Human Rights Watch 19. června zveřejnila čínsko-tibetský „slovníček represe“ neboli glosář několika klíčových, silně ideologicky zabarvených výrazů, které čínská vláda kodifikovala v rámci úředního „newspeaku“ užívaného správním aparátem v tibetských oblastech. „Tibetské oblasti“ (číns. Cang-čchü 藏区) zahrnují nejen území Tibetské autonomní oblasti (TAO), ale také několik tibetských autonomních prefektur a okresů administrativně spadajících pod správu západních čínských provincií Kan-su, Čching-chaj, S‘-čchuan a Jün-nan.
Čínština pro pokročilé
V úvodu k tomuto glosáři je zdůrazněna role propagandy (süan-čchuan 宣传), jež je důležitým nástrojem k udržení čínské vlády nad Tibetem. Otázky propagandy spadají v ČLR pod samostatný orgán – oddělení propagandy (celým názvem Ústřední oddělení propagandy Komunistické strany Číny; číns. Čung-kung čung-jang süan-čchuan pu 中共中央宣传部) – jež přímo podléhá Ústřednímu výboru Komunistické strany. Podle HRW je nejmarkantnějším nástrojem tohoto oddělení
politická indoktrinace prostřednictvím opakování klíčových termínů a frází ve všech oficiálních prohlášeních a publikacích.
V rámci každé kampaně nebo při implementaci nové politiky je vytvořen soubor určitých frází (číns. tchi-fa 提法), které musí zástupci státní správy a médií nastudovat a v praxi používat. Často se jedná o fráze pro širší veřejnost těžko srozumitelné; ani samotní straničtí funkcionáři a úředníci se neobejdou bez hodin studia interních dokumentů, stranických školení a schůzí.
Podle HRW právě tyto fráze „ukazují hluboce represivní povahu čínské vlády nad Tibetem“. Vyjadřují čínskou touhu po naprosté kontrole nad společností i myšlením lidí, a to v rozsahu, který by si podle slov ředitelky čínské sekce Human Rights Watch Sophie Richardson nedokázal představit ani Orwel. I když mnohé z těchto frází jsou užívané v rámci propagandy po celé ČLR, v Tibetu, který je v čínské terminologii označován jako „dlouhodobý, komplexní a palčivý [problém]“ (číns. čchang-čchi te, fu-ca te, ťien-žuej te 长期的，复杂的，尖锐的), jsou často uzpůsobeny místním podmínkám a jsou běžnou součástí každodenního života, od politických projevů přes oficiální média až po běžnou výuku na školách.
Za hlavní příčinu tohoto „dlouhodobého, komplexního a palčivého problému“ je pak v oficiální propagandě označována tzv. „dalajlamova klika“ a „nepřátelské vnější síly“, kteří podle čínské vlády usilují o nezávislost Tibetu a „rozdělení vlasti“ („separatismus“).
Slovníček vypracovaný HRW přináší příklady několika „nejfrekventovanějších a nejznepokojivějších“ frází, uvádí jejich čínskou a tibetskou podobu, vlastní definici vypracovanou na základě příkladů užití v médiích a zmiňuje také první doložitelný výskyt daného výrazu. Mnohé výrazy jsou užívány i v jiných oblastech ČLR, kde je však na rozdíl od Tibetu snaha o jakousi rovnováhu mezi „bezpečností“ ve smyslu kontroly obyvatelstva a „bezpečností“ ve smyslu „sociálních služeb“ občanům, prevence kriminality apod.
V Tibetu jde primárně a otevřeně o kontrolu obyvatel a boj proti „separatismu“ (čínský výraz fen-lie ču-i 分裂主义se do angličtiny většinou překládá jako „splittism“). Slovníček se tedy zaměřuje mimo jiné právě na tyto posuny ve významech v případě tibetských oblastí, které se často odrážejí na samotném překladu daného výrazu do tibetštiny. Klíčovými termíny zde jsou výrazy týkající se „udržení stability“ či „dlouhodobé stability“.
