Je to jedna z největších ironií historie: Čínská lidová republika, oficiálně ateistický marxisticko-leninský režim, který se snaží potlačovat všechny formy organizovaného náboženství, je nyní zaplavena pověrami. Po pandemii se z nenápadného jevu stal masový fenomén: obrovský zájem o věštění, krystaly pro štěstí a nejrůznější duchovní nesmysly se rozrůstá ve vakuu po institucionalizované víře a dále se šíří hyperpropojenou internetovou společností.
Nejde jen o návrat ke starým zvykům nebo venkovskému mysticismu – z celého fenoménu se stala celonárodní spotřebitelská mánie. A pohání ji právě ta demografická skupina, kterou Komunistická strana dlouho považovala za svou nejracionálnější voličskou základnu: mladí a vzdělaní lidé. Ti v honbě za těmito moderními symboly naděje často přicházejí o víc než jen o peníze.
Stírací horečka
Po pandemii covidu-19 se domácí spotřeba v Číně dostala do dlouhodobého útlumu. Nákupní centra, dříve pulzující životem, zejí prázdnotou. Středně velké restaurace – opory městské spotřební kultury – mizí a ceny stravování v celé zemi klesly v roce 2024 o více než 6 %. Pokles v sektoru gastronomie a pohostinství přetrvává i ve velkých městech jako Peking a Šanghaj.
Uprostřed ponuré maloobchodní situace se překvapivě daří jedné netradiční oblasti: trhu se stíracími losy. Prodávají se v nákupních centrech i v malých obchodech a nabízejí slib okamžitého bohatství za cenu kelímku čaje. V prvním čtvrtletí roku 2023 se v Číně prodaly losy v celkové hodnotě téměř 1,5 bilionu jüanů, což představuje meziroční nárůst o 19,7 %. Jen prodej stíracích losů vzrostl o více než 80 %.
Ještě překvapivější je však demografická změna. Loterie byla kdysi koníčkem mužů středního věku, kteří snili o pohodlném důchodu. Dnes jsou to však mladí lidé – vysokoškolští studenti, úředníci, nevěsty a ženichové – kteří stírají losy v kavárnách, open space kancelářích i na svatebních hostinách. Sociální sítě zaplavují virální příběhy typu „dívka získala milion s lístkem za 20 jüanů“ nebo „student v kampusu vyhrál jackpot“, které dále živí rostoucí loterijní horečku.
Proč je to tak lákavé? Je to nejlevnější sen na trhu. Za 10 až 50 jüanů získáte okamžitý příval dopaminu a fantazii o náhlém zbohatnutí. Ve srovnání s bublinkovým čajem nebo předplatným streamovací služby působí loterie jako výhodnější investice – je to iluze naděje nebo v nejhorším případě příspěvek do fondu veřejného blaha. Někteří to nazývají „snem pro chudé“. Jiní „útěchou pro moderní mysl“. I když prohrají, hráči se utěšují podivným druhem velkorysosti: „Podporuji veřejné blaho“.
Loterie se dokonce stala způsobem, jak lidé posilují vzájemné vztahy. Kolegové si během obědových pauz losy kupují společně. Na svatbách se rozdávají stírací losy jako pozornost pro hosty. Valentýnské kytice nahrazují „květiny z losů“. Za touto fasádou pospolitosti se však skrývají rizika: závislost, návyk a finanční potíže. Objevují se zprávy o mladých lidech, kteří si denně kupují patnáct losů, a utratí tak celý svůj plat.
Tuto mánii doprovázejí japonské novinky – krabičky s překvapením (tzv. blind boxes) a zboží s motivy idolů – které napodobují princip výherního automatu založený na nejisté odměně. Nejde o běžnou spotřebu, ale o hazard – jen zabalený do plastového obalu.
Od „předvádění úspěchu“ k řízené beznaději
Bezprostředně po pandemii zasáhl rychle rostoucí čínský trh s pověrami skandál. Žena, která vedla takzvanou „duchovní komunitu“, byla usvědčena z provozování podvodného systému na vydělávání peněz. Do roku 2023 se její projekt proměnil v bizarní verzi Bradavic – „školu pro mystické ženy v domácnosti“, která si účtovala roční poplatek 2 999 jüanů a pořádala dodatečné semináře s cenami od 7 000 až po 30 000 jüanů.
