Vrátí se Vatikán zpět do čínské přízně?

Nejvyšší představitel katolické církve by rád napravil vztahy mezi Svatým stolcem a komunistickou Čínou. Tak zní nejčastější interpretace již více než rok a půl trvající snahy o dosažení konsensu v otázce jmenování biskupů.

Oficiální katolická praxe přikazuje ponechat výběr kandidátů a konečné rozhodnutí kompletně v režii Vatikánu. Situace v Čínské lidové republice je ovšem poněkud komplikovanější: čínská vláda uplatňuje pravidlo cizího nezasahování do vnitřních záležitostí i v případě vrchních křesťanských představitelů.

“František tomu nerozumí”

Jednání mezi čínskou vládou a Vatikánem, o jejichž vývoji se veřejně mnoho neví, vzbuzují pochopitelně mezi některými duchovními obavy z opomíjení nebezpečí čínského totalitního režimu. Reakci jednoho z nejhlasitějších zastánců demokratických hodnot, hongkongského kardinála Josepha Zena, nedávno z čínsky psaného World Journal zprostředkoval Hong Kong Free Press:

Jsou určité zásady, ze kterých katolická církev nemůže slevit. Čínská vláda neučinila ani jeden ústupek.

Kardinál Zen poukazoval mimo jiné na jihoamerický původ papeže a jeho potenciální pochopení pro komunistické režimy a možné podceňování toho čínského:

Papež František Komunistické straně Číny vůbec nerozumí.

Jednání, jež oficiálně začala v dubnu loňského roku, se týkají práva na jmenování čínských katolických biskupů. Již v listopadu loňského roku zaznamenal Hong Kong Free Press vyjádření belgického kněze Jerooma Heyndrickxe, duchovního zabývajícího se čínskými katolíky od padesátých let minulého století, který naznačil možný scénář vývoje dialogů:

Doufáme ve velmi důležitou až historickou dohodu, na kterou čekáme téměř 70 let. Řím by mohl přijmout variantu, kdy by poslední slovo zůstalo papeži.

O právu zasahovat do výběru kandidátů se belgický kněz ovšem nezmínil.

Ve velkolepé Číně – církev na zemi a v podzemí

Katolická církev se v ČLR dělí na dva proudy – oficiální, státem zřízené, vládou a Stranou podporované Vlastenecké sdružení čínských katolíků (Chinese Catholic Patriotic Association, CCPA) a neuznávanou, “podzemní” katolickou církev spadající pod Vatikán. Kněží jmenovaní v Římě nejsou v ČLR akceptováni, a naopak. Patová situace trvá od roku 1957, tedy o šest let méně než absence oficiálních diplomatických styků mezi oběma zeměmi.

K vyostření došlo po nástupu současného prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2013, který zahájil program očisty katolické církve, spočívající mimo jiné v odstranění více než 1200 křížů a demolici několika kostelů v silně křesťanské provincii Če-ťiang. Oficiálním důvodem dle China Digital Times byla bezpečnost, ovšem likvidace se týkala krucifixů z kostelů spadajících pod Vatikán.

Změna vatikánského diplomatického diskurzu by se dala hledat nejen v rozhovorech probíhajících na téma čínských biskupů a vůle papeže najít konsensus, jež představuje snahu Svatého stolce neprohlubovat uměle vytvořené propasti mezi dvěma katolickými organizacemi a touhu po svobodně vykonávané křesťanské víře, Další příznak proměny lze najít v prohlášení papeže Františka, kterého na srpnové konferenci o transplantaci orgánů konané v Pekingu parafrázoval kancléř Papežské akademie společenských věd Marcelo Sanchez Sorondo, jehož citaci přinesl deník South China Morning Post:

Papež František miluje Čínu, miluje její lid, historii a čínskou civilizaci. Doufáme, že Čína bude mít velkolepou budoucnost.

Odklon od Tchaj-wanu?

Přátelská slova a čím dál častější komunikace mezi ČLR a Vatikánem nemusí být pouze příslibem zlepšující se situace čínských křesťanů. Podle některých pozorovatelů může být také znamením postupného odklonu Svatého stolce od dlouholetého a tradičního spojence, Tchaj-wanu, směrem k Čínské lidové republice. Vatikán je v současné době jediným evropským státem uznávajícím a podporujícím Čínskou republiku na Tchaj-wanu, ostrovní stát nezávislý na pevninské vládě, jenž je  ovšem Pekingem považován za jednu z provincií ČLR.

Vatikán svého dlouholetého diplomatického partnera o svých neměnících se postojích ujistil slovy arcibiskupa Paula Gallaghera, vatikánského kancléře pro zahraniční vztahy, na říjnovém setkání s tchajwanským ambasadorem. Jak zaznamenal South China Morning Post, Vatikán zaručuje pokračování závazného partnerství a podporuje veškerý konstruktivní dialog mezi oběma zeměmi vedoucí k dalšímu zlepšování vzájemné výměny.