Tlak na soukromý sektor v Číně řeší i Evropská hospodářská komora

Stanovisko Evropské komory varuje před posilováním práce na jednotné frontě v čínském soukromém sektoru.

Evropská hospodářská komora v Číně (Evropská komora, European Union Chamber of Commerce in China) vydala v říjnu (12. října 2020 ) prohlášení k direktivě „Návrhy na posílení práce jednotné fronty v soukromém sektoru pro novou éru“ (o direktivě jsme psali zde). V něm se ohrazuje proti snaze Komunistické strany Číny vstupovat do rozhodovacích procesů soukromých firem.

Komora jako hlas evropského byznysu v Číně

Evropská komora byla založena roku 2000, čímž byla splněna jedna z podmínek vstupu ČLR do WTO, které se nakonec uskutečnilo o rok později. Organizace reprezentuje zájmy společností z Evropské unie působících v Číně, monitoruje obchodní prostředí a snaží se o jeho zlepšení. Často se také vyjadřuje k tamním podmínkám pro obchod, a to ať už ve svých ročně publikovaných souborných stanoviscích, nebo právě v pravidelně vydávaných článcích, shrnujících aktuální dění na čínském trhu a jeho důsledky. Komora je vnímána jako „oficiální hlas evropského podnikání v Číně“ jak Evropskou komisí, tak čínskými autoritami, a zároveň je uznána Ministerstvem občanských záležitostí Čínské lidové republiky jako zahraniční obchodní komora. Kritika politického vměšování do obchodní sféry tedy přichází od organizace, která dlouhodobě spolupracuje s čínskými úřady na mnoha úrovních.

V prohlášení Evropská komora vyjadřuje obavy ze stále zjevnějšího vlivu strany na podnikatelské prostředí:

V krátkodobém horizontu jsou členové Evropské komory znepokojeni obnoveným úsilím strany o nastolení či posílení její pozice v obchodním rozhodování. Podobně znepokojeni by byli, kdyby se o to pokusila kterákoliv politická strana. Jakékoliv podobné snahy by měly značný dopad na náladu v podnikatelském prostředí (business sentiment) a mohly by vést zahraniční společnosti k tomu, aby přehodnotily své budoucí, či dokonce současné investice v Číně.

Z dlouhodobého hlediska se členové obávají, že se z tohoto stane pravidelný postup, kdy strana každých několik let posune o kousek hranici svého průniku do soukromého sektoru. V průzkumu důvěry evropských podniků v Číně z roku 2020 odpovědělo 43 % respondentů, že se podnikatelské prostředí stalo oproti předchozím letem zpolitizovanější. „Návrhy“ rozhodně nepřesvědčí podnikatelskou komunitu, že se věci v této oblasti zlepšují.

Čínská ekonomika funguje od konce sedmdesátých let v tzv. systému dual-track („dvojí kolej”), kdy vláda kontroluje klíčové sektory a ponechává soukromým společnostem možnost pohybovat se v ostatních odvětvích. Již od doby zavedení této strategie však probíhá neustálý latentní či otevřenější boj o míru vlivu strany na soukromé společnosti. V osmdesátých letech tehdejší generální tajemník Čao C’-jang prosazoval oddělení strany od přímého vedení ekonomiky státu a chtěl, aby KS Číny poskytovala pouze ideové vedení a administrativní dohled. Tento přístup, jak komentuje historik Barry Naughton, však nemohl přežít krizi po masakru na náměstí Nebeského klidu a „myšlenka stáhnout stranu z přímého řízení ekonomiky zcela zemřela.“ Evropská komora tak upozorňuje na dlouhodobý trend, kdy se těžiště rozhodování ve firmách stále více přesouvá ke stranickým orgánům.

