Zatímco zahraniční a čínská nezávislá média v posledních dnech přinášejí podrobnosti o několika případech týrání či přímo mučení zadržených čínských právníků zabývajících se občanskoprávní agendou, předseda Nejvyššího soudu ČLR Čou Čchiang 周强 před nedávnem varoval čínské soudy před „ideologiemi, které představují ohrožení pro komunistickou stranu“. Na všečínském zasedání předsedů soudů vyšších instancí v Pekingu 14. ledna 2017 soudy na všech úrovních vyzval , aby se „rozhodně postavily proti vlivům chybných západních konceptů, jako je ‚konstituční demokracie‘, ‚dělba moci‘ a ‚nezávislost soudnictví‘“.
Pro mnohé pozorovatele představovala jeho prohlášení šok, protože, ač Čou Čchiang rozhodně nepatří mezi radikální reformátory, jeho kroky dosud směřovaly ke zvýšení profesionality a obecně k pozvednutí úrovně čínských soudů. Podle Jerome A. Cohena, odborníka na asijské právo z Newyorské univerzity, je „toto prohlášení největší ideologickou prohrou během několik desetiletí trvajícího váhavého a nerovnoměrného vývoje směrem k vytvoření profesionálního a nestranného soudnictví [v ČLR]“.
Čou Čchiangův krok je interpretován jako podpora dlouhodobé kampaně prezidenta Si Ťin-pchinga namířené proti „západním hodnotám“. Součástí této kampaně jsou mimo jiné snahy o omezení občanské společnosti v Číně a větší kontrola internetu. I přesto je Čou Čchiangovo prohlášení pro mnohé překvapením, protože je ve zjevném rozporu se slibem „zavřít moc do klece systému“, který Si Ťin-pching zmiňoval ve svých projevech krátce po nástupu do funkce v březnu 2013.
Prohlášení vyvolalo na čínském internetu bouřlivé odezvy; veřejně se k němu vyjádřili i mnozí akademici a domácí odborníci na čínské právo. Zahraniční média zmiňují konkrétní příklady, většina z těchto reakcí však již z čínského internetu zmizela.
Čínský zpravodajský server navázaný na stranický list Žen-min ž‘-pao, Global Times, poté zveřejnil oficiální reakci na kritické ohlasy na internetu a mimo jiné cituje prohlášení Nejvyššího soudu na čínské obdobě Twitteru, Sina Weibo, v němž se praví, že „ti, kdo tvrdí, že ‚bez nezávislých soudů není žádná spravedlnost‘, překrucují předsedovo prohlášení“. Vytvoření systému soudnictví, který by byl nezávislý na vládnoucí straně, je podle oficiálních zdrojů „jasným porušením ústavy, kde se praví, že veškeré správní, soudní i prokuraturní orgány podléhají Všečínskému shromáždění lidových zástupců“. Čína tedy vyžaduje právní systém odlišný od západního modelu, jenž by byl v souladu se „socialismem s čínskými rysy“ a který by posiloval, nikoli oslaboval, vedoucí úlohu Strany.
Hon na advokáty
Není určitě náhoda, že Čou Čchiangovo prohlášení přišlo v době pokračujícího honu na advokáty obhajující v ČLR občanskoprávní agendu, který začal tzv. „černým pátkem“ 9. 7. 2015, kdy bylo zatčeno hned několik desítek nezávislých advokátů.
Zahraniční média v minulých dnech věnovala pozornost několika konkrétním případům a upozorňují na kruté zacházení se zatčenými. Např. Washingtong Post 26. ledna zveřejnil informace o případech Sie Janga (44) a Li Čchun-fu (také 44), kteří byli oba zatčeni v červenci 2015. Prvně jmenovaný dosud nebyl propuštěn, přes svého advokáta však podal svědectví o mučení při výsleších a nelidském zacházení. Li Čchun-fu byl propuštěn po pěti stech dnech neoprávněného držení ve vazbě a je údajně ve velmi špatném fyzickém i psychickém stavu. Žena dalšího ze zadržených, Ťiang Tchien-junga, dokonce nedávno žádala o pomoc německou kancléřku Angelu Merkelovou, přičemž vyjádřila obavy o jeho život. Rovněž evropský velvyslanec v Pekingu Hans Dietmar Schweisgut a poté i mluvčí EU v Bruselu vyjádřili obavy o osud zadržených a mučených advokátů Sie Janga, Li Che-pchinga a Wang Čchüan-čanga. Proti těmto praktikám čínské vlády se nyní zvedá čím dál větší vlna odporu i v samotné Číně, kde mimo jiné vznikla skupina „pozorovatelů procesu 709“ (nazvaného podle data první vlny zatýkání, tedy 9.7.2015), tvořená nezávislými čínskými advokáty, kolegy zatčených. 18. ledna také skupina čínských právníků iniciovala zaslání otevřeného dopisu listu The Guardian, k jehož podepsání se připojili i zahraniční odborníci, advokáti a soudci. V dopise zpravují o konkrétních případech zatýkání a mučení a požadují, aby tyto kauzy byly řešeny v souladu s právem. Touto záležitostí se již zabývají i mezinárodní organizace jako Human Rights Watch a Amnesty International. Podrobnější informace o dění kolem porušování lidských práv v kauze čínských advokátů nedávno přinesl server China Digital Times.
Vláda zákona v Číně a v USA
V této souvislosti působí poněkud absurdně jinak celkem logická kritika ze strany jiného soudce nejvyššího soudu, Che Fana 何帆, proti výpadům Donalda Trumpa vůči federálnímu soudci Jamesi L. Robartovi, který v USA zablokoval Trumpův zákaz vstupu občanů ze sedmi muslimských zemí. Che Fan na svém blogu označil Trumpovy tweety proti „tzv. soudci“ za útok na nezávislou justici v USA. Těžko říci, zda to měl být nepřímý apel na dodržování vlády zákona v Číně samotné, či jen nechtěná ironie. Komentátoři k tomu poznamenávají, že přestože v ČLR neexistuje nezávislost soudů, nebo možná právě proto, sleduje řada čínských soudců s velikým zájmem jurisprudenci ve Spojených státech. Před rokem například koloval překlad výroční zprávy předsedy amerického Nejvyššího soudu Johna Robertse mezi „desítkami tisíc“ čínských soudců.