Na počátku ledna vzniklo v provincii Che-pej největší ohnisko koronavirové nákazy v Číně od léta 2020. Dosud (k 25.1. 2021) bylo podle Státní zdravotní komise (国家卫生健康委员会) v provincii potvrzeno 849 pozitivních případů a 90 asymptomatických případů. Poprvé po šesti měsících se zde objevil případ komunitního šíření infekce. Nejvíce nakažených se nachází v hlavním městě provincie Š’-ťia-čuang a v jeho městské prefektuře.
Úřady okamžitě přistoupily k masovému testování, v nejohroženějších oblastech proběhla během dvou týdnů dvě kola testování milionové populace. Do odvolání pozastavily vlakovou, autobusovou i leteckou přepravu, zakázaly svatby i pohřby. Především však odložily každoroční zasedání provinčního parlamentu, tzv. Provinčního shromáždění lidových zástupců (河北省人民代表大会). 8. ledna nařídily přísný lockdown jedenáctimilionového hlavního města Š’-ťia-čuang a města Sing-tchaj, později pak i města Lang-fang, které leží téměř na okraji Pekingu. Uzavřeny jsou i některé obvody Pekingu, stejně jako několik okresů sousední provincie Chej-lung-ťiang, která vyhlásila nouzový stav. K podobným krokům přistoupila i další sousední provincie Liao-ning. Opatření se celkově týkají přibližně 22 miliónů obyvatel.
Rychlá reakce v severočínské provincii se dramaticky liší od přístupu wuchanských úředníků i centrální vlády, kteří před rokem včas nezveřejnili informace o nové nemoci a otáleli se zavedením restriktivních opatření. Město dokonce uzavřeli až poté, co jej opustilo pět miliónů lidí, jež se vydali do svých domovů slavit čínský nový rok a rozvezli tak nákazu po celé zemi. Čína se od té doby snaží napravit svou pošramocenou pověst a prezentuje se jako země, která pandemii zvládla a umožnila svým občanům vrátit se k relativně normálnímu životu.
V současnosti čínské orgány kvůli zastavení šíření nemoci neváhají přistoupit k tvrdým krokům. Během prvního týdne přestěhovaly celé vesnice do vládních karanténních zařízení, kterých je v současnosti 458. V oblasti Kao-čcheng bylo internováno 20 000 obyvatel z dvanácti vesnic. Právě zde se objevil první případ pozitivně testované osoby současného klastru, muže, který se několik dní před testy účastnil místní svatby. Na hranici oblastí Kao-čcheng a Čen-ting vzniká v rekordně krátkém čase „koncentrační bod”, karanténní středisko pro 4160 osob. Má sloužit pro osoby, jež přišly do kontaktu s pozitivně testovanými jedinci.
Místní úředníci tvrdí, že důvodem rozšíření nemoci byla příliš uvolněná opatření pro pohyb osob na venkově a časté návštěvy mezi přáteli či rodinami.
Čísla nemocných nejsou v porovnání s jinými zeměmi vysoká, přesto celá situace vzbudila obavy v samém centru čínské moci. Provincie Che-pej ze všech stran obklopuje hlavní město Peking, značné množství obyvatel této provincie dojíždí za prací do okolních velkých měst, jako jsou Peking nebo Tchien-ťin. Rozšíření nemoci do ohromných aglomerací na prahu oslav čínského nového roku by obraz ústřední vlády nevylepšilo ani v zahraničí, ani doma.
Vakcína
Šíření nákazy v Che-peji přichází uprostřed očkování a pochybností okolo čínské vakcíny. Čína vyhlásila, že do oslav čínského nového roku, připadajících letos na 12. února, naočkuje 50 miliónů lidí. Státní zdravotní komise 20. ledna oznámila, že dosud bylo naočkováno 15 miliónů osob.
