Podle listu South China Morning Post čínský státní konglomerát CITIC Group kupuje majetek společnosti CEFC, kterou prezident Miloš Zeman nazval vlajkovou lodí čínských investic v Česku. A to se čtyřicetiprocentní slevou kvůli masivnímu zadlužení CEFC. Převodem českých aktiv firmy do vlastnictví čínského komunistického státu se tak završí trudný příběh, v němž Hrad a jeho spojenci sehráli roli pověstných užitečných idiotů.
Ten příběh měl bombastickou overturu: Na tiskové konferenci s čínským prezidentem při jeho návštěvě v Česku Miloš Zeman oznámil, že jen v roce 2016 dosáhne výše investic zejména díky společnosti CEFC v Česku 95 miliard korun. Předsedu CEFC Jie Ťien-minga jmenoval Zeman svým poradcem. A to přesto, že z jeho životopisu, než byl stažen z webových stránek CEFC, odborníci vyčetli, že měl vazbu na vojenské tajné služby Číny.
A výsledek? CEFC investovala zhruba třicet miliard korun do obchodů, které většinou mají daleko ke strategickým investicím. Mimo jiné do nemovitostí, hotelů, fotbalového klubu Slavie, jejího stadionu Eden nebo do pivovaru Lobkowitz. Zároveň si ale přes jedenáct miliard korun napůjčovala a když jí hrozilo propadnutí majetku, uhradila obří dluh právě státní firma CITIC.
A tajemný pan Jie? Ten zmizel a byl odstraněn z vedení firmy. Což podle znalců Číny znamená, že je vyšetřován ústřední disciplinární komisí komunistické strany, nejspíše kvůli hospodářské krimininalitě. Nadále ale zůstává poradcem Miloše Zemana, který vyčkává rozhodnutí soudu. Čekat také může do nekonečna. Lidé, kteří se ocitnou v rukách vyšetřovací komise, často ani nebývají veřejně obviněni, jsou drženi v izolaci, bez právníků a mohou být uklizeni i bez soudu.
Na celé záležitosti je ale znepokojující jiná věc. Kam až bylo ochotno zajít nejvyšší vedení země kvůli problematickým obchodům, živeným dluhy, na nichž vydělávalo pár podnikavých jednotlivců kolem protagonisty české pobočky CEFC Jaroslava Tvrdíka. Například když v roce 2016 zosnoval prezident ponižující prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, distancujících se od přijetí dalajlámy tehdejším ministrem kultury.
Přitom již v roce 2015 měli politici na stole varování Bezpečnostní informační služby, v němž se mimo jiné uvádí: „Čínská diplomacie, byznys a zpravodajské služby v roce 2015 navázaly na úspěchy předchozího roku a pokračovaly v rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace české politiky a složek české státní moci.“
Ochota s jakou čínský stát prostřednictvím agentury CITIC přebírá problematické investice CEFC a platí její astronomické dluhy nasvědčuje tomu, že navzdory ekonomické logice hodlá v úspěšné infiltraci české politiky pokračovat.
Když k tomu přidáme bezpečnostní hrozbu ze strany autoritářského Ruska, tak se před námi zjevuje ponurý obraz: Země vystavená narůstajícím tlakům dvou nedemokratických velmocí, jemuž naše mocenské elity buď přímo napomáhají nebo bezradně přihlížejí.
Komentář pro ČRO Plus (13.9. 2018)