Mezi 10. a 18. listopadem budou v Praze a dalších českých a moravských městech probíhat akce s ujgurskou tématikou. Ať už jde o zasedání Světového ujgurského kongresu, největší demokratické instituce ujgurské diaspory, nebo doprovodný program nazvaný Ujgurské dny. Ujgurské dny jsou volně přístupné široké veřejnosti a mají představit problematiku situace této turkické minority obývající značnou část severozápadu ČLR. Ta především v posledních letech čelí brutálním represím, jejichž symbolem se staly nechvalně proslulé převýchovné tábory pro miliony nečínských nebo “nedostatečně loajálních” obyvatel regionu zvaného Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang (část Ujgurů preferuje termín Východní Turkestán).
Událost, na kterou se do Prahy sjedou představitelé ujgurské diaspory, politici, akademici, lidskoprávní advokáti a aktivisté z Evropy, USA, Kanady nebo Turecka, bychom měli brát jako čest. Jak uvedl přední český sinolog a ujgurista z AV ČR Ondřej Klimeš v rozhovoru pro pořad Small Talk, mezi důvody, proč si Světový ujgurský kongres sídlící v Německu vybral pro své valné shromáždění právě ČR, jsou relativně silné povědomí české společnosti o situaci nečínských etnik v ČLR a také reputace ČR jako země, “která považuje demokracii a dodržování lidských práv za důležité”. Měli bychom tedy ujgurskou volbu Prahy považovat za čest, jelikož zde proběhne vrcholný demokratický akt jinak poměrně roztříštěné ujgurské diaspory roztroušené napříč kontinenty. Je to obzvláště osvěžující po období neúspěšné zemanovsko-kellnerovské ekonomické diplomacie, která skrze sociálně-demokratické ministry zahraničí tzv. “Havlovu” lidskoprávní diplomacii odvrhla jako nepraktickou zátěž.
Demokratické zastoupení Ujgurů nebo teroristická organizace
Světový ujgurský kongres (WUC, دۇنيا ئۇيغۇر قۇرۇلتىيى) byl založen v roce 2004 v Mnichově po sloučení dvou předchozích organizací zastupujících ujgurské zájmy ve světě. Německo nebylo vybráno náhodně, naši západní sousedé dlouhodobě poskytují azyl příslušníkům utlačovaných skupin. Hlavní cílem organizace, která udržuje styky s “většinou ujgurských organizací ve světě”, je podle jejího oficiálního webu “podporovat právo ujgurského lidu na využívání mírových, nenásilných a demokratických prostředků k rozhodování o politické budoucnosti Východního Turkestánu”. Vedení organizace je voleno valným shromážděním na tříleté volební období a v současné době se skládá z Ujgurů a Ujgurek žijících v Německu, Turecku, USA, Norsku, Kazachstánu, Švédsku, Nizozemsku, Velké Británii, Kanadě, Austrálii, Kyrgyzstánu a Japonsku. Zasedání v Praze se koná proto, že současnému vedení kongresu tento mandát brzy vyprší.
Čínským orgánům je demokratická ujgurská instituce trnem v oku a současný prezident kongresu Dolkun Isa (دولقۇن ئەيسا) byl jako terorista veden do roku 2018 na seznamu Interpolu. Pravidelně se tak dostával do problémů při cestování a v roce 2017 byl zadržen italskou policií před italským senátem a předveden na policejní stanici k identifikaci. Tento incident poukazuje na problematiku zvyšujícího se vlivu autoritářských států v mezinárodních institucích, které jsou skrze manipulaci následně používány k útokům na ty, jež mají chránit. Vloni Spojené státy také odebraly ze seznamu teroristických organizací Islámské hnutí Východního Turkestánu, jehož údajné členy přes deset let věznily a následně propustily z neblaze proslulé věznice na Guantanámu. U žádného se neprokázalo spáchání teroristického činu.
Genocida 21. století
Situace nečínských etnik nejen ve Východním Turkestánu se dlouhodobě zhoršuje. Na stránky světových médií se ale Ujguři dostali více až po roce 2016, kdy zde došlo k rapidnímu utužování represivního a asimilačního přístupu ČLR doprovázeného masivním zapojením digitálních technologií jako vystřižených z Orwellova románu 1984, který čínskému režimu posloužil spíše jako manuál než jako varování.
Převýchovné tábory, údajný nástroj pro deradikalizaci převážně muslimské populace, se brzy ukázaly být koncentračními tábory pro likvidaci nečínské identity místního obyvatelstva (Ujguři jako turkické etnikum mají nejblíže k Uzbekům nebo Kazachům, samotný region byl připojen jako vzdálená kolonie – odtud název Sin-ťiang čili Nové pohraničí – až v 17. století a pevně kontrolován z Pekingu až po vyhlášení ČLR). Následně začaly čínské úřady využívat ujgurských vězňů, které drží v detenčních zařízeních na základě absurdně vysokých trestů (viz stránky organizace Xinjiang Victims Database, s jejímž zakladatelem jsme v roce 2019 udělali rozhovor), k nuceným pracem. To vedlo k protestům proti korporacím, které ve svých dodavatelských řetězcích ujgurské nucené práce využívají. Finálním produktem politiky ústředního vedení KS Číny, které Sin-ťiang ovládá, ačkoliv je formálně guvernérem regionu etnický Ujgur (nutno poznamenat, že je guvernérem, nikoliv stranickým tajemníkem oblasti), je pak turisticko-etnografický kýč v podobě tančících Ujgurů a Ujgurek v tradičních krojích, kterým čínské orgány externí propagandy bombardují celý svět.
