Volby v Hongkongu přivedly do místního parlamentu poprvé stoupence nezávislosti na Číně

I přes pokroucený volební systém se prosadily nové tváře odhodlané bojovat za větší nezávislost teritoria.

4. září si rekordní počet hongkongských voličů v nejdůležitějších volbách od roku 1997 (kdy správu nad HK převzala po stu letech čínská vláda) zvolil novou Zákonodárnou radu. Voliči v místním, neuvěřitelně komplikovaném volebním systému vybírají jenom  polovinu ze 70 zákonodárců (o třiceti členech Rady rozhodují zájmové a profesní skupiny nakloněné Pekingu, viz údaje zde). Jedním ze šesti nově zvolených politiků je i známý Nathan Law Kwun-chung, jeden z lídrů prodemokratických protestů z roku 2014 nazývaných někdy deštníková revoluce. Během ní masy lidí vyšly do ulic, aby daly najevo nesouhlas se stále větším vměšováním Pekingu do záležitostí Hongkongu (konkrétně se jednalo o úpravu volebních pravidel tak, aby zajišťovala, že se na kandidátní listině objeví pouze politici naklonění Pekingu).

Šest mladých politiků podporujících větší nezávislost, nebo přímo sebeurčení Hongkongu dostalo tato témata vůbec poprvé  na zákonodárnou půdu – a tím z politické periferie do mainstreamu. Voliči upřednostnili politiky prosazující zmíněné cíle umírněnými prostředky před  “militantnějšími” kandidáty. Formule “jedna země, dva systémy” zaručující Hongkongu částečnou demokracii a svobodu projevu (za předpokladu obecné loajality k Pekingu), opakovaně prohlášovaná za nepotřebnou, podle právničky a bývalé členky Zákonodárného sboru Margaret Ng stále platí. S důrazem na “dva systémy” v situaci, kdy na “jednu zemi” jsou z pevniny stále větší tlaky (zde).

Z polooficiálních čínských Global Times se s překvapením dozvídáme, že jakkoli západní pozorovatelé přeceňují tuto událost coby ránu pro ústřední vládu, ve skutečnosti se v Zákonodárné radě poměr sil příliš nemění: v Hongkongu se jen vzhledem k dílčí frustraci místních obyvatel projevily globální tendence k “lokalismu”, který přivedl na scénu i Donalda Trumpa a leží ostatně i u kořene letošního referenda o brexitu. Článek poukazuje na nutnost obnovit důvěru mezi obyvateli Hongkongu a ústřední vládou, která “by měla vést hongkongské zpět k racionalitě a k náhledu, že jedině celkový ekonomický rozvoj může být stavebním kamenem prosperity a stability”.

Doufejme, že opatření, kterými bude Peking usilovat o návrat obyvatel Hongkongu k racionalitě, nebudou příliš připomínat jednání, jemuž byli vystaveni kupříkladu volební kandidáti Ken Chow a Eddie Chu. Podrobně jejich případy shrnují China Digital Times. Ken Chow řekl Reuters, že

odstoupil z voleb poté, co ho během srpnového pobytu v Šen-čenu ohrožovali tři muži, o nichž je přesvědčen, že je poslala čínská vláda. “Řekli, že mám skončit s kampaní. Taky říkali, že mám jít pryč z Hongkongu hned, jak to bude možné… A dovolili mi vrátit se až po výsledcích, ” uvedl Chow. “Řekli, že jestli zůstanu paličatý, oni něco provedou, a mí podporovatelé za to tvrdě zaplatí.”

Snaha Reuters získat vyjádření čínských představitelů se setkala s neúspěchem. Chowova strana (Liberal Party) požádá předsedu čínského parlamentu o oficiální prošetření celé věci. Po odstoupení Chowa koncem srpna kandidoval propekingský kandidát, který ve volbách křeslo nakonec získal.

Ostrým výhrůžkám, které se po volbách ještě zhoršily, čelil prý dle Hong Kong Free Press také Eddie Chu, aktivista a investigativní novinář, který se v posledních letech věnoval odhalování předpokládaného propojení hongkongské vlády, developerů a triád (tradičních skupin čínského organizovaného zločinu). (O jeho aktivitách a jejich souvislosteh podrobněji zde.) Na tomto místě pouze stručně uveďme, že předmětem jeho pátrání jsou nekalé praktiky představitelů v Nových teritoriích (pevninská část Hongkongu), kteří mají vliv na přidělování statusu původního obyvatele – na jehož základě vzniká zvláštní právo postavit si malý domek na vhodném pozemku. Další kandidáti byli kontroverzními způsoby diskvalifikováni, např.  Andy Chan Ho-tin a Edward Leung.

Přestože šest nových politiků nepředstavuje v Zákonodárné radě ani desetinu, jedná se o skupinu, s níž se bude muset Peking v následujících desetiletích nějak vyrovnat – Nathanu Chowovi je pouhých 23 let, Sixtu Leungovi, který se otevřeně vyslovil pro nezávislý Hongkong, 30 let. Výhrůžky nejrůynějšími postihy asi samy o sobě stačit nebudou.