„Podezřelé“ čínské soukromé firmy

V textu se také mluví o dopadech, které toto rozhodnutí bude mít pro zahraniční komunitu. Firmy podle Evropské komory začnou v návaznosti na změny více zohledňovat politické hledisko a méně tržní ekonomiku. Zpráva dále vyjadřuje obavy ze změn v čínských soukromých firmách:

Evropská komora nemůže ignorovat možný dopad Návrhů na čínské soukromé společnosti. Klauzule 8 výslovně požaduje „vybudování páteřního týmu soukromých podnikatelů, na něž se bude možno spolehnout v klíčových okamžicích“. To pravděpodobně podpoří hlasy v Evropské unii a USA, které předpokládají, že veškeré čínské společnosti, tedy nejen ty vlastněné státem, jsou významně ovlivněny stranou. To pak následně zhorší situaci těch čínských soukromých firem, na které se již teď upírá pozornost. Mohlo by to také vyvolat otázky ohledně mnoha evropských společností, které byly legitimně koupeny čínskými soukromými společnostmi. Zároveň tyto okolnosti mohou vést k tomu, že budou evropské společnosti s čínskými partnery mnohem pečlivěji zkoumány.

Strana přitvrzuje…

Přímé a nepřímé formy kontroly KS Číny nad “socialistickým tržním hospodářstvím”, včetně nominálně soukromého kapitálu, jsme počátkem roku popsali v obsáhlé studii pro International Forum for Democratic Studies. Vedle přímého posilování stranických buněk přímo v podnicích (včetně jejich zapisování do korporátních listin) udržuje strana vztah s vlastníky soukromých firem především pomocí systému jednotné fronty. Ten se snaží v obecné rovině kooptovat vlivné a elitní jednotlivce a organizace, které stojí mimo stranu. Jak dokládá například expert na problematiku jednotné fronty Gerry Groot, aktivita a důležitost tohoto systému za éry Si Ťin-pchinga roste a generální tajemník mu poskytuje „vzrůstající institucionální podporu“. Vyvíjí se tak stále silnější tlak na firmy a na lidi v jejich vedení. O příkladu usilování o vliv v nadnárodní společnosti, konkrétně ve firmě Deloitte, mluvil v rozhovoru pro Sinopsis Alex Joske. Zástupci jednotné fronty zde kontaktovali pracovníky z nejvyššího vedení této společnosti v Číně, sblížili se s nimi a odměnou dostali tito pracovníci pozice v nejrůznějších orgánech jednotné fronty. Obchodní prostředí v Číně se tak stává pro mnohé firmy čím dál méně snesitelné. Evropská komora se proti tomu rozhodla ostře vyhradit prostřednictvím svého prohlášení.

…a Evropská unie se začíná bránit

Evropská komora dále ve svých obsáhlejších souborných stanoviscích konkrétněji vykresluje měnící se atmosféru obchodních vztahů v Číně. Kromě zmíněného politického vstupování do byznysu vidí problém také v nediplomatickém přístupu Číny k ostatním státům. Konkrétně kritizuje „diplomacii vlčích válečníků Ministerstva zahraničních věcí“ (o této taktice jsme psali zde). Toto chování pak v důsledku ztěžuje obchod v Číně a s Čínou.

Evropská komora dále vystupuje proti nedostatečné reciprocitě v rámci obchodních vztahů s ČLR. Zatímco evropský trh je pro Čínu otevřený, Peking vpouští zahraniční firmy jen do některých segmentů své ekonomiky. Změnu by měla přinést smlouva mezi Evropskou unií a ČLR o investicích (CAI, Comprehensive Agreement on Investment), na níž se svou znalostí čínského prostředí podílí i Evropská komora. Dohoda měla být uzavřena do konce roku 2020, ale jak po zářijovém virtuálním jednání s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem upozornila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, především v otázkách přístupu na trh nebylo stálo dosaženo shody.

Komora ve svém ročním souborném stanovisku shrnuje, že v důsledku výše uvedených skutečností se:

politické hlasy volající po tvrdším postoji vůči Číně spojují po celém světě v jeden sbor.

Jak komentoval v červnu tohoto roku Joerg Wuttke, prezident této komory:

Ještě před šesti měsíci byl rok 2020 oslavován jako rok, kdy vztahy mezi EU a Čínou dosáhnou nové úrovně, ale obrovské rozdíly mezi našimi dvěma systémy jsou dnes naopak patrnější než kdy dříve.