Pak se zvedla vlna odporu. V září téhož roku bývalý partner zveřejnil působivý text s názvem „Po duchovním probuzení opustili práci a propadli se do dluhů“. Článek se stal virálním. Bývalí členové komunity začali vystupovat na veřejnosti a popisovali, jak byli povzbuzováni k bezhlavému utrácení pod hesly „Čím víc peněz utrácíš, tím víc si jich přitáhneš“ nebo „Umění vyprázdnit peněženku“. Někteří z nich skončili s dluhy přesahujícími milion jüanů. Teprve tehdy si případu všimly úřady, média i internetová veřejnost.
V jádru tohoto podvodu stál systém víry založený na přesvědčení, že když člověk dostatečně silně věří – představuje si sám sebe jako bohatého a podle toho utrácí – bohatství se k němu zázračně dostaví samo. Tato myšlenka je takřka totožná s koncepcí knihy Tajemství od Rhondy Byrneové, bestsellerového hitu z roku 2006, který tvrdil, že myšlenky mohou měnit realitu. V čínské verzi však Boha a anděly nahradily výrazy jako „kvantum“, „energie“ či „očištění“ – módní slova pro místní sociální média, kde se falešná věda často považuje za hluboké myšlenky.
Oběti tohoto podvodu byly vybízeny, aby rozhazovaly všechny své peníze pod záminkou „tréninku utrácení“. Není překvapením, že mnoho z nich skončilo ve finančních potížích. V pozadí celé kauzy však stojí hlubší proměna čínské představy o osobním úspěchu: od tradičního ideálu tvrdé práce k iluzím a sebeklamu.
Ještě v roce 2023 šly pověry a teorie úspěchu ruku v ruce. V roce 2025 však kult workoholismu u čínské mládeže téměř vymizel. Nálada se proměnila – od vysokých cílů k pouhé snaze přežít. Od honby za úspěchem k úsilí alespoň se udržet nad vodou.
V dnešní Číně nejsou nejoblíbenějšími „duchovními“ předměty knihy nebo učení, ale drobné předměty – především krystaly. Neprodávají se jen jako módní doplňky, ale také jako nástroje s kosmickou mocí. Údajně přitahují bohatství, blokují negativní energii a harmonizují vnitřní síly. Živá vysílání nabízejí rychlokurzy „základů práce s krystaly“ a influenceři je propagují se stejným nadšením, jaké dřív provázelo nové technologie.
V Číně je v současnosti registrováno přes 40 000 podniků souvisejících s krystaly. Nejde o okrajový trend – vznikl zde celý průmysl.
Spolu s šílenstvím okolo krystalů rostou i malé podniky zaměřené na astrologii, tarot či věštění. Vysokoškolsky vzdělaní mladí lidé – absolventi, úředníci, pracovníci v technologiích – opouštějí svá zaměstnání a stávají se „mystiky“ na plný úvazek. Platformy jako Taobao či WeChat jsou plné placených výkladů budoucnosti. V mnoha městech lze narazit na stylové obchůdky s tarotem, které často vedou bývalí baristé, z nichž se stali věštci.
To vše se děje navzdory vládním zásahům – nebo možná kvůli nim. V roce 2021 Čína zakázala náboženský obsah na e-commerce platformách a zpřísnila regulaci duchovních služeb. Poptávka se však jednoduše přizpůsobila. Vykladači tarotu se dnes označují za „emoční konzultanty“. Prodejci horoskopů se přesunuli na zahraniční platformy jako Discord. Stát bojuje proti pověrám cenzurou – a pokaždé prohrává.
