Ujguři pevně pod dohledem

Pod záminkou boje proti extremismu dochází v Sin-ťiangu k nevybíravé šikaně ujgurského obyvatelstva.

V návaznosti na schválení kontroverzního „proti-extremistického“ zákona v čínském Sin-ťiangu média denně přinášejí zprávy o jeho implementaci. Potvrzují se očekávání a obavy kritiků; zákon je využíván jako nástroj k šikaně muslimského (zejména ujgurského) obyvatelstva a umožňuje mj. vytvořit systém civilních donašečů, kteří mají udávat sebemenší porušování zákonů a vládních nařízení nebo jakékoli podezřelé chování. Nová vládní opatření jsou zaváděna pod záminkou boje proti islámskému separatismu, extremismu a terorismu v oblasti, která má pro Čínu strategický význam jako součást projektu „Jedno pásmo, jedna cesta“, klíčového plánu čínské vlády pro rozvoj zahraničních vztahů a obchodu. China Digital Times shrnují:

Sin-ťiang je frontovou linií “lidové války proti teroru”, vyhlášené roku 2014 v odpovědi na rostoucí násilí nejen v této autonomním oblasti, ale po celé Číně. Krimě nových pravidel proti extremismu kampaň nově zahrnuje také masivní militarizaci a přitvrzování rétoriky proti terorismu – včetně požadavku prezidenta Si Ťin-pchinga vytvořit kolem Sin-ťiangu “Dlouhou zeď ze železa” a zvýšeného dohledu a systematického sledování lidí prostřednictvím GPS.

Kouření zvedá kádrový profil

Jedna z prvních zpráv, která vzbudila v tomto kontextu značnou pozornost odborné veřejnosti, se týkala sesazení ujgurského úředníka Dželily Matnijazova. Muž ujgurského původu, který zastával post předsedy stranické organizace v jisté vesnici v prefektuře Chotan, jedné z oblastí se silným zastoupením ujgurského obyvatelstva, byl údajně zbaven funkce poté, co se zdráhal zapálit si cigaretu v přítomnosti místních náboženských vůdců a vesnických stařešinů. O aféře informoval i čínský tisk a státní Global Times, které apelovaly na nutnost dát najevo osobní „odhodlání k prosazování sekularizace“ v ujgurské společnosti. Vůbec přitom nevadí, že ve zbytku Číny se vláda už několik let snaží obyvatele od kouření odrazovat a průběžně narůstá počet míst, kde je kouření zcela zakázáno – poslední zprávy hovořily o úplném zákazu kouření na veřejných místech ke konci roku 2016.

Další zprávy se věnují zejména tématu státem podporovaného, ba přímo organizovaného a odměňovaného udavačství. Např. agentura Reuters přinesla informace o výzvě zasloužilého komunistického předáka ujgurské národnosti Jasinu Sidikovi, který nabádá své ujgurské stranické kolegy k odhalování a odstraňování „dvojitých agentů“ ve vlastních řadách v rámci boje proti separatismu. Glogal Times zase informovaly o vysokých odměnách, které byly v Chotanu rozděleny mezi „šestnáct úředníků a dva rezidenty za vynikající výkon při udržování společenské stability“. Čtrnáct úředníků bylo naopak potrestáno za ve zprávě blíže nespecifikovaná selhání. Stranický tajemník v Chotanu Lu Po-žan své kolegy údajně vyzval k odhodlanému boji se „třemi silami, jež poškozují naši vlast a mír a ohrožují společenskou stabilitu a bezpečnost“. Oněmi „třemi silami“ se myslí separatismus, extremismus a terorismus, nebezpečí zmíněná ve vládní kampani, vyhlášené v Xinjiangu už v roce 2012.

Rádio Svobodná Asie referovalo o případu z Kyrgizské autonomní prefektury Kizilsu na západě Sin-ťiangu, kde byli kyrgizští pastevci údajně vyzváni, aby hlásili jakékoli „podezřelé chování“ spoluobčanů ujgurské národnosti. Propagační text na webových stránkách místní vlády apeloval na udržení „vlastenecké kultury“ mezi Kyrgizy, kteří „odedávna bránili západní hranice vlasti“. Tato kampaň je v souladu s opatřeními, která jsou v Sin-ťiangu zaváděna již několik let, a souvisí mimo jiné s formováním tzv. „vesnické policie“ (cchun-ťing 村警), o níž jsme psali v minulém shrnutí situace v Sin-ťangu. RFA také v posledních týdnech přineslo několik zpráv o diskriminaci ujgurského obyvatelstva ze strany vládních orgánů. Zde např. zpráva o sesazení úředníka ujgurského původu za to, že podstoupil tradiční muslimský svatební obřad, nebo zde zpráva o raziích v ujgurských domovech – za účelem zabavování „nelegálních předmětů“, které zahrnují i náboženské předměty a oděvy, jako např. burky apod.

Nenávist spojuje

I zásluhou oficiální propagandy a vládou podporovaných mediálních kampaní se Čínou šíří vlna nenávisti vůči muslimům, která je srovnatelná s postoji části obyvatelstva v Evropě, pouze s tím rozdílem, že v ČLR se jedná o postoj podněcovaný přímo samotnou vládou na centrální i místní úrovni. Server AP News přinesl zprávy o ostrých protestech a smršti nenávistných komentářů na čínských sociálních sítích v souvislosti s plánem na otevření nové mešity v městě Che-fej v jihočínské provincii An-chuej, kde je historicky významná komunita muslimského obyvatelstva, kteří jsou příslušníci vládou klasifikované „národnostní menšiny“ Chuejů. Chuejové hovořící západními dialekty čínštiny jsou potomky obchodníků putujících od pradávna po Hedvábné cestě ze střední Asie. Muslimské komunity jsou roztroušeny po celém území Číny, nejvíc Chuejů je ale na severozápadě – podél tradičních obchodních cest –v provinciích Kan-su, Čhing-chaj a zejména Chuejské autonomní oblasti Ning-sia. Dalším varovným příkladem politicky motivované nenávisti jsou vyjádření vysokého ujgurského úředníka z Kašgaru publikovaná v čínských státních médiích, kde vyzývá ujgurské kádry ”k odhalování lidí se dvěma tvářemi, k důkladnému potírání nezákonných živlů mezi masami, k jejich vymetení”.