Šuang-kuej: stranická inkvizice bez opory v zákoně

V ostře sledovaném případu Jie Ťien-minga se objevují nejrůznější dohady, zda je či není zatčen, případně proč se zprávy o jeho zatčení odvolávají na anonymní zdroje. K tomu je třeba podotknout, že zatčení a vyšetřování v podobných kauzách neprovádí běžné “orgány činné v trestním řízení”, ale extra-legální vnitrostranický kontrolní aparát, který nemá žádnou oporu v čínských zákonech a jeho činnost je tedy ze své podstaty tajná.

Konkrétně se jedná o Ústřední disciplinární komisi KS Číny (CDDI), jejíž aktivity prudce posílily po nástupu Si Ťin-pchinga do čela Strany i státu v letech 2012 – 2013. Komise si vybudovala rozsáhlý aparát a celý systém detenčních zařízení po celé Číně. Agenti disciplinární komise nemají zákonné právo zatýkat, ale ve skutečnosti zadržují podezřelé často i celé měsíce v rámci systému zvaného šuang-kuej 双规.

Zadržení jsou automaticky pokládáni za vinné, a protože je celý systém mimo zákon, nepožívají ani těch minimálních práv, která jinak zaručuje čínský právní systém regulérním vězňům. Celý systém operuje v utajení, a proto také není možné potvrdit, zda je někdo vyšetřován v systému šuang-kuej či nikoliv. V případě Jie Ťien-minga, stejně jako v tisících podobných případů, se tak můžeme spoléhat pouze na neoficiální, zpravidla anonymní zprávy “z dobře informovaných zdrojů”.

Gumové rohy místnosti

Systém šuang-kuej popsala koncem roku 2016 zevrubně zpráva Human Rights Watch:

Systém šuang-kuej, který funguje mimo dosah čínského trestního práva, dává CDDI moc předvolat si kteréhokoliv z 88 milionů členů komunistické strany Číny, aby se zodpovídal z údajně nelegálně nabytého majetku “na určeném místě v určený čas” (šuang-kuej). Předvolaní jsou zbaveni svobody na dny, týdny či měsíce, opakovaně vyslýcháni a často mučeni. Zadržování obvykle končí, když se úředník přizná ke korupci či jinému porušení disciplíny. Někteří jsou poté předáni regulérním justičním orgánům k potrestání.

Asi nejživější vhled do celého procesu šuang-kuej poskytl v červnu 2013 článek v South Reviews, časopisu z provincie Kuang-čou (článek byl z původní stránky vymazán, ale na dalších čínských portálech stále visí). Místem vyšetřování v systému šuang-kuej může být dle článku na Foreign Policy hotel, penzion, vojenská základna, “a dokonce obyčejný domov”, ale hotely jsou dle zprávy asi nejčastější. Lin Če, profesor Čínské ústřední vojenské školy, který zaučuje kádry, řekl reportérům, že ostré povrchy v takových hotelových pokojích jsou obvykle pokryty gumou, aby “se předešlo nehodám”.

Vyloučení rušivé přítomnosti lidského faktoru

Stranická pravidla uniklá v roce 2001 poměrně děsivě naléhají na to, aby místem vyšetřování byly jednopodlažní jednotky “pro preventivní bezpečnost”. Méně jasné je, kdo vlastně vyšetřování provádí. Protože šuang-kuej je nezávislý na čínském soudnictví, kontrolní orgány požívají velkou volnost ve výběru provozovatelů, kterých je dle zprávy obvykle mezi šesti a devíti a pracují na tři osmihodinové směny. Zpráva South Reviews říká, že jsou vybíráni z různých organizací či úřadů na omezenou dobu. Obvykle se navzájem neznají, což “vylučuje rušivou přítomnost lidského faktoru”.

Míra jejich odborné průpravy se liší. V Che-pej byl v dubnu 2005 stranický tajemník v jedné investiční společnosti ubit k smrti právě pod systémem šuang-kuej. Z přítomných “vyšetřovatelů” byl jeden prostředníkem bez jakékoliv předchozí zkušenosti s právními záležitostmi, druhý byl řidič na částečný úvazek.

Vyšetřování šuang-kuej je tak vzdálené čínským zákonům, že někteří funkcionáři ani sami netuší, jak by takové vyšetřování mělo vypadat. To otevírá možnosti podnikavým kriminálníkům. V dubnu 2009 měli tři “nezaměstnaní tuláci” v centru Čchung-čchingu podvodně sehrát roli agentů disciplinární komise. Nejmenovaného šéfa městského úřadu odtáhli do hotelové místnosti, kde ho obrali o kreditní kartu i s heslem, protože si myslel, že je to součást celého procesu.

Publikace tohoto článku: HlidaciPes.org, 3.3.2018