Prezidentská debata o Číně a čínská debata o prezidentech
První debatu nadcházejících amerických prezidentských voleb přijali diváci ve Spojených státech i v zahraničí přinejmenším rozpačitě. Mnozí čínští komentátoři si na ní však přímo smlsli – a to i proto, že vzhledem k absenci otevřené politické diskuze ve své zemi se takto mohou bavit jen u debat zahraničních. Poukazovali na Bidenovy verbální přešlapy a současně zpochybňovali Trumpovu pravdomluvnost. „Objektivně vzato bylo nevalné vystoupení těchto dvou starců negativní reklamou západní demokracie,“ uvedl na platformě X Chu Si-ťin, prominentní prorežimní komentátor a bývalý šéfredaktor státních médií. „Co je to za hádku v mateřské škole?“ přidal se jeden z uživatelů čínské mikroblogovací platformy Weibo.
Forma debaty bohužel zastínila její obsah, v němž Čína místy figurovala dosti výrazně. Prezident Biden kritizoval Trumpovy plány na zvýšení cel čínského zboží, které by podle něj významně zasáhly amerického spotřebitele. Trump na oplátku označil Bidena za Čínou placeného „mandžuského kandidáta“, jehož světoví vůdci, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nebo ruského prezidenta Vladimira Putina, „nerespektují“ a „nebojí se ho“.
Zdroje:
Newsweek: China Mocks U.S. Presidential Debate: ‚Very Entertaining‘
X: Hu Xijin 胡锡进
South China Morning Post: Biden and Trump spar over China, economy and security in debate about America’s future
Třetí plénum jako doklad rozpadu institucionálního systému
15. července začne v Pekingu třetí plenární zasedání 20. ústředního výboru KS Číny, známé také jako třetí plénum. Na důležitém setkání by se za normálních okolností mělo sejít na 400 vládních špiček, vojenských představitelů, provinčních tajemníků a akademiků, aby určili politický a hospodářský kurz země. Plenární zasedání ÚV jako nominálně nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy mají, či spíše měla, svůj pevný řád – třetí plénum často iniciovalo zásadní ekonomické změny, například otevření Číny v roce 1978 či liberalizaci čínské měny v roce 1993. Vzhledem k současné stagnaci k němu pozorovatelé toužebně vzhlíželi jako k příležitosti oznámit nějaké spásné ekonomické reformy. Toho se však letos nedočkáme; oficiální prohlášení, články a úvodníky ve státních médiích z posledních týdnů naznačují jen další potvrzení stávající politiky generálního tajemníka Si Ťin-pchinga.
Třetí plénum se mělo podle zažitého pořádku konat již loni na podzim. Na každý pád dosud vždy předcházelo březnovému zasedání loutkového parlamentu (a souběžného sletu čínské obdoby někdejší Národní fronty) v březnu (tzv. „dvě zasedání”); tyto orgány totiž formálně schvalovaly důležité kroky projednané předtím na plénu, včetně např. personálních změn. Na ty byly poslední měsíce opravdu bohaté – zmizel mj. nový ministr zahraničí a rychle po sobě také hned dva ministři obrany. Tito státní představitelé mají samozřejmě také paralelní (a mnohem důležitější) funkce po stranické linii. Jejich sesazení by tak mělo formálně stvrdit právě plénum ÚV, a následně potvrdit po státní linii parlament. Že se tak nestalo, dokládá, do jaké hloubky současný generální tajemník ÚV Si ignoruje vlastní stranické normy a stanovy. Po předchozí snaze reformního vedení od dob Teng Siao-pchinga o systematizaci kolektivního vedení strany je to další příznak návratu zpátky do dob institucionálního chaosu za personifikované vlády Mao Ce-tunga. Tento chaos vyvrcholil v jeho éře Kulturní revolucí. Řada pamětníků v ČLR tak musí pociťovat znepokojivé déjà vu. Naštěstí si mohou ulevit vtipkováním na adresu americké prezidentské debaty.
Zdroje:
Bloomberg: China’s Third Plenum and What It Means for Tax, Reform and Supply Chains
Reuters: China’s Third Plenum will jolt the economy, again
Žen-min ž’-pao: 中共中央政治局召开会议 讨论拟提请二十届三中全会审议的文件 中共中央总书记习近平主持会议
Trest smrti pro tchajwanské „separatisty“
Tchaj-wan zvýšil stupeň varování pro cesty do ČLR a nabádá své občany, aby Čínu navštěvovali pouze v nejnutnějších případech. Jde o neobvyklý krok vzhledem k tomu, že Tchajwanci do ČLR běžně vyjíždějí za obchodem i turistikou. Tchaj-wan k němu přistoupil poté, co Čína koncem června vydala nová opatření, mezi něž patří trest smrti pro „zaryté zastánce nezávislosti Tchaj-wanu“, tedy „separatisty“. Do jejich řad počítá také stávajícího tchajwanského prezidenta Williama Laie.
Peking proti vysoce postaveným tchajwanským politikům zasáhl už v minulosti – zakázal jim nebo jejich příbuzným návštěvu ČLR nebo obchod s čínskými subjekty. Šlo však spíše o symbolický krok. Nyní ovšem vyvstává otázka, zda Peking nebude cílit také na běžné občany Tchaj-wanu. Nové směrnice totiž stanoví tresty i pro osoby pracující například v oblasti vzdělávání, kultury, historie a zpravodajství, které „překrucují a falšují skutečnost, že Tchaj-wan je součástí Číny“. Tak či onak, už jen otevřená hrozba trestu smrti za politický postoj je dost extrémní krok i v rámci leninského systému vlády jedné strany.
Zdroje:
Ministry of Foreign Affairs Republic of China (Taiwan): MOFA response to US State Department’s condemnation of guidelines recently issued by China on punishing Taiwan independence
The Diplomat: Taiwan Raises Alert Level for Travel to China After New Legal Guidelines Targeting ‘Taiwan Independence’