Britské drony ve spojení s Čínou
Britské námořnictvo zjistilo, že kamery na jeho nových bezpilotních člunech K3 Scout komunikovaly přes internet se serverem v Číně. Kamery byly součástí systému dodaného britskou firmou Kraken, uvnitř ale měly čínské komponenty, které pravidelně navazovaly spojení s čínským serverem. Ministerstvo obrany tvrdí, že nemá důkazy o odesílání obrazu, zvuku, polohy či jiných citlivých dat. Přístup kamer k internetu nicméně nechalo okamžitě zablokovat.
Případ dobře ukazuje, proč je tak obtížné omezit technologickou závislost na Číně v bezpečnostně citlivých oblastech. Britské ministerstvo obrany přitom ještě loni ujišťovalo, že pro operace nenakupuje drony vyrobené v Číně, a letos označilo své kontroly dodavatelských řetězců za dostatečné. Jenže čínské součástky jsou hluboko v řetězcích kamer, baterií, motorů i elektroniky. Západní dron tak nemusí být čínský, aby byl na Číně závislý. Podobný problém známe i z Česka, kde čínské kamery Hikvision a Dahua dodnes hlídají řadu citlivých státních objektů včetně vojenských areálů a budovy Generálního štábu.
Zdroje:
The Telegraph: Spy cameras on Navy drones secretly sent data to China
Investigace.cz: Česko pod dohledem Pekingu. Čínské kamery dohlíží na kritickou infrastrukturu státu i armádní sklady zbraní
USA mění kurz v Indo-Pacifiku
Americký náměstek ministra války Elbridge Colby tento týden přitáhl pozornost svým projevem ve filipínské Manile, v němž nastínil posun americké strategie v Indo-Pacifiku. Podle Colbyho „realistického“ přístupu se namísto snahy poučovat ostatní země, jak se mají chovat, mají USA soustředit především na vlastní zájmy a udržování příznivé rovnováhy sil. Příznačné je, že ve svém projevu ani jednou nezmínil Čínu, přestože byl zjevně především o ní. Nový přístup nemá stát na politickém tlaku a snaze Peking izolovat, ale na dostatečně silném vojenském odstrašení, které Číně zkomplikuje další pronikání do Pacifiku a rozšiřování vlivu na úkor USA.
Těžištěm této strategie se proto stává první ostrovní řetězec, táhnoucí se od Japonska přes Tchaj-wan po Filipíny. Za jeho hranicemi už Washington nechce nést hlavní odpovědnost za bezpečnost celého Indo-Pacifiku a od spojenců a partnerů očekává větší investice do vlastní obrany a schopnost samostatněji vyvažovat čínský tlak. Do stejného obrazu zapadá i nedávné přejmenování Indo-pacifického velitelství zpět na Tichomořské velitelství. Formálně se jeho působnost nemění, symbolicky ale vystihuje vznikající hierarchii amerických priorit. Pro USA je rozhodující západní Pacifik, zatímco v ostatních částech regionu budou stále více spoléhat na další mocnosti, jako je Indie. V tomto smyslu může změna naznačovat i postupné opouštění samotné koncepce Indo-Pacifiku jako jednoho strategicky propojeného regionu.
Zdroje:
U.S. Department of War: Remarks by Under Secretary of War for Policy Elbridge Colby at the Stratbase Institute in Manila, Philippines (As Prepared)
The Washington Times: Pentagon’s top policy official outlines new ‘realism’ approach to China
The Asia Chessboard: From INDOPACOM to PACOM: Is There a Strategic Backstory?
Tajfun a povodně testují klimatickou připravenost Číny
O víkendu zasáhl východní pobřeží Číny Dolphin, zatím nejsilnější tajfun tohoto roku, následován mohutnými přívalovými dešti dále ve vnitrozemí. Úřady proto přistoupily k rozsáhlým opatřením – po celé Číně evakuovaly více než milion obyvatel, zavíraly se školy a omezovala doprava. V Pekingu měla v posledních dnech spadnout více než třetina průměrného ročního úhrnu srážek. Města se těmto stále častějším projevům extrémního počasí snaží přizpůsobit – právě Peking je součástí projektu „houbových měst“ (海绵城市), jejichž infrastruktura má prostřednictvím prvků, jako jsou zelené střechy či retenční nádrže, umožnit dešťové vodě vsakovat se do půdy nebo ji dočasně zadržovat. Povodně v dalším „houbovém městě“, Čeng-čou, v roce 2021, při nichž zemřely stovky lidí, však ukázaly, že při mimořádně intenzivních srážkách ani takový systém nemusí být dostačující.
