Čína a svět tento týden: „Magické zbraně“ KS Číny
ČLR ve světě aktivuje své „magické zbraně“, o nichž hovořil už Mao Ce-tung – jednotnou frontu v Británii, stranickou disciplínu doma a armádu kolem Tchaj-wanu.
Tchaj-wan
Jádro problému: konec nukleární energie na Tchaj-wanu?
Po dekádě debat se na Tchaj-wanu pravděpodobně blíží definitivní konec jaderné energie. Pomalý rozvoj obnovitelných zdrojů, zastaralá infrastruktura i otázky spojené s možnou čínskou blokádou však vedou k obavám, zda tato změna nepřichází příliš brzy.
Čína a svět tento týden: Zahraniční výbor proti čínskému překrucování mezinárodního práva
Poslanci se shodli, že rezoluce č. 2758 nezakládá svrchovanost ČLR nad Tchaj-wanem, a podpořili jeho smysluplnou účast v mezinárodních organizacích.
Čína a svět tento týden: Volkswagen a rajčata pod palbou
Stupňující se mezinárodní kritika porušování lidských práv v čínské „autonomní oblasti“ nakonec dohnala i tuto dlouho odolávající automobilku.
Čína a svět tento týden: Dva úspěchy pro tchajwanskou demokracii
Za demokracii v této zemi se postavil jeho Ústavní soud i Evropský parlament.
Smutné výročí: Rezoluce, která izolovala Tchaj-wan na mezinárodním poli
Před 53 lety byla přijata rezoluce OSN č. 2758, jíž se Peking snaží využít k vytlačení Tchaj-wanu z mezinárodních společenství.
Čína a svět tento týden: Vyhoďme ho z kola ven
ČLR se daří izolovat Tchaj-wan na mezinárodním poli a zároveň rozvíjet vlastní spojenectví. To dokládá jak summit rostoucího uskupení BRICS, tak nedávná dohoda s Vatikánem.
Čína a svět tento týden: Návštěvy i čipy z Tchaj-wanu
Konference Forum 2000 v Praze hostila bývalou prezidentku Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen; tchajwanský ministr oznámil rozšiřování čipové výroby v Evropě.
Zakladatel Tchajwanské lidové strany a bývalý starosta Tchaj-peje vyšetřován kvůli podezření z korupce
Kche Wen-če čelí podezření z rozsáhlé korupce. Problémy v jeho straně by mohly změnit poměr sil v tchajwanském parlamentu.
Desáté výročí hnutí, jež proměnilo Tchaj-wan
Před deseti lety Tchaj-wan zachvátily masové protesty proti přijetí dohody o volném obchodu s Čínskou lidovou republikou, jež nakonec vyústily v okupaci parlamentu. Události, pro něž se vžilo pojmenování Slunečnicové hnutí, ukázaly sílu tchajwanské demokracie a tamější společnost z jejich odkazu těží dodnes.