Alex Joske, nezávislý badatel a bývalý analytik Australského institutu pro strategickou politiku, ve své nové studii pro projekt Sinopsis odhaluje historii tajných zahraničních operací čínského Ministerstva veřejné bezpečnosti (Ministry of Public Security, 公安部; dále jen MVB), nominálně orgánu, který má na starosti vnitřní bezpečnost a policejní práci. Jedná se o velmi aktuální téma, zejména vzhledem k současným diskuzím o extradičních dohodách, policejní spolupráci či Interpolu.
Čínská zpravodajská chobotnice
První část studie věnuje Joske některým známým čínským agentům, pracujícím pro výše zmíněné MVB a potažmo i pro Ministerstvo státní bezpečnosti (Ministry of State Security, 国安部; dále jen MSB). Tato instituce vznikla roku 1983 a převzala velkou část zpravodajských činností MVB (jeho aktivity však zahrnují i vnitrostátní záležitosti a připomínají tak činnost bývalé československé StB). Mezi odhalené spolupracovníky patří francouzský diplomat Bernard Bouriscot či dlouholetý lingvista a analytik CIA Larry Wu-tai Chin 金无怠. Oba byli odkryti Jü Čchiang-šengem 俞强声, agentem CIA, který mezi lety 1983-1985 pracoval v utajení na MSB. Oba výše zmínění však dlouhá léta podávali hlášení nikoliv na MSB, ale na oddělení MVB v Kuang-čou nazvaném Jihočínská kancelář (The South China Office, 华南办事处).
Ačkoli infiltrace do CIA je jedním z největších úspěchů Jihočínské kanceláře MVB, její úkol primárně spočíval ve shromažďování informací z Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu. Joske to dokládá případy dvou zběhlých pracovníků kuomintangské zpravodajské služby, kteří svým čínským styčným důstojníkům poskytli četné informace, prozradili identity nemála kuomintangských agentů a v neposlední řadě vydali i šifrovací klíče.
Velké množství zaměstnanců Jihočínské kanceláře také pracovalo v tzv. 1. byru MVB, jeho patrně nejdůležitější a nejtajnější složce, jež funguje jako kontrarozvědka, zajišťuje „politickou bezpečnost“ a specializuje se na potlačování protistranických aktivit.
Za účelem krytí svých tajných operací využívala Jihočínská kancelář jména různých úřadů, a tak ji například provinční vláda provincie Kuang-tung v letech 1959-1966 a 1975-1983 vedla pod jménem Politicko-právní výzkumná kancelář provincie Kuang-tung (Guangdong Provincial Committee Political-Legal Research Office, 广东省政法研究室), zatímco kuangtungské veřejnosti se od roku 1978 prezentovala coby 1. kancelář kuangtungského provinčního výboru (Guangdong Provincial Committee 1st Office, 广东省委第一办公室).
Bezpečnost veřejná a státní
I po vzniku MSB pokračuje MVB v práci na tajných zahraničních operacích. Příkladem může být nedávno založený Výbor pro ochranu státní bezpečnosti v Hongkongu, v němž jsou zástupci MSB i MVB, nebo vysílání úředníků MVB do zahraničí v rámci akce „hon na lišky“ s cílem zastrašovat a vydírat podezřelé z korupce a jiné „nepřátele státu“.
Je pravděpodobné, že dnešní obdobou Jihočínské kanceláře jsou Jižní výzkumný ústav (Southern Research Institute, 南方研究所) a Kuangtungská kancelář pro zahraniční spolupráci při MVB (Guangdong Office of the MPS External Liaison Office, 对外联络办公室驻广东办事处).
Jižní výzkumný ústav se sice prezentuje jako think-tank, avšak vzhledem k tomu, že má „zpravodajské oddělení“ (情报处) a jeho pobočky se nacházejí ve městech Šen-čen a Ču-chaj, tj. v blízkosti Hongkongu a Macaa, lze i tady usuzovat na tajné zahraniční operace. Podobně jako Jihočínská kancelář je i Jižní výzkumný ústav napojen na 1. byro MVB.
Stejně jako Jihočínská kancelář používá i Kuangtungská kancelář krycí společnosti, které oficiálně vlastní MVB, pro maskování svých operací. Podnikatelské záznamy rovněž ukazují, že je úzce napojena na firmy vlastněné rodinou bývalého maršála Jie Ťien-jinga 叶剑英 (jednoho ze zakladatelů Čínské lidové osvobozenecké armády), což by nasvědčovalo jejímu propojení s vojenskými zpravodajskými službami.
Ministerstvo veřejné nebezpečnosti
Nedávno rovněž vyplulo na povrch zapojení Ministerstva veřejné bezpečnosti do korupčního skandálu v Malajsii (známého jako 1MBD). Roku 2018 ČLR podpořila tehdejšího malajsijského premiéra Najiba Razaka ve volební kampani. Po Razakově porážce ve volbách se však objevila svědectví a dokumenty z jeho předchozího funkčního období (2009-2018), které odhalují pozadí jeho náhlého příklonu k ČLR a entuziasmu pro zapojení do iniciativy Pás a stezka. Podle zjištění deníku Wall Street Journal tehdejší ředitel 1. úřadu MVB Sun Li-ťün 孙力军 informoval malajsijské politické špičky o tom, že v Hongkongu dojde ke spuštění „plně provozuschopného sledování“ žurnalistů, kteří se skandálem zabývali. Přislíbil rovněž, že přesvědčí další státy (například i USA), aby od vyšetřování skandálu upustily.
Z výše zmíněných skutečností vyplývá, že Ministerstvo veřejné bezpečnosti i nadále provádí tajné zahraniční operace a slouží jako zpravodajská služba, což znamená, že se nejedná o policejní orgán v běžném slova smyslu. Především od nástupu Si Ťin-pchinga v roce 2012 se tento úřad ještě více zpolitizoval, stal se součástí mocenských bojů uvnitř KS a podílel se na porušování lidských práv na domácí půdě i v zahraničí. Ve světle výše popsaných skutečností Joske nakonec doporučuje policejním orgánům z různých koutů světa, aby před uzavíráním jakýchkoli dohod s tímto úřadem a s ohledem na jeho modus operandi pečlivě zvážily možné důsledky případné spolupráce.