Dokonale to ilustruje mobilní aplikace CeCe Astrology, která kombinuje čínské i západní nástroje věštění – tarot, astrologické mapy, čínské věštění Zi Wei Dou Shu a další. Nabízí dokonce AI věštce a astrologické livestreamy 24 hodin denně. Uživatelé se mohou připojit k živému věštění třeba ve dvě ráno, posílají virtuální „dárky“ nebo platí za individuální setkání. Nejúspěšnější streamující si takto mohou vydělat přes 100 000 jüanů měsíčně. „Tato aplikace pro mnohé v podstatě nahradila terapii“, komentuje to člověk z branže. „Dokud lidem říkáte to, co chtějí slyšet, funguje to.“
Sen o zbohatnutí je pryč. Nahradila ho touha po smyslu – po nějakém systému, ať už jakkoli podivném, který by vysvětlil chaos každodenního života. Ale ani tato útěcha není levná. Roční výdaje na tyto služby mohou snadno přesáhnout 1 000 jüanů na osobu.
Pověry jako byznys – ale ne zrovna výnosný
Jak už jsme viděli, hlad po pověrách narostl natolik, že i vysoce vzdělaní profesionálové opouštějí stabilní zaměstnání a vrhají se do duchovní zlaté horečky. Ale jako při všech zlatých horečkách – skutečný zisk nejde těm, kteří se do činnosti nadšeně vrhají, ale těm, kdo jejich nadějí tiše využívají.
Vysoce rozvinutý – někteří by řekli silně pokřivený – čínský online svět vytváří falešný dojem, že vydělat na internetovém „provozu“ je snadné. Pro mnoho lidí to představuje lákavou alternativu k zaměstnáním, která dnes nabízejí nižší mzdu, horší podmínky, případně mizí docela. Pověry se tak postupně mění nejen v útěchu, ale i v potenciální profesní dráhu.
A tak začaly vznikat školicí továrny. Online tréninkové programy pro získání tarotového certifikátu stojí mezi 3 999 a 6 999 jüany za několik týdnů výuky. Kurzy pro budoucí „krystalové léčitele“, pořádané v elegantních studiích, mohou vyjít i na více než 10 000 jüanů. Tyto programy neslibují jen znalosti, ale i obchodní kontakty: dodavatele, tipy pro živá vysílání a smlouvy s MCN agenturami, které pomáhají budovat online image.
Jak však nadšení studenti brzy zjistí, sliby jen zřídka odpovídají realitě. Kurz tarotu tvrdí, že si můžete vydělat 30 000 až 50 000 jüanů měsíčně, ve skutečnosti se však odměna na velkých platformách pohybuje mezi 80 a 150 jüany za hodinu. Při deseti sezeních týdně měsíční výdělek sotva dosáhne 3 000 až 6 000 jüanů – tedy méně, než kolik jste zaplatili za kurz.
Některé kurzy – za cenu až 15 000 jüanů – slibují speciální privilegia pro živá vysílání a přístup k produktům. Firmy, které je pořádají, si však berou provizi ve výši 30 až 50 % a samotné zboží je generické, s náhodně nastavenými cenami. Ačkoliv údaje za 4. čtvrtletí roku 2024 ukazují nárůst prodeje krystalů o 320 %, průměrná hodnota objednávky klesla o 26 % a zisky se ztenčily na minimum. Stručně řečeno: zákazníci se jen hrnou, ale peníze se vypařily.
Tento vzorec je v čínské ekonomice dobře známý. Nabídka narostla do neúnosných rozměrů a dalece předčila poptávku. Výsledek? Cenové války, přetlak prodejců a jakási „mystická“ varianta průmyslové nadprodukce. Stejně jako má Čína prázdná města a nevyužité továrny, má teď i přebytek vykladačů tarotu a prodejců krystalů.
Trh s takzvanými „přírodními křišťály“ je plný falešných kamenů vyrobených v chemičkách. Celé prostředí navíc začíná připomínat multi-level marketing (MLM). Účastníci jsou tlačeni nejen k prodeji, ale i k náboru dalších lidí, hromadění zásob a kompenzování ztrát – a tak se sen o duchovním podnikání rychle mění v noční můru pyramidového podvodu.
Okultní technologický boom DeepSeeku
Na vrcholu tohoto absurdního trendu stojí kombinace tak bizarní, že by rozesmála i filozofa: věštění pomocí umělé inteligence. Na přelomu let 2024 a 2025 se čínský domácí jazykový model DeepSeek dostal do centra pozornosti a na chvíli znepokojil americké technologické firmy. Ačkoli se počáteční nadšení později zmírnilo, před oslavami lunárního Nového roku se stal celonárodní mánií.
