věčné vlády“ nad Čínou s novou tváří „rádoby supervelmoci dštící oheň.“
Přínos čínských vůdců do pokladnice komunistického myšlení
| Mao Ce-tunovo myšlení | 毛泽东思想 | Mao Ce-tung |
| Teng Siao-pchingova teorie | 邓小平理论 | Teng Siao-pching |
| Důležitá myšlenka „trojího zastoupení“ | “三个代表”重要思想 | Ťiang Ce-min/usnesení Strany |
| Vědecký náhled rozvoje | 科学发展观 | Chu Ťin-tchao/usnesení Strany |
| Si Ťin-pchingovo myšlení | 习近平思想 | Si Ťin-pching |
| Čínský sen | 中国梦 | |
| Podstata souboru důležitých projevů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga | 习近平总书记系列讲话精神 | |
| Nové koncepty, myšlenky a strategie vlády generálního tajemníka Si Ťin-pchinga | 习近平总书记治国理政新理念新思想新战略 | |
| Čtyři komplexnosti | 四个全面 | |
| Čtyři sebedůvěry | 四个自信 | |
| Čtyři velkoleposti | 四个伟大 |