Ujguři se tak stali obětí sociálního inženýrství leninského státu, který ze své podstaty nemůže tolerovat odchylky od normy. I proto se ujgurské represi začalo dostávat prostoru až po roce 2018, kdy se zhoršily vztahy mezi Západem a ČLR. Do té doby se velká část světa snažila problém ignorovat, i s ohledem na umné čínské přeznačení Ujgurů na islámské teroristy, což se ve světovém klimatu boje proti terorismu nikdo neodvážil příliš zpochybňovat. Nyní jsme však v éře, kdy hlasy obyvatel Východního Turkestánu zaznívají na předních světových fórech, a dalším z významných momentů má být právě konference a zasedání kongresu v Praze.
O těchto a dalších tématech si můžete přečíst na stránkách projektu Sinopsis, který se i ve spolupráci s Ondřejem Klimešem a dalšími předními odborníky na toto téma věnuje etnické politice ČLR od svého založení v roce 2016.
Program zasedání Světového ujgurského kongresu a Ujgurských dnů
(následující pasáže jsou převážně převzaty z oficiálního tiskové zprávy WUC)
Dne 12. listopadu se uskuteční celodenní mezinárodní konference Ujgurská práva: Cesta k odpovědnosti (Uyghur Rights: The Road Towards Accountability), na které se setkají přeživší z vězení a převýchovných táborů, přední akademici a odborníci, jakož i diplomaté, politici a zástupci vlád. Jednotlivé panely budou věnovány tématům, jako je svědectví přeživších, debata o politickém přístupu k ujgurské krizi, využití právních prostředků k možnému stíhání pachatelů a jejich dohnání k odpovědnosti i výzkumné metody, které byly zásadní pro odhalení genocidy Ujgurů.
12. listopadu, po skončení mezinárodní konference, se členové WUC a další hosté připojí k oficiální recepci na pozvání primátora hlavního města Prahy, pana Zdeňka Hřiba, v jeho rezidenci (Rezidence primátora).
Ve dnech 13. a 14. listopadu podá současné vedení WUC a jeho výbory zprávu o činnosti a finanční bilanci organizace v letech 2017-2021. Poté budou následovat demokratické volby valného shromáždění, během nichž budou prostřednictvím 200 delegátů z 25 zemí zvoleni členové 16 výborů a orgánů WUC, včetně předsednictva. O tyto pozice (32 pozic) se uchází 62 ujgurských delegátů.
Po vyhlášení výsledků voleb (14. listopadu) se účastníci valného shromáždění setkají s nově zvolenou správní radou a prezidentem a naplánují priority a aktivity organizace na příští tři roky. Od 14. listopadu bude WUC pořádat denní workshopy.
Aby bylo zajištěno, že valné shromáždění bude dodržovat nejvyšší demokratické standardy, budou jeho procesy monitorovány a kontrolovány nezávislými pozorovateli.
Široká veřejnost může navíc sledovat průběh mezinárodní konference živě na internetových stránkách WUC.
Hlavním českým spoluorganizátorem konference a valného shromáždění WUC je nezisková organizace Forum For Human Rights, z. s.
Ujgurské dny v Česku
Souběžně s Mezinárodní konferencí a Valným shromážděním WUC se bude konat i řada doprovodných akcí souvisejících se situací v ujgurské vlasti – Ujgurské dny v Česku.
První je veřejná debata s bývalým vězněm Omirem Bekalim, která se uskuteční 10. listopadu ve 13.00 – 14.30 v Kampusu Hybernská. Akci pořádá Orientální ústav AV ČR a Katedra sinologie FF UK. Fotky a střípky z akce zde.
11. listopadu se ve 14.00 – 16.30 bude konat půldenní konference na téma Čínská politika v Sin-ťiangu v éře Si Ťin-pchinga: Dopady a souvislosti. Akci organizuje Orientální ústav AV ČR.
Debata Dr. Seana Robertse z University George Washingtona s názvem Válka proti Ujgurům: Kulturní genocida ve jménu boje proti terorismu se uskuteční 15. listopadu v 10.00 – 12.00 v Americkém centru v Praze. Tuto akci spolupořádá Orientální ústav AV ČR.
Ujgurské dny budou probíhat i na několika dalších místech v ČR.
Součástí bude i promítání filmu In search of my sister – Hledání mé sestry a následné debaty s experty:
16.11. (13.15) – Olomouc, Univerzita Palackého, Filosofická fakulta, Křížkovského 10, učebna 2.40 (debata s Rushan Abbas a Ondřejem Klimešem, Orientální ústav AV ČR)
17.11. (17.11) – Plzeň, Moving Station, Koperníkova 574/56 (debata s Rushan Abbas a Filipem Jiroušem, Sinopsis)
18.11. (17.00) Ústí nad Labem, Severočeská vědecká knihovna, Velká Hradební 49, (debata s Rushan Abbas a Filipem Jiroušem, Sinopsis).