Zůnova plánovaná cesta do Číny zaskočila i Babiše
Plánovaná cesta ministra obrany Jaromíra Zůny na Xiangshan Forum v Pekingu tento týden odkryla rozpory uvnitř české vlády. Premiér Andrej Babiš uvedl, že o ministrově plánované návštěvě Číny nebyl informován a vláda pro ni neschválila žádný let. Zůna přesto může využít komerční spojení, pro něž souhlas kabinetu nepotřebuje. Během návštěvy Soulu zkraje týdne pak potvrdil korejským médiím, že se na účast na fóru připravuje. Pekingský termín mu nicméně koliduje jednak s jednáním sněmovního výboru pro obranu, a především pak s tuzemskou bezpečnostní konferencí Prague Defence Summit, kde jej organizátoři stále uvádí mezi řečníky. Právě tento summit vznikl ve spolupráci s českou vládou s ambicí vybudovat v Praze hlavní euroatlantické fórum pro obranné plánování a vojenské schopnosti. Zůnova případná volba Pekingu by tak nebyla jen organizační kolizí, ale i poměrně čitelným signálem politických priorit.
Nejasnosti kolem Zůnovy cesty jsou přitom symptomatické pro nesnadné hledání nové české politiky vůči Pekingu. Zatímco Babiš zvažuje cestu do Číny především kvůli ekonomickým zájmům, skutečnost, že by český ministr obrany mohl být jediným ministrem ze zemí NATO na pekingském fóru, zjevně vyvolává rozpaky. Zůna přitom paralelně v Jižní Koreji zdůrazňoval téměř opačný pól české obranné politiky: prohlubování spolupráce s tamním zbrojním průmyslem, přenos technologií a společnou výrobu v Evropě. Česká politika tak současně otevírá dveře Pekingu a snaží se o prohlubování spolupráce s demokratickými státy Indo-Pacifiku, přičemž není jasné, jak tyto rozdílné politické, ekonomické a bezpečnostní priority zapadají do ucelené vládní strategie vůči Číně.
Zdroje:
Aktuálně: Okamurův ministr zaskočil Babiše cestou do Číny. Bude tam „trčet“, říká expert
Sinopsis: Nevstoupíš dvakrát do stejné blamáže. Vyrazí ministr Zůna do Číny?
Korea JoongAng Daily: ‘Poland is a prime example’: Czech defense chief on how Korea can win in Europe
IISS: IISS Prague Defence Summit | 16–18 September 2026
Čínská stopa v ruských dronech
Nové dokumenty přinášejí další konkrétní důkaz o tom, jak Čína pomáhá udržovat ruskou válečnou výrobu v chodu. Podle investigace Politico dodal čínský státní podnik Jilin Chemical Fiber Group letos až 46 tun suroviny potřebné pro výrobu uhlíkových vláken firmě Alabuga-Volokno, která spadá pod Rosatom a dodává materiály pro výrobu ruských útočných dronů typu Geran. Podle expertů mohla zásilka vystačit na materiál až pro zhruba 1 300 dronů. Zásilka navíc prošla pod celním kódem odpovídajícím civilním syntetickým vláknům a ukrajinské zdroje dohledaly nejméně osm podobných tendrů mezi oběma firmami od roku 2022.
Nejde přitom o ojedinělý případ. Čína se stala klíčovým zdrojem součástek, materiálů a dalšího zboží dvojího užití, na němž je ruský vojensko-průmyslový komplex stále více závislý. Podle červnové zprávy Kiel Institute pochází z Číny přes 60 procent kritických komponentů potřebných pro fungování ruské válečné výroby a její podíl na dovozu zboží dvojího užití do Ruska vzrostl od začátku války zhruba ze čtvrtiny na více než 80 procent. Na tuto roli čínských dodavatelů stále výrazněji reaguje i Evropská unie. V dubnovém sankčním balíku označila mimo jiné 16 subjektů z Číny a dalších třetích zemí za dodavatele zboží dvojího užití nebo zbraňových systémů ruskému vojensko-průmyslovému komplexu a v červenci přidala dalších 51 subjektů pod zpřísněná exportní omezení, část z nich opět v Číně a Hongkongu.
