Velkolepý návrat ke kultu osobnosti

20. sjezd čínských komunistů postaví Si Ťin-pchinga na roveň předsedovi Maovi.

V neděli začíná v Pekingu 20. sjezd Komunistické strany Číny. U pamětníků vyvolává slovní spojení „20. sjezd“ podvědomě asociaci s 20. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956. Tehdejší „první tajemník“ Chruščov na něm pronesl svůj proslulý tajný projev, v němž odsoudil kult osobnosti J. V. Stalina a zahájil nepříliš důsledný proces destalinizace SSSR a jeho východoevropských satelitů, včetně tehdejšího Československa.

Kumulace moci

Nadcházející 20. sjezd KS Číny bude mít přesně opačný efekt: slavnostně obnoví v ČLR kult osobnosti a kodifikuje vůdcovský princip v čínské politice. Současný generální tajemník Si Ťin-pching prosadí na sjezdu prolomení dosavadního funkčního omezení pro nejvyššího čínského představitele na dva mandáty. Toto omezení bylo jednou z klíčových reforem zavedených Teng Siao-pchingem po smrti Mao Ce-tunga ve snaze zabránit kumulaci moci v rukou jednotlivce, jež měla tak katastrofální důsledky v obdobích Velkého skoku (1958-61) a Kulturní revoluce (1966-76). Tyto kampaně rozpoutané velkým vůdcem za sebou zanechaly desítky milionů obětí a nezměrný hospodářský i společenský rozvrat.

K podobné kumulaci moci se teď ČLR vrací obnovením kultu osobnosti, tentokrát Si Ťin-pchinga. Sjezd s největší pravděpodobností potvrdí další, takto již třetí funkční období pro jeho nejdůležitější post generálního tajemníka ÚV KS Číny. Ten je úzce navázán na jeho obdobu po státní linii, funkci předsedy („prezidenta“) ČLR. Tato pozice byla od roku 1982 omezena ústavou na dvě funkční období. Minulý, 19. sjezd v roce 2017 a po něm formálně i zasedání čínské karikatury parlamentu v následujícím roce toto omezení zrušily, a prakticky tím otevřely cestu k neomezené vládě současného generálního tajemníka, kterou potvrdí nadcházející 20. sjezd. Jinak nevídané drobné protesty v Pekingu na tom nemohou nic změnit.

Předseda a kormidelník

Již několik let se také spekuluje, že by mohla být pro Si Ťin-pchinga na sjezdu obnovena funkce předsedy ÚV, kterou zrušil rovněž v roce 1982 Teng Siao-pching jako symbol kumulace moci. Tato funkce je historicky spojená s Mao Ce-tungem, i když ji krátce zastávali i jiní představitelé, a umožňovala svému nositeli prakticky neomezenou osobní moc. Pokud by ji Si skutečně získal, nemusel by se už napříště obtěžovat s titulem generálního tajemníka a mohl by ho klidně přenechat někomu jinému, jako to dělal Mao. Očekává se rovněž, že Si Ťin-pchingův příspěvek do pokladnice marxismu-leninismu, zanesený do stanov strany na předcházejícím sjezdu pod krkolomným názvem „Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou epochu“, dostane na sjezdu pádnější podobu jako „Si Ťin-pchingovo myšlení“, což ho rovněž postaví na roveň Velkému kormidelníkovi a jeho „idejím“.

Sjezd se samozřejmě bude věnovat i jiným záležitostem než jen nafukujícímu se egu neomylného vůdce. Naznačí další směřování Činy v důležitých oblastech, jako je ekonomická a zahraniční politika, včetně signálů vůči Tchaj-wanu, který se rychle stává spolu s Ukrajinou hlavním neuralgickým bodem současné geopolitické situace. Ale jeho nejdůležitějším „závěrem“ bude definitivní návrat ke kultu osobnosti a odklon od „kolektivního“ vedení, kterým se Teng a další reformátoři snažili před čtyřiceti lety institucionalizovat mocenské poměry ve straně po Maově smrti.

Systémová rivalita

To je samozřejmě velmi důležitý signál i do zahraničí. Pro Evropu se tím znovu akcentuje „systémová rivalita“ u jednoho z jejích největších obchodních partnerů. Po zkušenostech s Putinem bude Evropská unie ostražitá vůči dalšímu neomezenému vůdci s expanzivními sklony. Patrně ne zcela náhodnou shodou okolností se bude EU věnovat Číně na několika vrcholných setkáních paralelně s čínským sjezdem v průběhu příštího týdne, počínaje pondělní diskuzí na toto téma mezi ministry zahraničí členských států.

Atmosféra v evropsko-čínských vztazích je dnes výrazně odlišná od situace před pěti lety v době předchozího sjezdu. Ještě odlišnější je nálada ve vztazích česko-čínských. Stojí za to připomenout, kteří čeští politici posílali podle čínského tisku zdravici 19. sjezdu: Zeman, Filip, Zahradil. Zatímco mocenská pozice tehdejšího oslavence od té doby značně posílila, politické ambice našich snaživých gratulantů jsou dnes o poznání skromnější.

Publikace tohoto článku: Aktuálně, 14.10.2022