I po rozhodnutí mezinárodního soudu v Haagu pokračuje Čína ve vojenských aktivitách ve sporné oblasti Jihočínského moře. Ve dnech 12. – 19.9. 2016 se uskutečnilo plánované rusko-čínské námořní cvičení Joint-sea 2016. Výchozím bodem cvičení bylo přístavní město Čan-ťiang v jihozápadní části provincie Kuang-tung. Podle zpráv čínského ministerstva obrany operovaly obě strany poprvé ve smíšených týmech. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že se cvičení celkem z obou stan zúčastnilo 18 lodí, 21 letadel, 250 příslušníků mořské pěchoty a 15 kusů různé bojové techniky, přičemž ruská účast čítala celkem 5 plavidel ze sestavy tichomořské flotily. Cvičení bylo primárně zaměřeno na námořní aktivity jako protiponorkový boj nebo i výsadek a následné obsazení ostrova. Rusko sice veřejně deklarovalo neutralitu v jihočínském sporu, nicméně účast jeho ozbrojených sil může být chápána jako výraz podpory čínské straně. Tato podpora má vzhledem k dalším ruským zájmům v oblasti jihovýchodní Asie (viz níže) omezený rozsah. Ruská zdrženlivost ve vyslovení podpory v celém sporu je v tomto kontextu pochopitelná.
Vedle společného cvičení s ruským námořnictvem pokračuje Čína i v samostatných akcích. Dne 12.9. provedlo čínské letectvo cvičení v oblasti průlivu Pa-š´ (část Luzonského průlivu). Mluvčí čínského letectva uvedl, že výběr tohoto prostoru vychází ze zvýšeného zájmu letectva o operace na volném moři. Průliv Pa-š´je podle analytiků strategická oblast pro celý areál Jihočínského moře; je tedy jasné, že průliv bude stále více přitahovat pozornost čínských vojenských velitelů. Podle charakteru čínských aktivit lze soudit, že se Čína snaží navýšit svoji připravenost pro operace v této oblasti. Zároveň je nutno počítat s faktorem demonstrace síly a odstrašení, který v čínském strategickém uvažování sehrává svou roli.
Čínské vojenské aktivity mají odezvu z americké strany. Ve dnech 3.-4.10. 2016 uskutečnilo námořnictvo Spojených států cvičení v inkriminované oblasti. Průběh cvičení byl podobný právě rusko-čínskému cvičení Joint-sea, nicméně účast byla výrazně vyšší, zjevně jako signál adresovaný čínským ambicím.
Dalším podobným signálem je aktivizace Japonska. Japonské námořnictvo se společně se svými americkými protějšky zapojí do hlídkování ve sporných vodách. Vzdálená oblast Jihočínského moře je pro Japonsko strategickým územím. Japonsko je závislé na importu fosilních paliv a jihočínské vody se svobodnou plavbou pro něj hrají klíčovou roli. Kromě spolupráce se Spojenými státy zmínila japonská ministryně obrany Tomomi Inada spolupráci také s dalšími státy z regionu. Na tiskové konferenci čínského ministerstva obrany 29.9.2016 formuloval mluvčí Jang Jü-ťün oficiální postoj k japonským aktivitám:
„Japonsko se jako stát, který leží mimo region Jihočínského moře, vždy snažilo komplikovat situaci v tomto regionu a získat nějaký prospěch z těchto neklidných vod. Rádi bychom japonské straně řekli, že pokud se chtějí účastnit [námořního] hlídkování a cvičení v čínských vodách, musí počítat s tím, že si hrají s ohněm, a čínská armáda tomu nehodlá jen tak přihlížet.“
Čínská rétorika je podle očekávání ostrá, zůstává však otázkou, do jaké míry je Čína ochotna riskovat konfrontaci v regionu. I přes napjaté vztahy v oblasti podniká čínská strana příležitostně vstřícná gesta, jako jsou vzájemné vojenské návštěvy. Poslední podobnou aktivitou byla návštěva operačního uskupení čínského námořnictva v Malajsii.
Zajímavým faktorem jsou ruské zájmy v areálu jihovýchodní Asie. Navzdory strategickému partnerství s Čínou spolupracuje Rusko také s Vietnamem, a to i ve vojenské oblasti. Vietnamská armáda nově disponuje ruskými nákladními automobily značky Kamaz, ale také pobřežními raketovými komplety Bastion-P, které výrazně zvyšují obranyschopnost Vietnamu v námořní oblasti. Dále také Vietnam uvažuje o nákupu ruských protileteckých kompletů S-400. Pokud by v této snaze uspěl, stal by se Vietnam v pořadí třetí zemí, hned po Rusku a Číně, která tuto moderní techniku využívá. V poslední době se objevila zpráva, že Rusko opět uvažuje o reaktivaci bývalých základen na Kubě a ve Vietnamu. Již předtím kolovaly zprávy, že o návrat ruské vojenské základny stojí i Vietnam sám. Rusko také nově navazuje vojenskou spolupráci s čínským spojencem Pákistánem, což může indikovat jistý posun v ruských bezpečnostních zájmech, tradičně orientovaných na Indii.
Kromě již zmíněného námořního cvičení se rusko-čínská vojenská spolupráce rozvijí i na poli kooperace v rámci Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO). Čína a Rusko se opět účastnily cvičení členských států SCO Peace Mission 2016, které se letos odehrálo v Kyrgyzstánu. Spolupráce s Ruskem se v Číně odráží i po technické stránce. Čínská armáda demonstrovala nový protiletecký systém, který je derivátem ruském Tor-M1. Dále obě strany deklarovaly, že v příštím roce se uskuteční společné cvičení zaměřené na protiraketovou obranu. Jedná se o protiopatření vůči plánu Spojených států na umístění nových protiraketových systémů (Terminal High Altitude Area Defense, THAAD) v jižní Koreji v reakci na balistické a jaderné pokusy KLDR. Obě strany také počítají se spoluprací v tomto směru na globální úrovni.