Zdroje:
Politico: China’s secret lifeline to Russia’s killer drone producer
Kiel Institute: Endgame: The State of the Russian Economy
Rada EU: 21st package of sanctions: EU hits Russian energy, financial services and crypto hard
Staré problémy Huawei před soudem
Americká prokuratura se chystá před soudem znovu otevřít dlouholetá obvinění proti čínské technologické firmě Huawei. Podle žalobců firma po dvě desetiletí systematicky získávala obchodní tajemství konkurentů a současně obcházela americké sankce. Obžaloba například tvrdí, že Huawei měla interní skupinu, která odměňovala zaměstnance za získávání cenných informací od rivalů. Součástí případu je i známá kauza z roku 2013, kdy měl zaměstnanec Huawei z laboratoře T-Mobile odnést část testovacího robota, před vrácením ji nafotit a změřit. Prokuratura zároveň viní firmu z klamání bank ohledně obchodních aktivit v Íránu a dalších sankcionovaných zemích. Huawei obvinění odmítá a tvrdí, že Washington z běžných obchodních sporů vytvořil politicky motivovaný trestní případ.
Proces přichází v době, kdy je zřejmé, že americký tlak sice výrazně omezil přístup Huawei na americký trh a k některým pokročilým technologiím, firmu ale nezastavil. Po zařazení na americký Entity List v roce 2019 Huawei více lokalizoval své dodavatelské řetězce, posílil vývoj vlastních technologií a expandoval z telekomunikační infrastruktury do oblastí jako umělá inteligence nebo elektromobily. Obavy z Huawei se přitom netýkají jen Spojených států. Bezpečnostní rizika spojená s čínskými technologickými firmami řeší také evropské země. Český NÚKIB patřil mezi první evropské úřady, které na tato rizika veřejně upozornily, když už v prosinci 2018 vydal varování před používáním technologií Huawei a ZTE v kritických informačních systémech.
Zdroje:
Financial Times: Was Huawei’s rise built on crime? A US jury will decide
NÚKIB: Software i hardware společností Huawei a ZTE je bezpečnostní hrozbou
Sinopsis: Huawei’s Christmas battle for Central Europe
Čilý posmrtný život Mao Ce-tunga
Ve středu uplynulo 50 let od smrti Mao Ce-tunga, zakladatele Čínské lidové republiky a také člověka, který rozpoutal Velký skok či Kulturní revoluci, jejichž důsledkem byly desítky milionů mrtvých a hluboký společenský rozvrat. S jeho mírně řečeno komplikovaným odkazem se pokusila KS Číny vyrovat už v roce 1981 v Rezoluci o některých otázkách dějin naší strany od založení Čínské lidové republiky, která odsoudila jeho „závažné chyby“, zároveň však zachovala Mao Ce-tungovo myšlení jako jeden z ideologických základů režimu a samotného Maa jako jeho zakladatelskou postavu. Toto osekání Maova obrazu pak funguje dodnes. Hlavní státní média jej letos připomněla jen velmi zdrženlivě a pouze jako nekomplikovaný a bezpečný symbol: Mao jako zakladatel nové Číny, vlastenec a tvůrce silného státu a armády. Jeho odkaz přitom propojují s „velkým obrozením čínského národa“, ústředním motivem Si Ťin-pchingovy éry.
Mimo oficiální propagandu však ožívají i jiné, zajímavější podoby Maa. Jednou z nich je Mao jako „utěšitel lidu“ – v době zvětšujících se sociálních rozdílů, zpomalující ekonomiky a velké nezaměstnanosti mladých zažívají boom fanouškovská videa sestříhaných záběrů Maa, která ho představují jako bojovníka za rovnost. Virálním se stal například komentář k filmu Mládí (Fang-chua) plný nostalgie po Kulturní revoluci, který nasbíral přes deset milionů zhlédnutí, než byl zcenzurován. Ještě bizarnější je pak obraz Maa jako „gurua úspěchu“. Jeho texty se čtou podobně jako v ČLR velmi populární životopisy Elona Muska či Steva Jobse – čtenáři v nich hledají „recept na úspěch mimořádných lidí“. A v neposlední řadě jeho posmrtný kult pronikl i do čínské lidové religiozity: jeho portréty a sošky lze nalézt na domácích oltářích, lidé jim přinášejí obětiny a Maova podobizna slouží i jako talisman chránící domácnost nebo řidiče na cestách.
Zdroje:
WhyNot: 毛泽东崇拜再临：当代中国社会的成功学大师和“平等之神”
Sinopsis: The Death of Reform-and-Opening China: Three Viral Phenomena and the End of a Social Contract
Sinopsis: Čínské virální debaty ukazují trhliny v její ideologii
人民日报: 今天，纪念毛泽东同志逝世50周年
The Paper: 毛泽东同志逝世50周年纪念日，纪念堂上下午均安排开放时段