Čína je stále častěji vystavena přírodním katastrofám spojeným se změnou klimatu, téma tak získává stále větší pozornost čínské vlády. Na konci července ministerstvo životního prostředí spolu s dalšími institucemi zveřejnilo 15. pětiletý plán pro národní reakci na změnu klimatu. Ten mimo jiné zdůrazňuje posilování adaptačních kapacit prostřednictvím systémů včasného varování. Čína v této oblasti využívá systém MAZU (Multi-hazard Alert, Zero-gap and Universal), pojmenovaný podle bohyně moří. Systém kombinuje data ze satelitů a meteorologických radarů s modely umělé inteligence a Čína jej prezentuje jako vlastní technologické řešení globálního problému. Zároveň jej vyváží především do zemí globálního Jihu: plně nasazen byl například v Pákistánu a Džibutsku, zatímco v dalších desítkách zemí jsou využívány či testovány jeho jednotlivé produkty a služby.
Zdroje:
Ministerstvo ekologie a životního prostředí ČLR: 关于印发《国家应对气候变化“十五五”规划》的通知
South China Morning Post: China’s AI weather warning system Mazu expanding across Global South
The Guardian: Mass evacuations in Beijing as Typhoon Dolphin brings more torrential rain to China
„Sto rakví, jedna pro mě.“ Zemřel ekonomický reformátor Ču Žung-ťi
Jeden z nejvýznamnějších ekonomických reformátorů a bývalý premiér Ču Žung-ťi zemřel tuto středu ve věku 97 let. Jeho působení představovalo jeden z vrcholů snah o liberalizaci čínské ekonomiky – jako premiér v letech 1998–2003 prosazoval reformu státních podniků, otevírání země zahraničnímu kapitálu a především dovedl Čínu ke vstupu do WTO v roce 2001. Tyto kroky výrazně přispěly k její proměně v „továrnu světa“ i k současné pozici největšího světového exportéra.
Ču si vybudoval pověst neobvykle přímočarého politika, který neváhal veřejně kritizovat nedostatky státní správy či korupci. Proslul například výrokem, že má připravených sto rakví – 99 pro zkorumpované úředníky a jednu pro sebe. Jeho podpora ekonomických reforem však neznamenala podporu politické liberalizace. Přestože byl během kampaně proti pravičákům na konci 50. let a později za Kulturní revoluce perzekvován, zůstal oddaný KS Číny a ekonomické reformy vnímal jako prostředek k zachování její moci. Čínské nekrology tak zdůrazňují, že „celý život zasvětil službě lidu a věci komunismu“.
Zdroje:
Lidový deník: 朱镕基同志逝世
The Guardian: Zhu Rongji Obituary
Čínský tlak umlčel tibetologickou konferenci v Nepálu
Nepálská vláda nařídila Kathmandu University zrušit konání 17. semináře International Association for Tibetan Studies (IATS), největší tibetologické konference sdružující výzkumníky z celého světa, plánované na 23.–29. srpna v nepálském hlavním městě. Krok přišel po předchozím diplomatickém nátlaku Pekingu, kdy čínský velvyslanec Čang Mao-ming upozorňoval na možné vystoupení účastníků kritických vůči Číně či podporujících Tibet. Výhrady se nejprve týkaly především zástupců Tibet Policy Institute z Dharamsaly, jejich následné stažení ale tlak nezmírnilo a výsledkem bylo zrušení celé konference v prezenční formě. IATS ve svém prohlášení uvádí, že jde o „neočekávaný a neodůvodněný zásah do čistě akademické akce“, přičemž asociace ani po opakovaných žádostech neobdržela formální písemné rozhodnutí nebo vysvětlení, přestože se konference připravovala od roku 2023 a účast plánovalo přes 700 lidí. Pořadatelé ji následně přesunuli online.
Zásah tak zapadá jak do širší čínské politiky vůči Tibetu, tak do rostoucího tlaku Pekingu na samotný Nepál. Čína patří mezi klíčové obchodní, investiční a infrastrukturní partnery země a Káthmándú aktivně usiluje o další čínské investice a projekty, což Pekingu poskytuje významné ekonomické a politické páky. Vedle této „měkké“ ekonomické síly ale stojí i tvrdší bezpečnostní dimenze – stále intenzivnější dohled nad tibetskou komunitou v Nepálu, sekuritizace a militarizace samotného Tibetu a jeho hranic a opakované spory o čínské zásahy v nepálském pohraničí. Tento vývoj zároveň odpovídá čínskému zpřísňování politiky v etnických a národnostních otázkách, nově kodifikovanému i v zákoně o urychlení etnického sjednocení a pokroku.
Zdroje:
Kathmandu Post: Nepal overruled its own security agencies to cancel Tibetan studies conference under Chinese pressure, officials say
Sinopsis: Sacred Authority and State Power: The Future of the Dalai Lama Institution in a Global Context