Evropa hledá ventil na čínský průmyslový tlak
Francie a Německo tento týden společně navrhly nový evropský mechanismus, který by umožnil rychleji omezit přístup na jednotný trh zemím narušujícím hospodářskou soutěž. Dokument z 5. října sice přímo nejmenuje Čínu, reaguje však především na prudký růst dovozu, státní subvence a evropský obchodní deficit s touto zemí. Navrhovaný nástroj by mohl pokrývat celé sektory a umožnit Komisi zavádět protiopatření, pokud je kvalifikovaná většina členských států nezablokuje. Paříž a Berlín zároveň požadují rychlejší využívání antidumpingových a antisubvenčních řízení a nástroje ke snižování kritických závislostí. Významná je především změna německého postoje: Berlín byl kvůli zájmům svého průmyslu dlouhodobě opatrnější, nyní se ale k francouzskému tlaku na silnější obchodní obranu připojuje. Do širšího obrazu zostřujícího se německého pohledu na Čínu navíc tento týden vstoupila bezpečnostní kauza: bývalý šéf německé rozvědky BND August Hanning byl v úterý zatčen kvůli podezření mimo jiné ze špionáže, vyzrazení státního tajemství a pokusu o vlastizradu. Podle magazínu Der Spiegel vyšetřovatelé prověřují, zda citlivé informace nepředával také osobě napojené na čínský zpravodajský aparát, německé státní zastupitelství však zemi, pro kterou měl Hanningův údajný kontakt pracovat, nezveřejnilo.
Rostoucí tlak přichází ve chvíli, kdy se evropské přístupy k Číně zároveň poněkud rozcházejí. Španělsko pod vedením Pedra Sáncheze vztahy s Pekingem naopak prohlubuje a láká čínské investice do baterií, automobilů a dalších průmyslových projektů. Madrid tak Čínu vnímá nejen jako konkurenta, ale i jako zdroj kapitálu a součást širší diverzifikace zahraničních vztahů. Právě rozdílné národní zájmy mohou určovat, jak daleko nová francouzsko-německá iniciativa zajde. Bezprostředním testem dialogu bude cesta eurokomisaře Maroše Šefčoviče do Pekingu 8.–9. října. Brusel od jednání očekává konkrétní posun v obchodní nerovnováze, přístupu evropských firem na čínský trh a exportních kontrolách včetně vzácných zemin; mezi diskutovanými opatřeními je i omezení prudce rostoucího dovozu čínských plug-in hybridů.
Zdroje:
Der Spiegel: Ex-BND-Chef Hanning unterhielt Kontakte zu chinesischem General
Reuters: France, Germany push for EU rapid-response trade tool with likely focus on China
BBC: Spain and China are cosying up – to the anger of many in the EU
Reuters: China driving worrying rise in EU imports, Commission official says
Evropská komise: Press point by Maroš Šefčovič on EU-China relations
Čínská špionáž proti Tchaj-wanu
Americká FBI zatkla čínskou občanku Wan-jing Čang, která měla pro čínské úřady sledovat rodinu tchajwanského prezidenta Laj Čching-teho ve Spojených státech. V Seattlu fotografovala prezidentova syna a jeho rodinu a získané informace předávala kontaktům v Číně. FBI ji navíc podezírá, že při předchozí cestě sledovala také nejmenovaného tchajwanského politika známého kritikou Pekingu. Případ je dalším příkladem čínské nadnárodní represe vůči Tchaj-wanu. Ve stejném týdnu byli na Tchaj-wanu obžalováni čtyři lidé, kteří měli na objednávku dvojice z Hongkongu sledovat poslance DPP Pumu Shena a jeho rodinu.
Právě Shen nyní překvapivě v předvolebních průzkumech dotahuje na současného starostu Tchaj-peje Ťiang Wan-ana z Kuomintangu, který má ve městě dlouhodobě silnou pozici. Shen se před vstupem do politiky zabýval čínskými vlivovými operacemi a Peking jej později zařadil na seznam „zatvrzelých separatistů“. Čínské bezpečnostní orgány jej vyšetřují kvůli údajnému separatismu a čínská státní média hovoří dokonce o možnosti jeho „globálního zatčení“. Souboj o Tchaj-pej má přitom význam i pro prezidentské volby v roce 2028. Ťiang patří mezi možné kandidáty KMT a i těsná obhajoba v tradiční baště strany by mohla jeho pozici oslabit. Shen naopak může výrazně posílit i bez vítězství a potvrdit svůj rychlý vzestup uvnitř DPP.