A jeho nejoblíbenější využití? Ne pro vzdělávání či práci. Pro věštění pomocí umělé inteligence.
Kombinace umělé inteligence, spirituality a komerce se stala obrovsky populární. Tzv. „okultní příkazy DeepSeeku“ se staly internetovým hitem. Na WeChatu se objevily desítky miniaplikací – „AI čtení z obličeje“ či „AI kalkulátor Bazi“, vykládající osud jednotlivce podle pravidel tradiční čínské astrologie – které dosahovaly denní návštěvnosti srovnatelné se středně velkými e-commerce platformami. Výklad obličeje za 9,9 jüanu je možné opakovaně přeprodávat přes doporučovací odkazy a někteří uživatelé si takto vydělali přes 30 000 jüanů za měsíc. DeepSeek dosáhl hranice 20 milionů denních aktivních uživatelů za pouhých 20 dní – a v jednu chvíli dokonce spadly servery pod náporem žádostí o horoskop.
Na sociálních sítích se příkazy jako „detailní rozbor Bazi“ nebo „Zi Wei Dou Shu: partnerská shoda“ proměnily v internetové memy. Jeden uživatel, který provozoval šablonu pro věštění, obdržel během deseti dnů přes 1 000 soukromých zpráv. Umělá inteligence dokázala generovat celé zprávy o osobnosti, karmě, a dokonce i falešné čtení z ruky o „minulých životech“. Lidé stáli online fronty v jednu hodinu ráno, aby si „nechali vysvětlit svůj osud“.
Mezitím konkurenční společnost s umělou inteligencí Kimi vydala tarotového bota – okamžitě nejpoužívanější nástroj platformy. Následovali další: Quin, Vedic, Lumi, Tarotmaster, SigniFi – každý z nich podivnější než ten předchozí. Výsledek? Technologie tvrdě dopadla na lidské vykladače tarotu.
V tomto podivném spojení se umělá inteligence – symbol moderní racionality – používá k automatizaci těch nejméně racionálních aspektů lidského chování. Uživatelé neřeší, jak systémy fungují. Chtějí jen čistou, digitální věštbu. Technologie, která by nám měla pomáhat čelit realitě, tak ve velkém měřítku vyrábí iluze.
Metafyzická Čína
Bylo by chybou vnímat tuto vlnu pověrčivosti jako výlučně čínskou slabost. Od roku 2024 se však čínský boom pověrčivosti proměnil v tlakový hrnec, v němž se shromáždilo mnoho hlubších problémů: ekonomické zpomalení, pracovní stres, vyhoření, nátlak agresivních digitálních platforem a zoufalá potřeba nějakého smyslu.
Mladí Číňané nejsou od přírody pověrčivější. Jsou ale uvězněni v nestabilním systému – a protože jim chybí jasná budoucnost, snaží se koupit si nějakou již připravenou. Krystaly a tarotové karty tu nepředstavují návrat k dávným tradicím, jsou to prefabrikované příběhy o jednoduchých řešeních, poskládané z toho, co zrovna zbylo na trhu. Mezitím prodejci a platformy dál testují, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za dočasnou úlevu od svých strachů.
Tento „spirituální kapitalismus“ možná časem odezní – ať už kvůli přísnější regulaci, nebo lepší ekonomické situaci. Ale dokud bude přetrvávat hluboká úzkost, budou se tyto kombinace emocí a peněz vracet – jen s novými symboly a pod novými názvy, jako jsou „wellness“, „sebepoznání“ nebo „osud“.
V tomto smyslu vlna pověrčivosti v roce 2024 nebyla náhodou, ale spíše předzvěstí. Ukázala, že jakékoli prázdné místo po smyslu rychle zaplní ty nejchytřejší algoritmy – a že cena těchto iluzí vždy nejvíce dopadne na ty nejúzkostnější a nejdychtivější uvěřit.
A ne – tahle horečka ještě neskončila.