Kdo tady dělá hodnotovou politiku?
Minulý týden oznámil premiér Andrej Babiš, že Miloši Vystrčilovi neposkytne vládní speciál k návštěvě Tchaj-wanu, jíž předseda Senátu plánuje na začátek června. Odůvodnil to odlišným přístupem exekutivy a legislativy vůči Čínské lidové republice a odvolával se přitom nejen na zájmy českých podnikatelů, vstřícnou politiku Spojených států vůči Číně, ale i ohledy české vlády vůči čínskému protějšku. Plánovanou cestu předsedy Senátu zkritizoval jako gesto hodnotové politiky, ze kterého Česko nemá užitek. Vystrčil následně oznámil, že na Tchaj-wan i s podnikatelskou delegací poletí komerční linkou.
Babišovy výroky neobstojí při konfrontaci s fakty. Česko si už vstřícnou politiku vůči Číně vyzkoušelo za prezidenta Zemana. ČLR tehdy nejenže ze slibovaných 230 miliard korun neinvestovala do českého průmyslu prakticky nic, ale prostřednictvím společnosti CEFC zaměřovala své aktivity spíše na získávání přízně českých politiků. Tchaj-wan naopak patří mezi čtyři nejvýznamnější zahraniční investory v ČR co do počtu vytvořených pracovních míst. Českým podnikatelům se pak v Číně dlouhodobě nedaří zejména kvůli krádežím know-how a minimální vymahatelnosti práva. O tom se Babiš sám přesvědčil, když se v Číně pokoušel stavět továrnu na výrobu barviv, což ztroskotalo na čínském partnerovi. A konečně vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa je sice po všech stránkách chaotická, v žádném případě ji ale nelze označit za vstřícnou vůči Číně (vzpomeňme si například na dovozní cla na čínské zboží). Ještě na začátku roku přitom měl americký velvyslanec v Česku při rozhovorech s Babišem ocenit vstřícnou politiku Česka vůči Tchaj-wanu. Ve světle těchto faktů se tak odepření vládního speciálu k cestě předsedy na Tchaj-wan zdá být krokem, který není založený na pragmatických politických cílech, ale právě na určitých hodnotách – jenom ne na těch, jaké máme obvykle na mysli.
Zdroje:
Seznam Zprávy: Vláda podle Babiše neposkytne Vystrčilovi letoun k cestě na Tchaj-wan
Deník N: Generál, ministr a letadlo. Jak starý čínský příběh zrcadlí spor Babiše s Vystrčilem
iRozhlas: Ve vztazích s Tchaj-wanem drží Česko ze zemí EU několik prvenství
Politico: Czech lawmaker investigated over China sponsorship: report
Nekončící trestání Jimmyho Laie
Hongkongská vláda pokračuje v trestání uvězněného disidenta Jimmyho Laie, miliardáře a bývalého mediálního magnáta. Tamní úřady usilují o konfiskaci jeho majetku v hodnotě přes 330 milionů korun. Jde o prostředky uložené na desítkách bankovních účtů vlastněných Laiem či s ním spojenými firmami. Úřady dále požadují, aby se vzdal akcií sedmnácti firem a plánují zabavit jím zaplacenou kauci, kterou mu soud po uhrazení odepřel. Slyšení ke konfiskaci u místního vrchního soudu bude předsedat soudkyně, která Laie v únoru odsoudila ke 20letému vězení. Čínská média spekulují, že Lai část těchto prostředků získal z USA za účelem vyvolávání nepokojů v Hongkongu.
Jimmy Lai se stal tváří masivních hongkongských protestů proti extradičnímu zákonu mezi lety 2019–2020 a jeho deník Apple Daily tehdy sloužil jako hlavní prodemokratické médium v Hongkongu. Navzdory svému majetku a rozsáhlým kontaktům v zahraniční Lai odmítl Hongkong opustit a v protestech pokračoval až do svého zatčení v roce 2020. Jeho aktivismus mu vynesl nejtvrdší trest, jaký hongkongské soudy uvalily za porušení kontroverzního Zákona o národní bezpečnosti využívaného k umlčování kritiků. Podle svých dětí 78letý Lai strávil posledních šest let na samotce v cele bez oken. Kvůli podlomenému zdraví v těchto podmínkách pravděpodobně i dožije. Podle dopisů dceři nachází útěchu v katolické víře, jedné z mála věcí, kterou mu úřady nemohou vzít. Od roku 2020 bylo v Hongkongu podle stejného zákona potrestáno 386 lidí.