Zdroje:
The Guardian: FBI arrests woman accused of spying on Taiwan leader’s family for China
HKFP: Taiwan accuses Hong Kong residents of hiring 4 people to spy on lawmaker critical of China
The Diplomat: The Surprising Drama in Taipei’s 2026 Mayor Race
Čínská armáda školí novou generaci pro AI, drony a disciplínu
Čínská armáda tento týden reorganizovala část vojenského školství a založila nové instituce zaměřené na technologie, bezpilotní systémy a podporu moderního boje. V rámci Univerzity pozemního vojska pro technické obory vznikla mimo jiné Fakulta bezpilotních a inteligentních systémů spolu s akademiemi pro poddůstojníky bojové a technické podpory. Další fakulty přibyly také v systému logistických sil. Změny zapadají do dlouhodobého cíle Pekingu připravit Lidovou osvobozeneckou armádu na „válčení využívající inteligentní systémy“, v němž mají stále větší roli autonomní systémy, AI, drony a propojení senzorů s velením.
Probíhající reforma má však zároveň výraznou politickou rovinu. Národní univerzita obrany otevřela v Si-anu Fakultu disciplinární kontroly, práva a politiky, zaměřenou na přípravu kádrů pro dohled, právní agendu a stranickou disciplínu. Její vznik přichází po rozsáhlých čistkách, které zasáhly raketové síly, vojenské zakázky i nejvyšší vedení armády, včetně ministrů obrany a čelních představitelů Ústřední vojenské komise. Čínská média přitom dlouhodobě zdůrazňují, že modernizace musí probíhat současně s přísnější politickou kontrolou. Národní univerzita obrany tak například již dříve zařadila disciplinární a protikorupční výuku mezi první lekce pro vyšší důstojníky. Nové akademické struktury tak spojují dvě priority Si Ťin-pchingovy reformy: technologicky vyspělejší armádu a pevnější stranickou kontrolu nad jejím velením.
Zdroje:
Beijing Daily: 陆军工程大学新调整组建三个单位，其中包括两个军士学院
South China Morning Post: China’s PLA sets up new military academy colleges for AI, drones and discipline
Děravá čipová blokáda
Americké úřady minulý týden zatkly kalifornského podnikatele Grega Luie, kterého viní z pašování serverů s čipy Nvidia A100 a H100 v hodnotě přes 300 milionů dolarů do Číny přes Malajsii a Singapur. Jde o poslední ze série podobných případů, které ukazují limity amerických exportních kontrol: překupníci je obcházejí přesměrováním zásilek přes třetí země, prostřednictvím falešné dokumentace či řetězců nastrčených firem. Pašování ale přirozeně nemůže zcela vyřešit nedostatek nejpokročilejšího hardwaru a výpočetní kapacity, který podle některých odhadů Čína vlastními silami nepřekoná před rokem 2030. Nelegálně dovezené čipy proto slouží spíše jako strategický most: umožňují čínským laboratořím dál trénovat pokročilé modely, zatímco domácí výrobci rozvíjejí vlastní hardware a výpočetní infrastrukturu.
Čína si je vlastních omezení vědoma a místo velkého důrazu na vývoj špičkových modelů sází především na masové zavádění AI do průmyslu, státní správy či vzdělávání. Do roku 2030 chce například vybudovat systém AI vzdělávání pro všechny stupně škol. Současně se snaží své technologie co nejvíce rozšířit do zahraničí, zejména do zemí globálního Jihu, kterým nabízí modely, školení i konkrétní aplikace ve zdravotnictví či zemědělství. Důležitou roli v této strategii hrají modely s otevřenými vahami (open-weight), které lze stáhnout, upravovat a provozovat nezávisle na jejich tvůrci. Jejich rychlé šíření však také komplikuje debatu o bezpečnosti AI: jakmile model běží na mnoha cizích serverech, neexistuje centrální „kill switch“, kterým by jej bylo možné stáhnout z provozu. Čínská laboratoř Zhipu například kvůli obavám z kybernetických schopností modelu GLM-5.3 o dva týdny odložila zveřejnění jeho vah – právě s vědomím, že tento krok už prakticky nepůjde vzít zpět. To komplikuje i americko-čínské rozhovory o bezpečnosti AI: Washington a Peking se mohou shodnout na potřebě určitých brzd, jejich ekosystémy se ale zásadně liší v tom, jak lze taková omezení prakticky uplatňovat.
Zdroje:
Ars Technica: US arrests tech CEO accused of smuggling $300M in Nvidia chips into China
The Washington Post: While the U.S. debates AI risks, China mandates universal training for students
Foreign Policy: China’s AI Rollout Has No Off Switch