Vše, co jste chtěli vědět o stabilitě, ale báli jste se zeptat
Slovníček je rozdělen na dvě části; první z nich se zaměřuje na výrazy spojené s obecnou politikou národní bezpečnosti a druhá se věnuje konkrétním implementačním mechanismům užívaným čínskou vládou pro „udržení stability“ v oblasti Tibetu. Pro národní bezpečnost a politickou kontrolu se v ČLR zhruba od roku 2011 používá zastřešující termín „udržení stability“ (číns. wej wen 维稳, tib. tänlhing sungkjong བརྟན་ལྷིང་སྲུང་སྐྱོང་།). Tento výraz se vztahuje k mechanismům, které byly v ČLR zaváděny již od roku 2007 za účelem potlačení sociálních nepokojů a eliminace disentu. Zhruba od roku 2013 se používá novější zastřešující výraz, „sociální management“ (číns. še-chuej kuan-li 社会管理, tib. čicchog dodam སྤྱི་ཚོགས་དོ་དམ།), který klade částečně důraz na aspekt „poskytování služeb občanům“. Zahrnuje politické mechanismy, metody, instituce a postupy vytvořené za účelem prevence společenských nepokojů vylepšením „sociálních služeb“, jež vláda svým občanům poskytuje. Zároveň však stále jde i o účinnou formu potlačování občanských nepokojů, aktivismu a disentu. Takovými „službami“ mohou být např. boj proti chudobě, politika zaměstnanosti, rekvalifikační kurzy, smírné řešení lokálních sporů a „společenských rozporů“ a regulace „migrující populace“. V Tibetu se „sociální management“ zaměřuje např. na „posílení a vylepšení správy klášterů“, „civilní služby“ či „udržení společenské stability a postupy při nenadálých událostech“. Zpráva týkající se „sociálního managementu“ v TAO z roku 2015 mimo jiné také zmiňuje „rozvoj tajných služeb a posílení prevence“, „zpravodajské služby v oblasti komunikací“ a „politickou výchovu ve školách“.
Sítě na obloze, pasti na zemi – harmonie na světě!
Důležitým termínem v rámci „udržení stability“ je „řízení společnosti“ (číns. še-chuej č‘-li 社会治理, tib. čicchog čökjong སྤྱི་ཚོགས་བཅོས་སྐྱོངས།), kterou HRW na základě tibetského výrazu překládá jako „náprava společnosti“. V Tibetu tento výraz označuje zejména mechanismy sledování a dohledu nad obyvatelstvem a jeho všestrannou kontrolu. To je dále spojeno s „preventivní kontrolou společenské stability“ (číns. še-chuej č‘-an fang-kchung 社会治安防控, tib. ngön‘gog cchö‘dzin སྔོན་འགོག་ཚོད་འཛིན།), což spočívá ve vytvoření rozsáhlé sítě kontrolních stanovišť (včetně např. civilních občanských hlídek) sloužící k odhalování potenciálních hrozeb až na úroveň vesnic či jednotlivých rodin.
Při zavádění vládní politiky je kladen důraz na to, aby nezůstala „žádná skulina, žádný stín, žádná mezera“ a aby byly „eliminovány [i] neviditelné hrozby“, k čemuž mají sloužit nastražené „sítě na obloze a pasti na zemi“.
Kontrola se zaměřuje primárně na „klíčové osoby“ (číns. čung-tien žen-jüan 重点人员, tib. conä mina གཙོ་གནད་མི་སྣ།, dosl. „klíčové osoby ke kontrole“), mezi něž patří např. ti, kdo byli již v minulosti zadržení, lidé navracející se ze zahraničí, mniši a mnišky, kteří nejsou registrováni v žádném domovském klášteře, lidé, kteří byli v minulosti vyloučeni z klášterů a lidé, kteří se podíleli na protestech v roce 2008. V rámci čínské politiky v Tibetu by se tak v budoucnu měla „každá vesnice [stát] pevností a každý jednotlivec strážcem“.