Zdroje:
Sing Tao Daily: 律政司申充公黎智英涉國安罪行相關財產 涉逾1.2億元資產 高院7月8日處理
Hong Kong Free Press: Hong Kong gov’t applies to seize HK$127m of jailed media tycoon Jimmy Lai’s assets
Baijiahao: 营救黎智英失败，美发布涉港报告，中方斩钉截铁，通牒已发往白宫
Washington Post: What guides my father as China slowly kills him
Sinopsis: Čína a svět tento týden: Jimmy Lai jako smutný symbol
Represe bez hranic a čínský vliv v Kazachstánu
Minulý týden soud v kazašském Taldykorganu uznal vinnými 19 aktivistů spojených s hnutím Atajurt za účast na demonstraci a „podněcování nepokojů“ v souvislosti s protesty proti porušování lidských práv ve Východním Turkestánu (oficiálně Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang). Během protestu loni v listopadu účastníci mimo jiné požadovali propuštění kazašského občana Alimnura Turganbaye, zadržovaného v Číně bez udání důvodů od loňského července. Jedenáct z protestujících bylo odsouzeno k pěti letům vězení a všem byl uložen tříletý zákaz veřejné činnosti. Kazašské úřady přitom trestní řízení zahájily a takto přísné tresty uložily až po nátlaku čínského konzulátu v Almaty.
Jde tak o jeden z nejviditelnějších projevů tzv. nadnárodní represe, kdy Čína usiluje o umlčování kritiků i v zahraničí. Mezitím se restriktivní nástroje posilují i v samotné Číně, například novým „Zákonem o podpoře etnické jednoty a pokroku“, který rozšiřuje možnosti zásahů proti menšinám i jejich podporovatelům. Kombinace ekonomické závislosti Kazachstánu na Číně, citlivosti tématu a rostoucího politického i bezpečnostního vlivu Pekingu tak vede k omezení prostoru pro občanskou společnost a potlačování aktivit kritických vůči KS Číny a jejím politikám. Vzhledem k silným etnickým a rodinným vazbám na Kazachy žijící na území Sin-ťiangu však tento vývoj současně vyvolává napětí mezi veřejným míněním a oficiální politikou státu.
Zdroje:
Human Rights Watch: Kazakhstan Jails Activists for Peaceful Xinjiang Protest
CAPS Unlock: Power Without Affinity: China’s Limits in Kazakhstan
Obrana Japonska posiluje
Japonská vláda oznámila zrušení omezení, které dosud zakazovalo vývoz japonských zbraní do zahraničí. Tento krok má podpořit domácí obranný průmysl, jehož rozvoj prosazuje kabinet premiérky Takaiči. Ta klade důraz na posílení národní obrany a postupně reviduje pacifistickou politiku, kterou Japonsko udržovalo od konce druhé světové války. Na změnu reagovala kriticky Čína, která varuje před militarizací Japonska a nové kroky odsuzuje. Právě rostoucí ambice Pekingu a jeho stále asertivnější chování vůči demokratickým státům v regionu však Tokio uvádí jako jeden z hlavních důvodů posilování obrany.
O japonské zbraně roste zájem zejména v zemích jako Austrálie, Nový Zéland či Filipíny. Tyto státy se zároveň tento týden účastní vojenského cvičení Balikatan, které každoročně pořádají Filipíny společně se Spojenými státy. Cílem je připravit armády na možný konflikt v regionu, jehož ohnisko nemusí ležet jen na Tchaj-wanu, ale i v Jihočínském moři. Zde si Čína nárokuje sporná území a dochází k častým incidentům s filipínskými loděmi. Napětí zvyšuje i fakt, že Filipíny mají obranný pakt s USA.
Zdroje:
Al Jazeera: Japan lifts ban on lethal weapons exports in major shift of pacifist policy
SCMP: Japan’s new arms export rules trigger Chinese warning against ‘moves towards militarism’
The Diplomat: Philippines, US Kick Off Largest Ever Balikatan Exercises Close to Regional Flashpoints