Výsledky posledních klinických testů čínské vakcíny Sinovac však ukazují, že vakcína není tak spolehlivá, jak se původně předpokládalo. Zprávy brazilského partnera čínského výrobce ukazují, že její účinnost je pouze něco přes 50 %. Kontroverze okolo čínské vakcíny však nesouvisí přímo s jejími účinky, jako spíše s množstvím odlišných až protichůdných informací, které o vakcíně slyšíme z různých zemí. Zpráva z Indonésie tvrdí, že podle místních testů je účinnost vakcíny 65 %, Turecko dokonce oznámilo, že je to 91,25 %. V obou zmiňovaných zemích se však testů účastnil příliš malý vzorek osob, aby jejich výsledky měly skutečnou vypovídací hodnotu. Čína přesto tyto závěry v médiích prezentuje bez dalšího vysvětlení. I v Brazílii, kde bylo testovaných 13 000, což je nejvyšší počet, byly publikovány různé závěry. Místní partner Butantan Institute minulý týden uvedl, že vakcína v 78 % případů ochrání proti mírným případům onemocnění covid-19 a ve 100 % případů proti vážným a středně vážným infekcím. Později však své tvrzení upravil, celkový poměr účinnosti je podle něj 58,38 %, pokud se zahrnou i mírné případy nákazy, které nevyžadují lékařskou péči.
Je to právě netransparentnost čínské firmy, která vyvolává nedůvěru. Na rozdíl od vakcín Pfizer a Moderna, u nichž jsou všechny informace o testech přístupné online a jejichž poradní panely odpovídají na položené dotazy, Sinovac žádné informace veřejně nesdílí.
I přes uvedené nejasnosti už některé země, například Turecko a Indonésie, čínskou vakcínu pro použití schválili. Jinde, například v Hongkongu, však vůči ní panuje nedůvěra.
Usilovná práce propagandy
Když se po zveřejnění brazilských klinických testů ukázalo, že čínská vakcína výrazně zaostává za západními produkty (Pfizer i Moderna mají účinnost 95 %), pustila se čínská strana nevybíravými prostředky do propagandistické práce – začala útočit na oponenty či zveřejňovat konspirační teorie a to ústy předních odborníků či mluvčích státních úřadů.
Oficiální média a úřady se zaměřily v první řadě na kritiku ostatních vakcín. Nacionalistické noviny Global Times, které působí pod záštitou stranického média Lidový deník (Žen-min ž’-pao), osočily západní média, že zatajují úmrtí spojená s vakcínou Pfizer. Jinde čínští experti doporučili ostatním zemím, jako jsou Norsko a Austrálie, aby přestali západní vakcíny používat. George Gao, který stojí v čele Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, prohlásil, že není jisté, zda jsou vakcíny Pfizer a Moderna bezpečné, protože očkování tohoto typu bylo aplikováno pouze pacientům s rakovinou, ne zdravým lidem. Čung Nan-šan, čínský lékař, který se proslavil během epidemie SARS, když odmítal oficiální zlehčování situace, v listopadu prohlásil, že klinické testy západních vakcín jsou nedostatečné.
ČLR se dále pustila do zpochybňování způsobu testování. Výsledky testů účinnosti vakcíny závisí tak podle ní na výběru dobrovolníků, počtu infikovaných a na tom, jakým způsobem se definují symptomy. V Brazílii se testování účastnili především zdravotní pracovníci, kteří citlivěji rozpoznají symptomy a zdůrazní je více, než dobrovolníci z běžné populace, zároveň jsou častěji vystaveni působení viru. Jiné vakcíny, jako jsou Pfizer, Moderna a AstraZeneca, byly podle čínských úřadů testovány na běžné populaci a v jednodušších podmínkách. Šao I-ming, jeden z vývojářů vakcíny, k tomu uvedl, že „Riziko infekce v prostředí, kde byl testován Sinovac, bylo třikrát vyšší než u vakcíny společnosti Pfizer, a dokonce šestkrát vyšší než u vakcíny společnosti Moderna”.
V neposlední řadě pak byla oprášena konspirační teorie, že virus pochází z amerických vojenských laboratoří:
Pokud Spojené státy mají skutečně v úctě fakta, měly by otevřít biologické laboratoře ve Fort Detricku a být otevřenější v záležitostech svých více než 200 biologických laboratoří v zámoří a pozvat odborníky z WHO, aby mohli provést šetření ohledně původu viru ve Spojených státech a reagovat tak na obavy mezinárodní komunity.
Nejisté výsledky testů tedy nemají narušit narativ čínské vlády, že má pandemii plně pod kontrolou. Jak uvedl zmíněný Šao:
Je to v zásadě v souladu s našimi očekáváními, takže to nezpomalí proces národní imunizace v Číně.